Dlouho očekávaná Alfa Romeo Tonale je tady. Její tvůrci vzali ty nejlepší vozy z vlastní historie a přetavili je do jediného modelu. Nejkrásnější Alfa je zpátky, a AutoŽivě je tady s jejím příběhem.
Musím se přiznat: tento článek je pro mne něčím velmi speciálním. Čekal jsem na představení Tonale velmi dlouho a když jsem před nedávnem uviděl první reálné fotky, zalapal jsem po dechu. Věděl jsem, že tento model je pro Alfu extrémně důležitý a že Italové udělají všechno proto, aby uspěli. Přesto jsme se nemohl zbavit dojmu, že SUV je coby záchrana pro sportovní značku tak trochu nedůstojné. Tonale mi ale tenhle dojem rozbilo kompletně na padrť.
Metamorfóza toho nejlepšího v jednom autě
Respektive rozbilo na padrť, vyhodilo z pátého patra a dole ještě s gustem pošlapalo. Z fotek se na mě dívala dokonale namíchaná esence celé DNA, která Alfa Romeo provází odnepaměti. Vemte to nejlepší, co tahle značka kdy vyrobila, dejte to dohromady, zahoďte předsudky a vyhněte se sentimentu – a bude před vámi stát Tonale. Na první, druhou i jakoukoli jinou dobrou. Milovali jste 8C, Breru, nebo Giulii? Nebo třeba 156GTA? Tady jsou všechny pohromadě, komplet.
Metamorfosi. Ne náhodou je to jeden z klíčových sloganů pro celý projekt Tonale. Slovník cizích slov: přeměna/proměna. Výstižnější slovo nešlo najít. Krátké video, jež přikládáme níže ukazuje, jakou přeměnou a proměnou se tvůrci inspirovali při vzniku a proč Tonale vypadá tak úchvatně, jak vypadá. Na rozdíl od Stelvia, které připomíná tak trochu Giulii na chůdách se Tonale vydalo zcela jiným směrem. Nebojím se už teď říct, že to vyšlo.
Pod kapotou: Busso už nebude, ale pořád to je Alfa
Tak ať máme to špatné hned za sebou: jak už je z nadpisu patrné, motorářských orgasmů, jaké umělo vyvolat legendární šestiválcové Busso se už zkrátka nedočkáme. Co naplat. „Bébel“, neboli Jean Paul Belmondo by to okomentoval takto: „Časy jsou zlé, Kamile“. A měl by pravdu. Všechna ta emisní omezení a povolenkové výpalné vedou automobilky k tomu, že vyrábí motory, které nechtějí ani oni a které nechceme ani my, uživatelé jejich výrobků. Zvláštní doba.
A u Alfy to platí stonásobně. Kde jinde jste měli z motorů takovou radost, než právě tady. Tedy, ehm, většinou jste měli radost. Tonale se vyhnulo všem extrémům, které by jej mohli vzdálit od Cuore Sportivo, neboli sportovního srdce a zvolilo dva hybridy 130/160 koní (jinak už to dnes nejde, zdravíme do Bruselu) a jeden plug-in hybrid 275 koní/4×4. To nezní špatně. Pro dálniční letce pak trojici doplňuje klasický diesel 130 koní. Uff. Mohla to být horší sestava.
Interiér: Alfisti budou jako doma. A nejen oni.
Interiér Alfy poměrně přesně kopíruje její exteriér – je stejně nápaditý jako odvážný a v té správné míře kombinuje tradiční prvky AR s moderními technologiemi. Třeba přístrojová deska jako by z oka vypadla všem těm klasickým „rourám“, které důvěrně zná většina majitelů Alfy – nicméně skrývá za nimi LCD panel. Ale tak vkusně, že vás to pokaždé ohromí – a stonásobně elegantněji, než ty klasické LCD obdélníky z běžných aut. Italian fashion? Vypadá to tak.
Závěrem? Alfa, stejně jako Lancia bojují o přežití. Obě jsou to značky s řadou legendárních modelů a řadou úspěchů, Alfou 33, 75, 155 nebo 164 počínaje a Lancií Thema nebo Deltou Integrale konče. Kdo si dnes vzpomene na doby, kdy zmíněná Integrale ve válečných barvách Martini vyhrávala jeden podnik MS rallye za druhým… Přejme tedy Alfě Tonale, která je mimochodem stejně jako Stelvio pojmenovaná po průsmyku v severní Itálii jenom štěstí a úspěchy!
Myslíte si, že se Alfu Romeo a Lancii povede zachránit a přivést zpět k ziskům?
Zdroj: Alfa Romeo
Rady
|
PŘEČTENÍ: 54147
Porsche
|
PŘEČTENÍ: 54863
PŘEČTENÍ: 51411
