Vyrobit jednoduché, malé auto za rozumné peníze se může zdát čím dál těžší, soudě podle nářků evropských výrobců. Hyundai ukazuje, že to stále jde.
Dnes tu máme opět jedno malé sympatické benzínové auto za velmi rozumnou cenu. Tedy přesně to, o čem většina výrobců v souvislosti s přicházející normou Euro 7 tvrdí, že něco podobného už vyrobit nepůjde. Ostatně je to jenom několik dní, co šéf odborů Škody Jaroslav Povšík avizoval, jak nové Euro 7 „zařízne“ jak Fabii, tak Kamiq nebo Scalu. To jsou poměrně silná slova a pro Škodu nikterak povzbudivá. Pojďme se na chvíli společně podívat, co se dá vyrobit a za kolik, když nad vámi nestojí „Drábové z EU“.
Evropa sobě sama hrobařem i hrobníkem
Jakkoli se totiž v podstatě nerad „otírám“ o Evropskou unii ve svých článcích, a už vůbec tak nečiním automaticky, jen čistě pro splnění „kritické kvóty“, je moje „eurovlastenectví“ a přesvědčené evropanství v posledních měsících více než nahlodané. Začínám si opravdu připouštět myšlenky, že aktuální kroky a diktát, který (speciálně v automotivu) zaznívá z v posledních letech z Bruselu nejsou ničím, co by věci jakkoli pomohlo. Ba právě naopak. Jako bychom se dostali do spárů soukolí, které nás neodvratně drtí, a z něhož není cesty ven.
Odpusťte takto expresivní příměr. Jen mne zkrátka děsí, jak mohla Evropská unie a její výkonné orgány dopustit to, že ta výkladní skříň, to rodinné stříbro a zdaleka nejdéle fungující a prosperující výroba Evropy – totiž výroba automobilů – se dostala během posledních let do tak zásadních a samou její podstatu existence ohrožujících problémů, které – a to je na tom nejsmutnější – nepřišly odnikdu zvenčí, ani nepřišly kvůli nelítostnému konkurenčnímu boji.
Nejhorší jsou omyly, které si způsobíme sami
Ne, nikolivěk. Přišly přesně z těch míst, odkud by člověk čekal, že přijde ochrana Evropy, evropského průmyslu, evropských hodnot i evropských obyvatel. Tedy z Bruselu, symbolu sjednocení a nedílné součásti myšlenky jedné velké Evropy. Ostatně je ironií osudu, že emisní norma, z nichž zejména její poslední verze způsobuje zvýšenou spotřebu analgetik i sedativ v konstrukčních kancelářích automobilek, se jmenuje – Euro. Jak výstižné. Aneb, co tě nezabije, to tě posílí. Obávám se, že tady už to má k pomyslnému zabíjení docela blízko.
Nedovedu si jinak vysvětlit ten bohorovný klid, který stále zaznívá z Bruselu a ze všech tam nacházejících institucí na čím dál hlasitější nářky (nebo zoufalejší projevy) celého evropského automotivu, který se tak snaží upozornit na blížící se katastrofu. Na něco, co může smést desítky let budované obchodní vztahy, co může připravit statisíce a miliony lidí o práci. Nikoho to nezajímá? Pak nechápu, k čemu vlastně evropské struktury máme. Když ne k tomu, aby řešily problémy Evropy.
Racionální přístup v konstrukci aut? Jinde to jde
Protože problémy v jiných zemích a světadílech evidentně řešit netřeba. Jinak si nelze vysvětlit to, že třeba v Indii si Hyundai bez problémů postaví a začne prodávat malý sedan/hatchback, založený na i u nás známém i10. Jen, pravda, s několika „nepatrnými“ rozdíly. Nebudu vás déle napínat, můj vztah k našim čtenářům je postaven na absolutní úctě. Tedy: tím prvním je to, že Hyundai pochopitelně ekologické normy řeší také, nicméně nic mu nebrání v tom, aby do levného sedanu dal levný motor.
Svůj k svému, chtělo by se říct. Ano, asi by to tak mělo být, dává to rozum a smysl. Nevím, proč to tady v Evropě nejde a i do malých levných vozů se musí dávat drahé a složité motory. Aby se nakonec přestaly vyrábět (ta auta i ty motory)? Zvláštní, vpravdě progresivní úvaha. V Indii se do malého „prcka“ Nios/Aura (sedan/hatchback) dává benzínová jednotka o výkonu 83 koní a 114 Nm točivého momentu. K dispozici bude i varianta uzpůsobená pro spalování CNG, která bude produkovat 69 koní a 95 Nm točivého momentu. Stačí to? Bezpochyby.
Výbavou, provedením interiéru a vším dalším se indická verze nijak zásadně neliší od té evropské, včetně 6 airbagů, 8“ obrazovky multimediálního systému nebo možností volby pětistupňového manuálu/automatu. Pravda, jeden „nepatrný“ rozdíl by tu byl. Ceny indické verze i10 začínají na (v přepočtu) 155 tisíci korunách. Čtete dobře. To je přece šílené. Vysvětlí mi někdo někdy, proč musí výrobci v Evropě splňovat x nařízení, vedoucích v důsledku k absurdně složitým konstrukcím a ještě absurdnější ceně?
Cesta zničení evropského automotivu započala
Neb jediné, co se Evropě tímto přístupem zatím „dokonale“ povedlo, je počínající úprk výrobců z Evropy do Číny a naopak příchod čínských výrobců sem, do Evropy. Takové malé „škatule škatule, hejbejte se“. Žel tyto „škatule“ mohou znamenat konec automobilové Evropy, jak ji známe doposud. Zžíravý a neodbytný zůstává jen pocit, že jsme si to vlastně celé způsobili sami. Tedy, my ne. Evropská unie a její instituce. Existuje ještě cesta zpět a pomyslné záchranné lano, nebo je již pět minut po dvanácté, co myslíte?
PŘEČTENÍ: 25893
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 21712
