Že naše země neprodukuje zdaleka jenom zelenou energii je známý fakt. Tak proč se pořád majitelé elektromobilů zaklínají ekologií? Více v našem článku
Popravdě, studium tabulky energetického mixu v Čechách za rok 2021 není nic, co by pana Bursíka a Stranu zelených mohlo jakkoli nadchnout. Pokud tedy Strana zelených ještě existuje. Jsme zkrátka postaveni před skutečnost, jakkoli se nám to líbí, nebo ne. Všechna zaklínadla majitelů elektromobilů a elektrofanatiků dostávají v zemích, jako je ta naše, povážlivé trhliny. Historicky jsme závislí na jádru a spalování uhlí, a ani 33 let od revoluce tomu není jinak.
Evropa možná vezme uhlí „na milost“
A asi ani nemůže, nejsme zkrátka schopni všechny ty uhelné doly ze dne na den vypnout a zavřít, na místo rypadel postavit větrné elektrárny a okolní svahy výsypek osázet fotovoltaickými panely. Proces útlumu těžby hnědého uhlí je v Čechách i tak poměrně znatelný, doly na mostecku a sokolovsku směřují neodvratně do poslední fáze svojí existence a nevypadá to, že by se na tom mohlo něco změnit. Věta, kterou slýcháme posledních 15-20 let se začíná naplňovat. Opravdu?
V kontextu vývoje posledních měsíců se možná trochu zamíchá kartami, rozdanými před oněmi dvaceti lety. A to možná jak u nás, tak i v sousedním Německu, které je v cestě za zelenou a obnovitelnou energií ještě výrazně radikálnější. A dokonce i Evropská komise, pro níž některá fakta jako by neexistovala je náhle schopna začít pomalu šlapat na brzdu, co se poměru obnovitelných a fosilních zdrojů energie týče.
Neboť jak nedávno řekl její místopředseda Frans Timmermans, „Evropa by měla s ohledem na vysoké ceny energií svůj negativní vztah k uhlí a dalším fosilním palivům alespoň dočasně přehodnotit. Jinak se nedají vyloučit občanské nepokoje na podzim tohoto roku“. Konec citátu. Tak to bychom měli. Pokud něco takového řekne někdo, jako je Frans Timmermans, před kterým byste se s klasickou žárovkou v ruce zastyděli a odříkali desetkrát Otčenáš, začíná to být opravdu vážné.
Občanské nepokoje v Evropě v roce 2022
Hodně vážné. Občanské nepokoje? Občanské nepokoje v té superbohaté Evropě v roce 2022, ve které si drtivá většina obyvatel žije lépe, než by se komukoli z rozvojových zemí byť jen zdálo? K nevíře. Co se vlastně stane na podzim tohoto roku, že hrozí občanské nepokoje? V zásadě nic. Jen přijde taková vlna zdražování (nejen energií), že mnozí z nás zalapají po dechu. A mnozí žel také zjistí, že už zkrátka neumí dále fungovat, že to zkrátka „neuplatí“.
A od chvíle, kdy zjistíte, že nejste schopni s tím, co vyděláte poplatit to, co nezbytně nutně potřebujete je jen krok k shromáždění na náměstí s podobně postiženými jedinci. S nějakým populistickým řečníkem na podiu, který všem slíbí všechno, ideálně do zítra. A od shromáždění na náměstí je jen krůček k pochodu směrem k sídlu vlády. A skandování hesel pod jejími okny, v tom lepším případě. A to jsou přesně ony občanské nepokoje. Opravdu nás čekají?
Elektromobily, co jezdí na uhlí
Budeme doufat, že nikoli. Že Evropa najde svoji stabilitu, jistotu a rovnováhu a dokáže se sama opět postavit na svoje nohy, jak se jí to podařilo pokaždé. Nezávisle na zemním plynu z Ruska nebo dovozu LNG z Ameriky. A že elektrošílenství automobilů a automobilek dostane nějaký rozumný, pozvolný a hlavně dobrovolný rámec. Protože stávající opatření, která nutí automobilky k radikálnímu přechodu na elektrické pohony ničemu a nikomu neprospěje.
Když navíc ekologie, pod jejíž vlajkou se změna celého jednoho odvětví odehrává je, minimálně v zemích podobných té naší, více než sporná. Pokud přes polovinu vyrobené elektrické energie pochází z fosilních paliv (a tedy v našem případě uhlí), pak každý druhý elektromobil u nás není elektromobil – ale malá parní lokomotiva. Mašinka. Co si veze svůj malý tendr plný uhlí pěkně za sebou. A mohutně přitápí pod kotlem. Je tohle opravdu to, co bychom měli chtít? Obáváme se, že nikoli. A budeme vděčni za váš pohled na věc v diskusi pod článkem. Tohle téma se totiž dotýká nás všech.
PŘEČTENÍ: 60914
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 56733
