Panoramatická střecha je dnes v nabídce skoro každé automobilky, ovšem za příplatek i v řádu desetitisíců. Výhody a nevýhody výbavy, kterou ocení především spolujezdci.
Asi většina z nás někdy zažila dovolenou, která byla velmi bohatá na různé přírodní scenérie. Některým z nás se pak do hlavy vkradla myšlenka, jestli by zážitek šel umocnit ještě prosklenou střechou. Přece jenom modré nebe nad hlavou, ale v pohodlí klimatizovaného vozu, je kombinace, která zní velmi dobře. Když se pak kochání omrzí, stačí zmáčknout tlačítko a střecha se zatáhne roletou. Obzvláště nadšené z takové vymoženosti pak musí být menší cestující na zadních sedadlech. Tak proč nemá prosklenou střechu každé auto?
Historie střešního okna
Prvně je třeba si říct, jak to vlastně bylo v dávných dobách. Historie říká, že kabriolety byly oblíbené a vcelku běžné na silnicích. Jednak proto, že látka byla levnější než plech a pak proto, že klimatizace zdaleka nebyla součástí aut jak dnes. Takže dostat čerstvý vzduch do auta bylo nejjednodušší stáhnutím střechy. Postupem času se auta rozšiřovala mezi větší množství lidí a s tím vznikaly i nové tvary karoserií.
Látkové střechy byly postupně nahrazovány plechovými, které se staly lehčeji udržitelnými, bezpečnějšími a výrobně jednoduššími. Přišly však o možnost otevřeného nebe nad hlavou. Výměnou za ztrátu nebe nad hlavou jste mohli na střeše naopak převážet věci, které by látková střecha neunesla. Postupem času se ale začaly do plechových střech dávat různě velké tvary skla. A vzniklo tak střešní okno.
Střešní okno
Pojem střešní okno je v našich končinách dobře známý. Jen si vzpomeňme, kolik Favoritů a Felicií jezdilo se střešním oknem. Když bylo nové, tak přes něj ani neteklo. Postupem času se začaly objevovat vůle a buď se objevil aerodynamický svist, nebo jste okno úplně nedovřeli, protože se nadzvedávalo. Vyřešit to šlo koupením nového těsnění, aby byla zachována funkčnost celého mechanizmu, nebo třeba na starých Land Roverech to řešili zalepením okna. Řada střešních oken byla k dispozici už v 60. letech minulého století.
Třeba i Škoda 110 R nabízela tuto možnost. Výhody byly vcelku jasné. Pevná plocha skla je odolnější povětrnostním podmínkám než látka, nejde ji proříznout, lze se skrze ni dívat a funkci odvětrání teplého vzduchu z kabiny splní také. Bohužel, kromě odvětrání taky uměla pěkně zatopit. Skla nebyla tónovaná a roletky nepatřily ke standardu. Cílem konstruktérů však bylo dostat do aut více světla a zároveň umožnit lepší proudění vzduchu ve voze. Bohužel v dobách, kdy byly sloupky tenké a prosklená plocha velká, jste v autě se skleněnou střechou byli tak trochu jako ve skleníku.
Prosklená střecha
Jak vývoj postupně pokračoval a nároky zákazníků se zvyšovaly, přišli konstruktéři s nápadem udělat celou střechu ze skla. Jak to tak bývá, nejdříve tuto možnost dostaly auta z vyšších cenových kategorií. Mezi jedno z prvních aut, do kterých bylo možné pořídit prosklenou střechu, patřilo Lamborghini Espada. Krásné 2+2 kupé s tvarem shooting brake. To se psal rok 1968. Střecha tehdy nedokázala odrážet UV záření, ani ji nebylo možné otevřít, jak jej známe dnes.
Většího rozmachu do běžných aut jsme se dočkali až na přelomu milénia. Asi nejznámějším autem s prosklenou střechou z tohoto období lze označit Renault Megane CC. Ten nabízel kromě složení střechy i její verzi, kde místo plechu bylo právě sklo. To se psal rok 2003. Před Meganem se prosklenou střechou pyšnil i extravagantní Renault Avantime (2001 – 2003). Ten si ale většina motoristů dnes již skoro nepamatuje.
Výhody a nevýhody
Konstrukční řešení prosklené střechy není jednoduché. Přidává váhu navíc na nejvyšším bodě auta. Dnešní zákazníci ideálně chtějí vše v jednom autě a ať to nestojí mnoho. Některé automobilky udělaly tah v podobě prosklené střechy, která nejde otevírat. Takovým autem byla třeba Škoda Rapid. Výhoda takového řešení je ta, že ušetříte kila za mechanizmus otevírání, přes pevnou prosklenou střechu vám i po delším čase nehrozí, že by mohla protékat voda a na střeše můžete převážet ještě příslušenství.
Výhodou prosklené střechy je optické zvětšení auta a tím lepšího pocitu z jízdy. Výhled ze střešního okna ocení zejména spolujezdci, kteří se mohou ve dne kochat modrou oblohou a v noci hvězdami. Pokud je okno i otevíratelné, dá se jím zlepšit proudění vzduchu a ochladit interiér. Dnes se už dělají skla tónovaná a s roletkou, takže v létě nehrozí extrémní rozpálení vozu. Pokud se vám líbí a jste ochotni si připlatit, není důvod si ji nepořídit.
Nevýhodou je samozřejmě právě příplatek, který může být i v desítkách tisíc. Dále máte sníženou nosnost střechy a v případě nehody může prasknout. To vám v pojišťovně taky zohlední a připlatíte si u pojistky. V případě panoramatických střech, které lze otevírat, pak občas může pozlobit i mechanizmus otevírání. Střešní okna také bývají v zimě velmi studená a může déle trvat, než se auto vyhřejete. Pozor si dávejte hlavně při nákupu ojetého vozu, zda okno není naprasklé či jinak poškozené.
Jaké máte zkušenosti s panoramatickou střechou?
Zdroj: Autorský komentář Filipa Střechovského
PŘEČTENÍ: 40986
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 36805
