V provozu ho pamatují dnešní senioři, mladým by připadal starý a nekomfortní. Po generální opravě zamíří unikátní kus na místo posledního odpočinku.
Asi jen málokdo si vzpomene na starý autobus Ikarus 620. Aby ne, není to zrovna pár dnů, co tyhle stroje jezdily i po ulicích a silnicích zemí RVHP. A pokud se ptáte, co je RVHP, tak jste příliš mladí na to, abyste tyhle busy viděli naživo v akci. V redakci AutoŽivě máme takové pamětníky. Ikarus 620 byl devítimetrový autobus maďarské značky Ikarus. Ve výrobě byl od roku 1959 do roku 1972. Byl navržený pro každodenní dřinu ve městech a jezdil hlavně po tehdejším NDR a SSSR. Vznikl jako přímé pokračování typu Ikarus 604.
Kdysi tyhle autobusy sloužily v rámci států východní Evropy
Poprvé ukázaný na Poznaňském veletrhu v roce 1959. Vysokopodlažní městský autobus s párem dveří, se čtyřkřídlými a automaticky ovládanými z řidičova místa, to tehdy působilo moderně a zároveň prakticky. Délka 9 348 mm, šířka 2 500 mm a výška 2 980 mm jsou proporce, které v ulicích působily robustně. A zároveň se vměstnal do tehdejší městské infrastruktury. Rozvor 5 000 mm, pohotovostní hmotnost 8 150 kg a nejvyšší rychlost 61 km/h? To nejsou parametry, se kterými se honí rekordy. Model 620 byl posledním modelem značky s klasickou rámovou konstrukcí. Pak došlo v historii Ikarusu na zlom.
Po 620 přicházely samonosné koncepce, ale tady je ještě cítit odolný skelet, který snáší obtíže každodenní služby na špatných silnicích. Kabina řidiče, oddělená od prostoru pro cestující dělicí stěnou, je promyšlená do detailu. Dvojice sedadel oddělených krytem motoru, možnost seřizovat řidičovo sedadlo svisle i podélně. Praktické ovládání topení samostatným topným tělesem pod přístrojovou deskou u spolujezdcova sedadla. Řešení odmrazování čelního skla přes ovládané klapky. Ventilace šla přes čelní přívody vzduchu, malý střešní větrací poklop a spouštěcí okna v obou dveřích. To odpovídalo době před plošným nástupem klimatizace, ta tu mimochodem není.
Tehdy moderní technologie, na dnešní poměry chudý veterán
Stejně jako ABS, ASR, EBS nebo ESP. Jistěže. Jsem moc daleko v historii. V historii, která by se mohla zase stát současností. Jak to myslím? Městské autobusy Ikarus 620 byly z Maďarska do ČSSR dováženy v letech 1963–1967. Celkově v počtu 318 kusů. Přestože zrovna nepatřily mezi nejoblíbenější a nejspolehlivější, zaplnily depa dopravních podniků od Prahy po menší města. Přičemž Dopravní podnik města Prahy obdržel na konci roku 1963 rovných 40 vozů. Ikarusy 620 tvořily 15 % flotily a nebyl to okrajový experiment.
Jenže délka jejich služby byla krátká a pevně daná, vyřazování začalo už v roce 1965. Poslední z nich byl vyřazen v roce 1968, tedy po pouhých pěti letech provozu. Bez toho, aby procházely velkými modernizacemi nebo rekonstrukcemi, jaké by jim dodaly „druhý dech“. Dnes se v ČR pravděpodobně dochovaly pouze dva nekompletní vraky Ikarusu 620. Jeden vrak je právě teď v zájmu dění. Konkrétní kus Ikarusu 620 má typický nálezový příběh. Po ukončení služby nakonec skončil jako zahradní chatka u Prahy. To vysvětluje dnešní stav.
Ze zaplevelené zahrady přes renovační dílnu rovnou do muzea
Je nefunkční, zkorodovaný a nekompletní. Přesto se solidním potenciálem, podstatné části jsou zachované aspoň v základu a základní rám se jeví jako dobrý. Podle všeho je podvozek jako celek, nápravy, odpružení a řízení kompletní, ale technický stav nebyl asi přesně zjištěn. Brzdový systém je také zjevně kompletní, převodovka je ve vozidle zachována, motor zcela chybí. Na co v chatce, že? Karoserie má zkorodovanou kostru, ale v porovnání s jinými dochovanými vraky není v nejhorším stavu.
Velká část karoserie je oplechovaná hliníkovým plechem, zatímco části z ocelových plechů a výlisků jsou napadeny korozí ve velkém rozsahu. Chybí přední maska a dveře pro cestující, jinak je z vnějšku poměrně kompletní včetně ozdobného lištování. Zasklení je zhruba z 50 % nekompletní a vnější osvětlení prakticky není. Dochovaná je pouze levá přední směrovka. Pracoviště řidiče je prakticky prázdné, zůstaly volant, pedály, rám přístrojové desky a kryt čelní orientace. Chybí i zástěna oddělující stanoviště řidiče od prostoru pro cestující.
Náklady na renovaci jsou podle veřejné zakázky téměř 12 mil. Kč
V interiéru je vnitřní obložení stěn a stropu prakticky kompletní, ale ve špatném stavu, drobné kování je částečně dochované, chybějí zádržné tyče, vnitřní osvětlení i všechna sedadla. Jaký je plán? DPP rozhodl o renovaci, v rámci veřejného registru je dostupná zakázka v hodnotě necelých 12 milionů Kč na znovuoživení stroje.
Požadovaný cílový stav je definovaný jasně a konzervativně. Ikarusy 620 u DP Praha během svého krátkého provozního života neprošly zásadními opravami a rekonstrukcemi. Cílem je tedy původní provedení s drobnými provozními úpravami, které zlepší použití, ale nepromění charakter. A co bude s autobusem pak? Ne, nebude jezdit, ale bude umístěný v Muzeu MHD v pražských Střešovicích.