Nové auto – na leasing, na půjčku, anebo za hotové?

Plánujete si koupit nové auto – a přemýšlíte nad jeho financováním? Říkáte si, zda se vyplatí úvěr, či si na auto naopak našetřit? Nebo si ho raději vzít jen do pronájmu? A co třeba sdílení aut? Pokud se rozhodnete stát se majitelem vozu – sáhnout o úplně novém, nebo dát přednost ojetému? Možností je prostě hodně – a každá s sebou nese výhody i nevýhody. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

Staré nebo nové?

Mnoho lidí se rozhoduje, zda vydají více peněz za nové auto, které bude v záruce, anebo se poohlédnou po levnějším modelu. Ale na ten se záruka už vztahovat nebude. Možná vás překvapí, že spousta odborníků v oblasti osobních aut by vsadila právě na starší modely. Proč? Důvody jsme shrnuli v článku: Je pravda, že jsou starší auta v mnohém lepší než ta nejnovější? Ano – a tady je 7 pádných důvodů, proč.

Do vlastnictví (koupě), anebo do nájmu (leasing)?

Jakmile si ujasníte, jestli sáhnete po autu novém, nebo už používaném, je druhým krokem směřujícím k vašemu cíli rozhodnutí, zda chcete auto vlastnit, nebo si ho „jen“ pronajmout formou leasingu. A pokud leasing, tak který.

Ohledně pořízení vozu do svého vlastnictví není nutno dále psát – auto je zakoupeno a pak přihlášeno v registru vozidel. Novému majiteli tím vzniknou jak vlastnická práva k  vozu, tak i povinnosti spojené právě s vlastnictvím (a provozováním osobního) auta – zejména povinnost mít sjednáno povinné ručení. Podívejte se na podrobný postup při přepisu vozu na nového majitele. 

Ale jestliže jste spíš pro pronájem, máte dvě možnosti leasingu: finanční a operativní. V čem se liší? Po doplacení poslední splátky (nájemného) při finančním leasingu se stanete majitelem vozu. V případě leasingu operativního nebudete majitelem auta nikdy – stále ho budete mít jen půjčené, následně další auto a pak zase další. Po dobu trvání leasingu jsou všechna práva a povinnosti spojená s autem na straně pronajímatele, tedy leasingové společnosti.

Pokud do vlastnictví, tak za hotové, či přes půjčku na auto?

Jakmile se rozhodnete pro koupi auta do svého vlastnictví, je nutné vyřešit, jak ho zaplatíte. Vlastními našetřenými penězi, nebo si vezmete účelovou půjčku na auto, z níž se dá zaplatit právě jen koupě vozu a nic jiného? 

Řešením se tu může překvapivě stát i bezúčelová půjčka na auto, kde není nutno prokazovat, jak jste použili celý vypůjčený objem peněz. Z úvěru vám proto mohou zbýt i peníze na případné dovybavení auta, na jednorázovou platbu povinného ručení a havarijního pojištění, ale třeba i na další plánovaný výdaj v domácnosti. To u účelové půjčky na auto zdaleka možné není. Nutno ale pamatovat, že účelové autopůjčky bývají o něco levnější, protože poskytovateli ručíte právě tím autem, které z úvěru pořizujete.

Teprve začínáte šetřit? Zvažte, zda to má vůbec smysl… 

Pořídit si auto za vlastní peníze je sice poměrně pohodlné, ale ne každému se to vyplatí. Proč? Zejména kvůli inflaci. A to i v letech, kdy se inflační spirála neroztáčí tak rychle, jako v posledních měsících. Auto je věc, kterou spousta lidí velmi nutně potřebuje, například pro dopravu do zaměstnání, pro podnikání. A pokud by si auto nepořídili, byli by na tom ekonomicky mnohem hůř.

Právě v těchto případech je přímo nesmysl na auto šetřit a s jeho pořízením vyčkávat. Mnohem víc se vyplatí úvěr na auto s dobrými podmínkami. Auto totiž pořídíte za současnou cenu (ne za cenu budoucí a o hodně vyšší), budete jej průběžně splácet, a ještě si díky autu můžete zajistit vyšší příjem (než kdybyste zůstali bez něj). 

Jen pozor – do žádné půjčky se nepouštějte v době, kdy už máte jiné úvěry a stěží je splácíte, anebo když vaše osobní situace neumožňuje pravidelné a bezpečné splácení budoucího dluhu!

Co je spojeno se sdílením aut – s tzv. carsharingem?

Nejnovějším fenoménem v oblasti osobních aut a jejich používání je sdílení. O co jde? Zkrátka o sdílení jednoho auta více lidmi, kterým by se, jak říká Wikipedie, nevyplatilo vlastnit a provozovat automobil sami, a to kvůli malé frekvenci využívání. Carsharing je zajímavým modelem v situacích, kdy víte, že auto využijete třeba jen o víkendech, a ještě ne o všech. 

Sdílení smí probíhat jak formou oficiálního a neoficiálního sdružování lidí, tak formou podnikatelskou – například jako půjčovny, třeba přes mobilní aplikaci. Pokud auta sdílejí sami lidé, jsou pak spoluvlastníky automobilu. S tím se pojí všechny povinnosti navázané na vlastnictví vozu – a to společně a nerozdílně pro všechny spoluvlastníky. 

Sdílení aut formou jejich občasného vypůjčení od carsharingových společností však žádné vlastnické povinnosti nezakládá. Motorista je tu „jen“ klientem autopůjčovny – a za stav automobilu i jeho pojištění odpovídá samotná půjčovna.