Profesor matematiky ukázal, kolik času ušetříte, když pojedete 160 km/h místo 130 km/h. Výsledek v tabulce je směšný

Nejsem asi jediný, kdo si takřka dnes a denně všímá, jak lidé na dálnici zběsile uhánějí, aby tzv. „ušetřili čas“. Záměrně píšu „takzvaně“, neb ona ta úspora je opravdu velmi relativní. Nedávno jsem navíc narazil na zajímavou přednášku profesora matematiky Stanislava Štefana, který na jednoduchých číslech odhalil, jak malý význam má honba za každou další desítkou kilometrů v rychlosti. Jeho výklad mě donutil zamyslet se: opravdu nám ta rychlá jízda tolik ušetří? Pojďme se na to podívat společně.

Tabulka s úsporou několika minut na 100 kilometrech

Začněme čistými čísly. Aby se to dobře počítalo, použil pan profesor pro srovnání cestu o délce 100 kilometrů, kterou absolvujeme různou rychlostí. Jak se mění čas, když zvýšíme rychlost ze 100 na 140 km/h? Připravil jsem některé výstupy z oné přednášky do malé HTML tabulky. Plyne z ní jediné: pokud pojedeme „stovkou“ a budeme v cíli za hodinu a zdrávi, budeme spokojeni? Pokud ano, stojí 17 minut za to, abychom jeli 140 km/h? Sedmnáct minut, ale také vyšší spotřeba. A vyšší stres, nutno dodat.

Dlouhé roky za volantem mi již dostatečně ukázaly, že vyšší rychlost = vyšší únava. Studie BESIP nebo například Výzkumný ústav bezpečnosti práce upozorňují, že při rychlé jízdě je organismus vystaven silnějším stresovým podnětům, zpracovává výrazně více informací a musí intenzivněji sledovat provoz a rychleji reagovat. Podle expertů, např. psychologa Jeronýma Klimeše, „dlouhodobá jízda vysokou rychlostí výrazně zvyšuje psychickou únavu řidiče“. K tomu není co dodat.

Legendární Arnold přiznal největší chybu své kariéry. Odmítl roli, která udělala hvězdu z Nicolase Cage

MMAmag.cz

6 h

Zvýšená míra stresu i únavy jako daň za rychlou jízdu

V praxi to znamená nejen horší soustředění a větší riziko chyb, ale třeba i to, že na konci cesty už člověk potřebuje pauzu. Já osobně takové situace zažil – po svižné jízdě často nakonec v cíli trávím pár minut regenerací, a ten „zisk“ se rázem rozpustí. A navíc: Při pohledu na čísla je zřejmé, že každé další zvýšení rychlosti přináší menší časový zisk. Zatímco při přechodu ze 100 na 110 km/h ušetříme ještě 6 minut, ze 130 na 140 km/h už jen 3 minuty. Směšné tři minuty. Opravdu stojí za to riskovat kvůli pár minutám?

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě

Navíc při rychlé jízdě nejenže roste únava a stres, ale extrémně se zvyšuje i riziko vážné nehody. Jak připomíná Ministerstvo dopravy, nepřiměřená rychlost bývá jednou z hlavních příčin smrtelných nehod na dálnicích. Nedává tedy moc smysl honit se za třemi minutami, když za to můžeme zaplatit zdravím nebo životem. Jednoduchá úvaha profesora matematiky i vlastní zkušenost tedy jasně ukazují: „Zbytečné spěchání se málokdy vyplatí.“ Chceme-li ušetřit čas, existují bezpečnější cesty než dupnout na plyn. A opravdu nakažlivý je pak klid, který člověk pocítí, když nechá zbytečný stres za sebou.