Motory, které hravě najedou přes 500 000 km: Tohle je 5 největších šampionů spolehlivost. Máte jeden z nich?

Půl milionu. Pro někoho je to relativně málo. To když se mluví o penězích. Ale je to hodně, jestliže dojde na nájezd aut. Když se mluví o motorech, které mají předpoklad zvládnout 500 000 km a klidně i víc, nejde o žádnou legendu. Fikci, kterou si mezi sebou předávají fanoušci v garážích, ale o konkrétní konstrukční rozhodnutí, materiály a koncepce, které obstojí v čase. Některé agregáty mají pověst nezničitelných právě proto, že se na nich od začátku nešetřilo. Žádné úspory tam, kde se nemá, a v praxi pak stačí rozumné intervaly výměn kapalin.

Základem všeho je jednoduchá a odolná konstrukce

Bezproblémově se najíždí stovky tisíc kilometrů. Žádné zázraky, jen poctivá mechanika a vývoj, který nemíří za každou cenu po nejnižší hmotnosti, ale po spolehlivosti. Když se mezi neúnavné držáky řadí třeba řadový šestiválec 3.0 biturbo Toyota 2JZ-GTE, není to jen proto, že v komunitě tunerů obrostl doslova mytologií. Základ je ryze pozemský. Blok z litiny, vrtání a zdvih navržené tak, aby se motor nebál teplotních a tlakových špiček. Robustní konstrukce, která unese i chyby v zacházení. V sérii má objem 2 997 cm³, šest válců v řadě, přímý a čitelný projev.

iZdroj fotografie: Jason Lawrence / Creative Commons / CC BY-SA

Výkon okolo 276 koní a točivý moment 368 Nm. Navíc zvládá dlouhé dálniční přesuny i městské loudání bez toho, aby se projevil jako křehký sportovec. Pro Supru je to srdce, které dává autu charakter, ale co je důležitější pro téma životnosti? S rozumnou péčí není žádnou výjimkou, že se ručička počítadla přehoupne přes 500 000 km bez vážnějších potíží. Jiný přístup, a přece podobný výsledek vidíme v redakci AutoŽivě u jiné japonské značky. Spolehlivost nabízí dvoulitrový čtyřválec Honda K20.

Bankrot automobilky Saab nešel odvrátit. Jak to souvisí s našimi Gripeny?

AUTOZIVE.cz

1 d

Chce to jednu jedinou věc a tou je pravidelný servis

Tam, kde Toyota spoléhá na objem a dvě turba, Honda staví na přesnosti, nízkých třecích ztrátách a chytré proměnlivosti časování a zdvihu ventilů VTEC. V číslech je to objem 1 998 cm³, čtyři válce v řadě, výkon až 220 koní podle verze. Technologie VTEC, která umožní motoru dýchat dole i nahoře a přitom se nerozpadat z námahy. V běžném provozu potěší ochota jít do otáček bez hrubosti, v dlouhodobém horizontu je to agregát, který nevyžaduje neustálé zásahy a nekecá do života majiteli. Když dostane olej včas, odvděčí se klidným chodem i po letech. Není náhodou, že si právě K20 našel cestu do modelů jako Civic Type R.

i

Mezi majiteli kolují zkušenosti o nájezdech přes 400 000 km bez zásadních oprav. V určitém období automobilového vývoje se prosadila ještě jiná linie dlouhověkosti. Jednoduchý, mechanicky srozumitelný diesel bez složité elektroniky. Nespoléhá na spousty čidel a aktivních zásahů elektroniky. Mercedes-Benz OM617 je učebnicový příklad. Pětiválec v řadě, používaný v generaci W123 a W126, s objemem 2 998 cm³, s výkonem až 88 koní v různých verzích. S nepřímým vstřikováním, které odpouští palivo horší kvality, odstávky i méně ideální zacházení.

Nový Type R s turbem je fajn, ale už tak zarytě odolný není

To, co se na papíře jeví jako konzervativní data, v praxi znamená motor, který funguje jako metronom. Není sám o sobě rychlý, ale je vytrvalý. Když dostane pravidelnou údržbu, klidně se přehoupne přes milion kilometrů, jako by to byla jen další meta na běžné trase. Je to poctivá železná škola bez elektroniky náchylné na poruchy. Nezáleží tolik na tom, jestli jede po německé dálnici, nebo se prokousává provozem někde v horku a prachu. Mechanika je stále na straně majitele. S jinou filozofií, ale podobným výsledkem se pojí řadový šestiválec BMW M57.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Davida Kubrta

Tři litry, tedy 2 993 cm³, šest válců v řadě, common-rail vstřikování a v silnějších verzích výkon až 286 koní. Vše naladěné tak, aby motor sloužil v široké škále modelů od řady 3 přes 5 až po X5. Je to agregát, který dává smysl pro řidiče, kteří chtějí zátah, kultivovanost a schopnost jezdit daleko bez toho, aby se to promítalo do předčasné únavy. Zkušenost z praxe navíc ukazuje, že mnoho kusů se s přehledem dostane za 500 000 km. To je v segmentu modernějších dieselů už hodnota, která vzbuzuje respekt.

Čím víc elektroniky, tím více se může něco porouchat

Ano, jsou tu prvky, které si průběžně žádají pozornost. Filtry pevných částic (DPF) a recirkulace spalin mají své nároky. Ale to je spíš otázka celého emisního ekosystému než konkrétní slabina samotného motoru. Faustovskou smlouvu spolehlivosti s jízdou do míst, kde servis není za rohem, uzavírá atmosférický diesel Toyota 1HZ. Tady jde o 4 164 cm³, šest válců v řadě, nepřímé vstřikování, zhruba 129 koní výkonu. Stejná písnička, tedy žádná složitá elektronika a důraz na chlazení a mazání, které zvládá extrémy.

iZdroj fotografie: Toyota

Ne nadarmo si tohle srdce Land Cruiserů vydobylo reputaci „pojede vždycky“. Ať už se točí písek v poušti, vlhkost tlačí v tropech nebo je potřeba denně šplhat po kamenitém terénu. Je to motor, který dělá všechno pomalu a jistě, a právě díky tomu je tak těžké ho zlomit. Není divu, že bezpočtu kusů se daří překonat 500 000 km s klidem, který jinde působí skoro provokativně. Těch pět konkrétních motorů představuje různé cesty k témuž cíli. Vydržet.