Diplomatická imunita zaručuje svým držitelům nejen nadstandardní ochranu, ale též je zbavuje starostí s něčím tak přízemním, jako je parkování podle pravidel silničního provozu.
Vidět po Praze auta se značkou diplomatického sboru, jak parkují v zásadě kdekoli není nic výjimečného. Obyvatelé Prahy už si dávno zvykli, že v hlavním městě žije a pracuje drtivá většina diplomatů, kteří jsou u nás na diplomatické misi. Je také pochopitelné, že tito diplomaté se při výkonu své mise musí nějak přesouvat. Co je už méně pochopitelné, je ignorování všech zákazů z jejich strany, speciálně při parkování. Opravdu pro ně neplatí pravidla a jsou ve svém konání nepostižitelní? Pojďme se na to společně podívat.
Diplomatická imunita zahrnuje i vozidla diplomatů
Pravidla příslušníků cizích států – diplomatů (a tedy i jejich vozidel) na našem území upravuje Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z 18. dubna 1961. Ve třetím odstavci článku 22 této úmluvy se mimo jiné praví, že „dopravní prostředek cizí mise nemůže být předmětem prohlídky, rekvizice, zabavení či exekuce a podle článku 30 odst. 2 VÚDS požívá majetek osoby požívající výsad a imunit (tedy i vozidlo) nedotknutelnosti.“ Z toho plyne, že diplomatické vozidlo je v podstatě před příslušnými orgány (v tomto případě policií) nedotknutelné.
Důležitý je majitel, nikoli CD na registrační značce
A dokonce ani nemusí být jako diplomatické vozidlo označeno. Z pohledu mezinárodního práva je totiž důležitý vlastník vozidla, nikoli jeho označení. Je-li tímto vlastníkem mise cizího státu, případně její personál, požívá tím vozidlo automaticky příslušných výsad bez ohledu na to, jak je označeno. Pro diplomaty je ale pochopitelně výhodnější jezdit ve vozidlech s oním „CD“ („Corps Diplomatique“) označením a dávat tak dopředu najevo, že jsou chráněni imunitou. A při parkování má jejich označení stejný účel.
Policie se do „papírování“ s ambasádami opravdu nehrne
Policista tak s vozidlem diplomatických služeb v podstatě nic nezmůže, může sice nechat za stěračem upozornění o přestupku, to je ale asi tak vše. Pokuta zkrátka skončí v koši. V zásadě rozumíme policii, že se jí do nějakých akcí moc nechce. Zbytečná práce, vedle stojí další auto s civilní značkou, tam je to jistota. A to jsme jenom u „neškodného“ parkování. Podobná situace panuje pochopitelně například u nehod, kdy vozidlo je chráněno imunitou a jeho posádka (pokud má diplomatické průkazy) také.
Zajímavým momentem pak může být „pokus o imunitu“ v podobě české registrační značky na přání s písmeny CD, jak ji ukazujeme na naší další fotografii. S ohledem na uvedené skutečnosti nicméně tento pokus může fungovat v jediném případě: jako prevence před zastavením při silniční kontrole. Kdy policista, odklánějící vozidla na kontrolní místo nechá vozidlo s „CD“ na značce projet a nemíní jej ani kontrolovat. To na druhou stranu ale není úplně zanedbatelný benefit. Proč tedy takových značek nejezdí více?
Je v tom totiž malý „háček“. Jinak bychom značek s CD měli na silnicích asi opravdu hodně. Hlavní rozdíl je v počtu znaků: diplomatické značky jsou složeny z prvního trojčíslí, které značí ambasádu, dále dvou znaků (CD: diplomatická imunita, XX: omezená imunita, XS: diplomatický personál a HC: honorární konzul) a dvou čísel. Celkem tedy sedm znaků. A jsou modré. Tím se liší od RZ na přání, které jsou vždy osmimístné. A černé. Na první pohled je tedy patrné, kdo si na diplomata jenom „hraje“.
Zákon platí (většinou) pro všechny bez výjimky
Nám pak nezbyde, než tuto specifickou skupinu lidí a řidičů tolerovat, před zákonem bychom si sice všichni měli být rovni, ale v tomto případě jsou si opravdu někteří rovnější… Není až tak stará causa s ruským diplomatem, jenž si u nás kupoval ilegálně střelivo do ilegálně držené odstřelovací pušky a byl identifikován policií. Následoval jediný trest: vyhoštění. A to je opravdu, ale opravdu neporovnatelněji nebezpečné konání, než je hodinové stání s autem někde na „zebře“. Co myslíte?
Jak to vidí AutoŽivě.cz
Ač jsme srozuměni s tím, že diplomatický sbor požívá v každé civilizované zemi nadstandardní ochrany (ostatně jinak by diplomacie a ambasády ztratily smysl), přesto se domníváme, že určitý kompromis stran nepostižitelnosti za přestupky by mohl vzniknout. Speciálně s parkováním je to zcela jednoduché: příslušné ambasádě se zašle fotografie parkujícího vozu i s vyplněnou „složenkou“, částkou a číslem účtu. Kde je problém?
Tady je přece viník zcela jasně dohledatelný, není třeba nic složitě dokazovat, pokud fotografie zcela průkazně ukáže porušení zákona. V rozpočtech ambasád jsou pokuty za parkování pod rozlišovací schopnosti jejich účetních, a minimálně by se trochu narovnalo nynější prostředí, které je v tomto směru poněkud „nevyvážené“. Co myslíte?
Měly by se pokuty vymáhat i po diplomatech?
Rady
|
PŘEČTENÍ: 19594
PŘEČTENÍ: 20529
