Pokud na dálnici úzkostlivě hlídáte tachometr, zpozorněte. Už hrozí pokuta i za nedodržení minimální rychlosti

Česká dálnice nezavedla novou povinnou minimální rychlost. Zákon po řidičích nechce, aby za každé situace drželi 80 km/h. Řeší něco jiného: zda auto na dálnici vůbec smí a zda vaše tempo bez rozumného důvodu nezačne brzdit ostatní.

Osmdesátka není povinnost, ale technická podmínka

Největší zmatek dělá jedno zaměněné slovo. Podle zákona o silničním provozu u dálnice nejde o povinnost trvale jet osmdesátkou, ale o to, jaké vozidlo na ni vůbec smí. Když v AutoŽivě sleduji, jak se téma šíří po sítích, narážím pořád na stejný omyl: lidé pletou technickou způsobilost auta s aktuální rychlostí jízdy. Konstrukční rychlost, tedy rychlost, které je vozidlo schopné podle své technické způsobilosti dosáhnout, není rozkaz pro váš pravý kotník.

Právě tady leží hlavní odpověď na titulek. Podle § 35 zákona č. 361/2000 Sb. smějí na dálnici a na silnici pro motorová vozidla, tedy na komunikaci, pro kterou v tomto směru platí podobné omezení, jen vozidla schopná jet alespoň 80 km/h. Tím ale české pravidlo nekončí. Běžnou jízdu řeší § 18 téhož zákona, který zakazuje omezovat plynulost provozu zejména bezdůvodně pomalou jízdou. Bezdůvodně pomalá jízda přitom znamená tempo, které bez rozumného důvodu překáží ostatním.

Máte přehled o českých olympijských zlatých medailích od roku 1996? Tenhle test oddělí znalce od těch, kteří tipují

SportyŽivě.cz

7 h

Policie tedy neřeší jediné magické číslo na tachometru. Řeší dopad. Když jsem v AutoŽivě porovnával zákonné znění se seznamem automatizovaných technických prostředků Policie ČR, vyšlo z toho podstatné zjištění: stát má oficiálně vedené prostředky pro měření rychlosti a záznam průjezdu na červenou na přejezdu, ne zvláštní automat na „příliš pomalé auto“. Hranice mezi opatrností a překážkou proto nestojí na jednom čísle, ale na situaci, která na dálnici pokaždé vypadá trochu jinak.

O okolnostech rozhoduje silnice, ne slepé číslo

Mlha mění všechno. Kolona také. A stejně tak kluzko nebo náledí. Právě v takových chvílích je pomalá jízda správná, ne podezřelá. I dopravní značka „Nejnižší dovolená rychlost“, tedy konkrétní značka s předepsaným minimem a ne obecné dálniční pravidlo, podle vyhlášky o dopravním značení platí jen tehdy, pokud to dovolují okolnosti. Stejná vyhláška výslovně počítá s hustým provozem, špatným stavem silnice, mlhou i náledím. Ani značka minima tedy nefunguje jako slepé číslo odtržené od reality.

Jenže kontrast bývá ostrý. Na suchém asfaltu, za dobré viditelnosti a s volným pravým pruhem část omluv mizí. Přesně tady se z přehnané opatrnosti může stát problém pro ostatní, protože § 18 zákona nutí řidiče přizpůsobit rychlost okolnostem, ale zároveň zakazuje bezdůvodně brzdit plynulost provozu. V AutoŽivě právě tenhle model považuji za nejpraktičtější: nejde o to jet rychle, nýbrž mít pro pomalé tempo čitelný důvod.

Levý pruh snáší pomalost mnohem hůř

Ještě citlivější je levý pruh. § 12 zákona č. 361/2000 Sb. mimo obec říká jasně, že na silnici o dvou a více pruzích v jednom směru se jezdí primárně vpravo a ostatní pruhy slouží hlavně k předjíždění nebo dalším nutným manévrům. Kdo se bez důvodu vleče vlevo, působí jako pohyblivá zátka. A právě proto tady policie vnímá omezení ostatních mnohem ostřeji než u klidné jízdy vpravo.

Téma navíc zvedá i český experiment s vyšší rychlostí. Ministerstvo dopravy potvrdilo zkušební režim až 150 km/h na části D3 mezi exity 84 Planá nad Lužnicí a 131 Úsilné, a to jen přes proměnné značení a jen při splnění podmínek. Nejde o novou českou normu pro všechny dálnice, ale dobře ukazuje, proč pomalé vlečení v levém pruhu budí ještě větší citlivost. Když však nejde o počasí ani provoz, nýbrž o závadu nebo o radu převzatou z ciziny, pravidla se lámou úplně jinam.

Závada vás má poslat z dálnice, kamera sama pokutu nevystaví

Cizí „šedesátku“ proto rovnou pusťte z hlavy. Do českého textu nepatří. Když vůz kvůli závadě na rovině nedosáhne aspoň 80 km/h, § 36 zákona č. 361/2000 Sb. ukládá sjet z dálnice na nejbližším výjezdu. A ne, řešením není pokračovat odstavným pruhem. Odstavný pruh neboli krajnice slouží pro nouzové řešení, ne jako běžný jízdní pruh, což potvrzuje i § 11 zákona. V AutoŽivě tohle považuji za nejnebezpečnější internetový omyl z celého tématu.

Stejně střízlivě je potřeba číst i pokuty. Samotná kamera vám automaticky nevygeneruje sankci jen proto, že jste jeli pomalu. Když jsem v AutoŽivě znovu prošel seznam automatizovaných technických prostředků Policie ČR a k němu sankční ustanovení zákona, vyšlo z toho jediné bezpečné čtení: rozhoduje policejní posouzení konkrétní situace. V přehledech k tématu se objevují částky do 1 500 Kč na místě a 2 000 až 5 000 Kč ve správním řízení, zároveň ale z primárního textu neplyne žádná zvláštní automatická vyšší sazba jen za samotnou pomalou jízdu bez dalšího kontextu.

Na konci tedy nezůstává žádná povinná osmdesátka. Zůstává mnohem prostší pravidlo: jeďte tak, aby vaše tempo odpovídalo podmínkám a bez důvodu nedělalo z dálnice překážkovou dráhu. To je zřejmě nejpraktičtější návod, alespoň tedy myslím. Na české dálnici vás totiž neohrožuje mýtické minimum na tachometru, ale řidič, který z vlastní nejistoty udělá problém pro všechny ostatní.