Hledáte ojetinu s co nejnižším nájezdem? Právě tady kupující často chybují. Jedna magická hranice totiž v praxi nefunguje a samotné číslo na tachometru bez dalšího ověření nestačí.
Na první pohled to zní jednoduše, čím méně kilometrů, tím lépe. Jenže právě tenhle bazarový reflex bývá v české realitě zrádný. Data z trhu ukazují, že nejde jen o to, kolik auto ujelo, ale také jak odpovídá jeho věku, historii a skutečnému technickému stavu.
Psychologická hranice, která mate kupující
Hranice 150 tisíc kilometrů dál silně působí na kupující. Cebia uvádí, že čeští zájemci o ojetiny si více potrpí na nízký počet najetých kilometrů, což nahrává podvodníkům. Manipulace s tachometrem pak podle firmy často míří právě pod psychologické hranice 100 000, 150 000 nebo 200 000 km.
Český průměr přitom vypadá jinak. Cebia v přehledu za první tři kvartály 2025 uvádí, že prodávaná ojetina měla průměrné stáří 9,99 roku a na tachometru 145 000 km, tedy přibližně 14 500 km ročně. U téměř desetiletého auta proto 100 000 km nepředstavuje automaticky ideál, ale hodnotu pod běžným českým průměrem.
Ještě nápadnější je to u extrémně nízkých čísel. U skoro desetiletého auta je 40 000 km spíš důvod k otázkám než jistota dobré koupě, protože takový stav leží hluboko pod tím, co je na českém trhu obvyklé.
Nízké číslo na tachometru tedy samo o sobě nic negarantuje. A někdy nemusí znamenat ani menší opotřebení.
Nízký nájezd nemusí znamenat menší opotřebení
Krátké trasy mohou starší auto opotřebovat jinak, než napovídá samotný nájezd. ADAC upozorňuje, že vůz s malým počtem kilometrů z krátkých jízd může být opotřebenější než auto s vyšším nájezdem z delších cest. Při studeném provozu totiž trvá déle, než se olej dostane na provozní teplotu, a tím roste tření v motoru.
Jinými slovy, hezký tachometr ještě neznamená lepší kondici. Desetileté auto s podezřele nízkým nájezdem nemusí být výhra, ale signál, že je potřeba důkladně prověřit historii i způsob používání.
Proto ani auto nad 150 000 km nemusí být špatné. Mnohem důležitější je, zda má dohledatelný servis, odpovídající historii a obstojí při nezávislé kontrole technického stavu.
Nejprve VIN, až potom nadšení z inzerátu
Bazarový jackpot s 40 tisíci km má nejdřív projít ověřením. Prvním krokem je zadat VIN do bezplatné státní služby Kontrola tachometru, která zobrazuje zaznamenané stavy počítadla ujeté vzdálenosti z technických prohlídek a měření emisí. Samotná služba zároveň upozorňuje, že zobrazené hodnoty nemusejí odrážet skutečný aktuální stav kilometrů.
Podle informací Ministerstva dopravy tehdy zveřejněná data v dubnu 2025 pokrývala období od 1. listopadu 2008 do 31. ledna 2025 a dále se mají pravidelně doplňovat.
To je důležité hlavně proto, že nejdražší problém často nepředstavuje vysoký nájezd, ale stočený tachometr. Cebia 26. září 2025 uvedla, že stočený tachometr má dlouhodobě až třetina prodávaných ojetých aut. Průměrné navýšení kupní ceny podle firmy činí 60 000 Kč, průměrné stočení dosahuje asi 97 000 km a roční škoda pro české kupující může být až 11,8 miliardy korun.
Právě proto má smysl přesunout pozornost od samotného čísla k technice. dTest doporučuje nevěřit paušálně tvrzením autobazaru, konzultovat technický stav s odborníkem a pečlivě číst kupní smlouvu. To je podstatnější než dojem z nízkého nájezdu.
Stejným směrem ukazují i data z kontrol. TÜV Rheinland v reportu 2026 vyhodnotil zhruba 9,5 milionu periodických technických prohlídek v Německu a 21,5 procenta aut neprošlo napoprvé kvůli závažným závadám. Prověřený tachometr tedy pomůže, ale sám o sobě neřekne, v jakém stavu auto opravdu je.
Ideál nehledejte v jednom čísle, ale v poměru
Jednoduchá pomůcka přece jen existuje: dívejte se na kilometry v přepočtu na rok. Z českých dat Cebia vychází 145 000 km při stáří 9,99 roku, tedy asi 14 500 km ročně. Právě to je základní orientační rámec, od kterého se dá při prohlížení inzerátu začít.
Pokud tachometr od takového rytmu výrazně uhýbá, je namístě zvýšená opatrnost a kontrola historie. Nízké číslo samo o sobě nic negarantuje, stejně jako vyšší nájezd automaticky neznamená špatnou koupi.
ADAC uvádí, že 100 000 km je u starší ojetiny spíše běžná hodnota a vozy starší než deset let s více než 200 000 km mohou být stále použitelnou levnější alternativou. Zároveň výslovně upozorňuje, že nelze přesně určit věk ani nájezd, od kterého se riziko oprav znatelně zvyšuje, protože rozhoduje individuální stav, údržba a způsob používání auta.
Verdikt je proto jasný. Ideální nájezd u ojetého auta nepředstavuje jedno univerzální číslo. Mezi 100 a 200 tisíci km rozhodují hlavně servisní historie, typ jízd a skutečný technický stav, zatímco 500 000 km je jen krajní extrém, ne praktická nákupní hranice. Před magickou cifrou na budících tak vždy dejte přednost VIN, servisní historii a nezávislé kontrole.
