Každá automobilka, která vyrábí a distribuuje nové vozy, by měla nechat provést takzvané crash testy. Ty mapují takzvanou pasivní bezpečnost vozů. V rámci těchto testů jsou simulovány konkrétní nárazy, které by byly možné i při reálné autonehodě, jako například ten boční, či čelní. Těmito způsoby se dají zmapovat určité nedokonalosti automobilu a rovněž může díky nim dojít i k vylepšení pevnosti karoserie, nebo konstrukčním změnám, které mohou v případě vážné nehody zachránit lidský život. Novinkou v tomto testování je i takzvaný digitální model člověka. Jeho autorem je společnost Toyota.
Virtuální model a efektivní crash testy
Digitálně zhotovený model člověka obsahuje veškeré struktury, které bychom našli v reálném lidském těle. Virtuální člověk s názvem THUMS od Toyoty je tedy vybaven kostmi, svaly, nebo i orgány. Vědci pracovali houževnatě i na tom, aby tyto lidské části byly skutečné i co do hustoty a odolnosti. Jedině tak je totiž možné zcela objektivně zhodnotit dopady případné autonehody na skutečného člověka. Samotná výroba věrohodného modelu trvala dlouhé roky, jelikož její autoři neměli znalosti v oblasti anatomie člověka. Proto se kvůli sebevzdělávání účastnili někteří programátoři i reálné pitvy lidského těla.
Aktivní versus pasivní bezpečnostní prvky
Každý automobil je vybavený povinně prvky aktivní bezpečnosti a také té pasivní. Mezi prvky aktivní bezpečnosti můžeme zařadit ty vlastnosti vozu, které aktivně zabraňují vzniku autonehody. Sem je možné zařadit například elektronický stabilizační systém, protiblokovací, nebo protiskluzový systém. Pasivní prvky bezpečnosti jsou ty, které by měly minimalizovat případné následky autonehody. Jedná se tedy hlavně o konstrukční řešení interiéru vozidla. Právě do této kategorie spadají i crash testy, díky kterým konstruktéři mohou vylepšit pozici pásů, opěrek hlavy, nebo airbagů. Také se díky nim může vylepšit pevnost karosérie.
PŘEČTENÍ: 7892
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 3711
