Špatné návyky řidičů, kterými ohrožují sebe, ale i ostatní

                   

Mnoho řidičů ví, jak se má správně jezdit, ale neřídí se podle toho. Ať už je to z důvodu, že je to někdo naučil špatně, nebo z důvodu, že dělají přímo naschvály, nebo na řadu věcí kašlou. Souhrn všech těchto věcí můžeme označit jako špatné návyky, které jsou na silnicích k vidění doslova každý den. Zmapovali jsme ty nejhorší, kvůli kterým je ohrožován jak samotný řidič, tak i ostatní účastníci silničního provozu.

Jízda na nárazníku

Jízda na nárazníku neboli takzvané „lepení“. V odborné terminologii je to nedodržení bezpečné vzdálenosti, které však bude v budoucnu pokutováno, což je dobře. Nejde totiž o nic, co by se mělo v běžném provozu trpět. Taková jízda je nebezpečná pro obě strany. Ten co se lepí na nárazník vozidla před sebou, výrazně snižuje šance na bezpečné zastavení, v případě jakéhokoliv neočekávaného manévru. Řidič vepředu je zase zbytečně vystresován. Tento manévr se snad dá pochopit ve chvíli, kdy řidič nedodržuje předepsanou rychlost, ale pokud jede předpisově, ne lepení na nárazník zcela zbytečné a velmi riskantní.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Nepoužívání směrovek

Znamení o změně směru jízdy, neboli lidově řečeno blinkry. Někdy to na silnicích vypadá, jako by je některá auta ani neměla. Mnoho řidičů si totiž s jejich použitím neláme hlavu. Jako by je snad mělo obtěžovat dotknout se páčky na volantu. Nejčastěji se tak děje třeba při předjíždění, při přejíždění z jednoho pruhu do druhého, nebo při výjezdu z kruhového objezdu. Řada těch, co blinkry nepoužívají, si neuvědomuje, že tu nejsou pro ně, ale pro ostatní. Ti tak vědí o zamýšleném manévru, což může mít pozitivní vliv jak na plynulost, tak i na bezpečnost dopravy.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Záměrné blokování

Také jeden z velmi častých nešvarů. Děje se tak především při souběžné jízdě po městě, nebo ve chvíli, kdy jeden pruh končí a je třeba se zařadit do druhého. Ten, kterého se to týká, dá blinkr, aby informoval o svém záměru. A v tu chvíli se to stane. Jako by to byl pro druhého řidiče signál ho začít blokovat. Záměrně zrychlí nebo zpomaluje a jeho do té doby plynulá jízda se mění v nepředvídatelnou, s řadou nelogických manévrů. Proč? Podle různých názorů je to z důvodu, že se nechtějí nechat předjet. A vysvětlení toho, proč někdy i záměrně brzdí? To zase vysvětlují tím, že druhý řidič měl na zařazení dost času a nemusel by to řešit až na poslední chvíli. Z toho nám plyne, že ho chtějí jenom potrestat a vyškolit. Něco takového ale na silnici rozhodně nepatří.

Rychlá jízda

Že někdo sešlápne plyn mimo obec, nebo na dálnici, kde jede o pár desítek kilometrů více, než je povoleno, to se ještě dá pochopit. Přece jenom je to silnice a nepředpokládá se na ní cokoliv nestandardního. Jinak je tomu v případě, kdy řidiči soustavně nedodržují rychlost v obcích. Nemáme na mysli klasický průjezd obcí po silnicích prvních a druhých tříd. Máme na mysli jízdu přímo ve městech, v menších postranních uličkách, kde je předepsaná padesátka, někdy i třicítka, nebo dvacítka v případě obytné zóny. Řada lidí zde jezdí, jako by byli mimo obec. Přitom riziko nehody je na takových místech velmi vysoké. Jsou zde chodci, cyklisté, děti, vozidla vyjíždějící z parkovacího místa a mnoho dalšího.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Špatné parkování

Na to jsou někteří řidiči skuteční experti. Někteří mají dokonce problém i s tím, že se nedokážou vejít na jasně vyznačené parkovací místo. Buď se nedokážou nasměrovat mezi čáry, nebo neumí zajet rovně. Otázkou je, nakolik je to dáno jejich nezkušenost a nakolik jejich lhostejností. Do druhé kategorie řidičů však můžeme spolehlivě zařadit ty, kteří zaparkují třeba na chodníku, na zákazu, na přechodu pro chodce, ale klidně i na trávníku, těsně před výjezdem z garáže a na mnoha dalších místech. Ne, zde už to není nezkušenost, ale lhostejnost a arogance. V tomto případě by měly být na místě nemalé tresty, jelikož najít optimální parkovací místo zvládne každý. I za cenu, že potom půjde pár stovek metrů pěšky.

Diskuze Vstoupit do diskuze
93 lidí právě čte
Autor článku

Daniel Hamžík

Zobrazit další články