Přístupy do nádrží paliva u zájezdových autobusů nejsou jen tak přístupné. Tak se zloděj strefil do jiného, méně příjemného otvoru.
Umíte přečerpat benzín z nádrže pomocí hadičky? Jistěže umíte. Je to snadné. Prostě fyzika. Dáte hadičku do nádrže, natáhnete ústy, co nejvíce to jde. Musíte dát ale pozor, abyste nenasáli palivo, to není nic příjemného. Je třeba včas přestat sát a hadici strčit do kanystru. Palivo pak začne odtékat. Samozřejmě že asi každý, kdo to někdy zkusil, benzín nasál. To se stává. Chce to cvik. Stane se. Člověk pak benzín vyplivne, ústa si vypláchne a je to. Tak a teď příběh ze života. Někdy se realita postará o pointu tak čistou, že by ji člověk sám nevymyslel.
Stará praxe zlodějů, starý přístup, ale nečekaná pointa
Jenže situace z Lavertonu v centrální části Západní Austrálie je učebnicová ukázka. Toho, jak se plán na snadný noční „přesun kapalin“ může během vteřiny proměnit v nejhorší osobní zkušenost, jakou si lze představit. Podle dostupných zdrojů se jedné noci k zaparkovanému turistickému autobusu připlížili neznámí zloději s tradičním plánem. Napojit hadici, připravit kanystr. Trocha podtlaku a chvíle trpělivosti a fyzika by se měla sama postarat o zbytek. Akorát že tohle nebylo ústí benzínového hrdla zájezdového autobusu, nýbrž servisní vývod fekálního systému. Tam, kde zloději čekali benzín, přišla sprcha jiného druhu.
Pořádná dávka ohavné kanalizační směsi do úst. To podstatné je jasné, pachatelé si vybrali špatnou nádrž. Než stihli pochopit, co se děje, měli plná ústa něčeho, co nechtěli ani vidět, natož cítit. Zkrátka místo drahocenných oktanů nasáli to, co zájezdové autobusy vozí v oddělených zásobnících právě proto, aby to zůstalo mimo dosah všeho ostatního. Policie k podstatě celé věci došla oklikou, která je pro takové mikropříběhy typická. Policisti údajně našli vedle autobusu odhozenou uzávěrku, a přitom zjistili, že z paliva nechybí ani kapka.
Benzín v ústech je najednou něco, co by člověk klidně zvládl
Takže bylo zřejmé, o co šlo. Že jakmile se noční „dravci“ setkali s páchnoucí skutečností, vzali nohy na ramena. Starší seržant z policejního sboru v Lavertonu situaci okomentoval způsobem, který už vešel do místních dějin a stal se folklórem. Řekl prý, že se dá důvodně vyvodit „velmi rychlý ústup“ a „poněkud trpká pachuť“ v ústech. Což je v tomhle kontextu více než slušné vyjádření zážitku, který by jinak snesl mnohem syrovější slovník. Komické je, že policie současně uvedla, že neeviduje absolutně žádný zájem ze strany provozovatele autobusu o navrácení „odcizeného materiálu“. Ironická poznámka, která přesně sedí k tomu, co se z místa ztratilo.
Pátrání po vinících prý sice běží, ale nikdo nespěchá na forenzní analýzu. Zjevně šlo o nějaké břídily, protože ten, kdo v noci vyrazí, že si z cizí nádrže „půjčí“ trochu paliv, ví své. Minimálně to, že u zájezdových autobusů nejsou víčka jen tak přístupná, ale jsou součástí robustního technického řešení. Většinou ne snadno přístupného. Je to nicméně „poněkud trpké“ ponaučení. Tradice přesunu kapalin pomocí „sifonování“ paliva nasáváním se táhne automobilovou kulturou desítky let. Varianta s hadicí do úst patří mezi ty nejnebezpečnější.
Tohle zloděje asi doživotně vyléčilo od trestné činnosti
A to i když se zrovna strefí do správné nádrže. Benzín i nafta vylučují výpary, které nesvědčí sliznicím. Hrozí vdechnutí, podráždění nebo v lepším případě jen kopanec v podobě znecitlivělého jazyka. Je tak otázkou, jestli je lepší nasát benzín, nebo výkaly. Já bych asi hlasoval pro to první. Co myslíte vy?
Budu moc rád za vaše komentáře dole pod článkem. Nicméně umím si představit, že palivo se dá vyplivat snáz. Navíc u druhé možnosti je zjevné riziko těžkých onemocnění. Nejsem lékař, ale tyfus, žloutenka a bůhvíco ještě? Nechci si to celé ani představit. Myslím, že tohle zloděje asi definitivně ponaučilo, pochybuji, že ještě někdy v noci někam s hadičkou a kanystrem vyrazí.
Co byste dělali vy?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 5780
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 4254
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 9903
