Elektromobily stranou? Dacia testuje motor se spotřebou pouhých 3,3 l/100 km

Za svůj život automobilového novináře už jsem zažil spoustu věcí. Myslím teď různé převratné vize na pomezí sci-fi. Třeba tohle bude patřit do kategorie reálné. Na papíře vypadá totiž tříválec H12 jako sen. Spotřeba pod 3,3 l/100 km, účinnost lepší než u Toyoty a při použití 100% obnovitelného benzinu může v praxi část plug‑in hybridů dohnat nebo i překonat. Jenže realita provozu a tvrdé emisní limity EU mají vlastní pravidla, která tenhle motor prověří do posledního decilitru.

Benzin za 110 Kč na sto: kde se bere magická spotřeba 3,3 l

Českým řidičům dnes většina aut bez okolků z peněženky vytáhne kolem dvou stovek na 100 kilometrů. Typické benzinové auto se spotřebou 6,0 l/100 km a cenou paliva okolo 33 až 35 Kč za litr spolkne zhruba 198 až 210 Kč na sto.

Podle dat Českého statistického úřadu pro leden 2026 vychází průměrná cena Naturalu 95 na zhruba 33 Kč za litr. Když do téhle rovnice vložíte nový tříválec H12, který společně vyvíjejí Horse Powertrain a Repsol, najednou vyjde úplně jiné číslo.

Zadlužený český fotbalový reprezentant prosil o milost. O jeho osudu rozhoduje soud

SportyŽivě.cz

5 h

Motor cílí na spotřebu pod 3,3 l/100 km podle metodiky WLTP. Při stejné ceně paliva se tak náklady na 100 km pohybují jen kolem 109 až 116 Kč. Z pohledu řidiče to znamená, že za stejné peníze ujede zhruba o 80 % více kilometrů než s běžným šestilitrovým benzínem. A tady se začíná rodit otázka, jestli opravdu musí mít doma elektromobil.

Za takovou účtenkou ale nestojí žádné kouzlo, nýbrž tvrdá fyzika. Tisková zpráva Repsolu z 12. února 2026 uvádí u konceptu H12 špičkovou brzdovou tepelnou účinnost 44,2 %, tedy víc, než dosahují špičkové hybridy Toyoty s přibližně 41 %. Inženýři ženou benzin tříválcem s extrémním kompresním poměrem 17:1, používají novou generaci recirkulace spalin EGR, výkonné zapalování a minimalizují třecí ztráty.

Výsledek? Stejný litr paliva odvede víc práce, takže papírová spotřeba podle WLTP klesne hluboko pod to, co řidiči znají z většiny dnešních benzinových aut. Jenže právě slovíčko „papírová“ začne být důležitější, než se na první pohled zdá, a realita české zimy dokáže ta krásná čísla rychle překreslit.

A přesně tady se příběh H12 láme, od laboratorní euforie míří do světa reálných palubních měřáků, mrazu a krátkých městských tras.

Laboratoř proti zimní Praze: kolik zůstane z 3,3 l v reálném provozu

Evropská komise v březnu 2024 zveřejnila první velkou zprávu z reálných palubních měřičů OBFCM. Statistici v ní ukazují, že benzinová auta v Evropě jezdí v průměru o 23,7 % žravěji, než slibuje WLTP.

Vědci navíc v recenzované studii pro časopis Vehicles doložili, že mráz kolem −7 °C zvedne spotřebu benzínových aut o dalších přibližně 12 až 19 %. Zima v Praze nebo Brně tak dokáže proměnit vysněných 3,3 l/100 km ve více než čtyři litry, zvlášť při krátkých městských trasách s častými studenými starty.

Redakce AutoŽivě proto přepočítala oficiální cíl 3,3 l/100 km přes průměrnou odchylku 23,7 %. Po přidání zhruba čtvrtiny navíc vychází okolo 4,1 l/100 km, přesněji asi 4,08 litru. I kdyby pak zima přidala další procenta, zůstává H12 v úplně jiné lize, než na jakou jsou řidiči u běžných benzínů zvyklí.

Tak nízké číslo ovšem neovlivní jen účet za palivo. Jakmile se přepočítá na gramy CO₂ na kilometr, začne H12 zajímavě promlouvat i do srovnání s plug‑in hybridy a s tím, co dnes automobilky prezentují jako „ekologickou“ volbu.

Právě tady se ukazuje, že ultraúsporný spalovací motor může zasáhnout do hry, kterou jsme si zvykli vnímat hlavně jako souboj baterií a zásuvek.

Když čtyři litry poráží zásuvku: úspora CO₂ a stín nad plug‑in hybridy

Rozdíl mezi WLTP a realitou tedy kouzlo H12 nevymaže, jen ho lehce zkoriguje. Motor, který v praxi spálí kolem čtyř litrů na 100 km, spotřebuje přibližně o třetinu méně paliva než dnešní „šestilitrový“ průměr. Stejné peníze u pumpy tak řidiče posunou zhruba o polovinu dál.

Spotřeba okolo čtyř litrů u rodinného auta ale otevírá ještě jinou kapitolu, emise CO₂. Repsol v materiálech k projektu H12 Concept popisuje, že kombinace extrémně účinného motoru a 100% obnovitelného benzinu podle metodiky RED II dokáže u středně velkého vozu ušetřit až 1,77 tuny CO₂ ročně při nájezdu 12 500 kilometrů.

Evropská komise současně v datech z OBFCM ukazuje, že plug‑in hybridy z roku 2021 vypouštějí v reálném provozu asi 3,5krát víc CO₂, než tvrdí WLTP. Organizace Transport & Environment proto shrnuje, že mnohé plug‑in hybridy v praxi znečišťují skoro stejně jako běžná benzinová auta.

Extrémně úsporný spalovací motor na obnovitelný benzin tak v některých scénářích dokáže plug‑in hybrid dokonce předehnat. A to v tom, co se na konci počítá nejvíc, tedy v gramech CO₂ na kilometr, ne v marketingových sloganech.

Otázka ale zní, kdo takový motor skutečně dostane pod kapotu a zda nepůjde jen o drahou technickou demonstraci pro pár show‑carů.

Dacia v první řadě: kde H12 dává ekonomicky největší smysl

Do hry vstupuje značka, kterou čeští řidiči vídají na parkovištích před supermarkety mnohem častěji než Tesly. Skupina Horse už dnes vyrábí motor HR12 pro plug‑in hybridy ve španělském Valladolidu a v březnu 2026 oslavila v rumunském Mioveni jubilejní desátý milion motoru. Právě tam vzniká i moderní H12 LPG s přímým vstřikem.

Dacia současně nabízí nový Duster s motorem 1.2 TCe 130 jako 48V mild‑hybrid a také s plnohodnotným hybridem 140. Firmy sice zatím nikde výslovně nespojují show‑car H12 Concept s konkrétním sériovým modelem, ale právě levná SUV a kombíky značky Dacia dnes dávají pro takový motor z ekonomického pohledu největší smysl.

Horse zároveň na autosalonu IAA 2025 v Mnichově ukázal, že H12 nemá být slepou uličkou posledních spalovacích motorů. Tiskové zprávy automobilky mluví o Future Hybrid System, tedy o hybridním systému pro elektrické platformy, i o kompaktním range‑extenderu C15, který vyrábí elektřinu pro bateriové auto.

Repsol vedle toho už dnes prodává ve Španělsku 100% obnovitelný benzin Nexa 95 na zhruba třiceti čerpacích stanicích. Koncept H12 proto nestojí osamoceně, ale zapadá do širší strategie, která chce řidičům nabídnout:

• mild‑hybrid bez zásuvky,
• range‑extender pro elektromobil,
• možnost tankování syntetického paliva.

Právě tuhle technologickou „rozkročenost“ ale bude muset v poslední kapitole příběhu přehryznout evropská legislativa, která už dnes kreslí mantinely pro roky po 2035.

EU 2035 bez zkratek: kde získá H12 prostor a kde narazí

Brusel už několik let jasně určuje pravidla, do kterých se všechny tyto motory musí vejít. Nařízení (EU) 2019/631 ve znění úpravy 2023/851 stanoví pro nová osobní auta od roku 2035 100% snížení flotilových emisí CO₂ oproti základní linii.

V praxi to znamená, že automobilky musí u nových vozů dosáhnout nulových výfukových emisí v průměru za celou flotilu, jinak zaplatí tvrdé pokuty. Rada EU při schválení regulace v březnu 2023 zároveň potvrdila politickou dohodu, že po roce 2035 povolí registrace aut výhradně na CO₂‑neutrální paliva, která se nepočítají do flotilových cílů.

Všechny zkratky o „zákazu spalovacích motorů“ proto zkreslují realitu. EU spíš přenastavuje pravidla tak, aby čisté výjimky zůstaly, ale naprostá většina trhu zamířila k bezemisním řešením. A právě v těchto úzkých výjimkách se motory jako H12 snaží najít prostor.

Pokud konstruktéři napojí extrémně účinný tříválec na 100% obnovitelný benzin typu Nexa 95, míří na parametry CO₂‑neutrálního paliva podle evropské metodiky RED II. Takové palivo je v bilanci navrženo jako prakticky uhlíkově neutrální, protože vzniká z obnovitelných zdrojů v režimu uzavřené uhlíkové smyčky.

Podle současných politických dohod by regulace měla taková auta umožnit i po roce 2035, jen je vyvede mimo klasické flotilové limity, které tlačí značky k bateriovým elektromobilům. Redakce AutoŽivě proto vnímá H12 spíš jako technologického „chameleona“, motor se přizpůsobí regulaci přes palivo, nikoliv přes zásuvku.

Jistotu ale nemají ani konstruktéři, ani čeští zákazníci. Takzvaný „Automotive package“ z 16. prosince 2025 sice navrhuje zmírnit cíl pro rok 2035 z plných 100 % na 90 %, ale Evropský parlament i Rada zatím balíček pouze projednávají a pravidla neplatí.

H12 tak dostává prostor hlavně díky výjimce pro syntetická paliva, nikoliv díky „odkladu konce spalovacích motorů“. Budoucnost podobných jednotek proto nakonec neurčí jen technické parametry ani cena benzínu, ale i rychlost, s jakou Evropa vybuduje infrastrukturu pro obnovitelná paliva.

Až tedy někdo příště zkusí zjednodušit spor na „elektromobily proti spalovákům“, mnoho českých řidičů si možná vzpomene na tříválec H12, motor, který může v garážích vedle Dacií potichu vyrůst v soupeře, jenž elektromobilům nevezme budoucnost, ale rozhodně jim vezme jistotu, že jsou jedinou cestou k úspornému a čistému autu.