Nová mapa radarů 2026 ukazuje, kde v Praze měří rychlost a kde kamery nefungují, přestože tam stojí

Každý, kdo pravidelně jezdí Prahou, zná ten reflex: kamera u silnice, noha z plynu. Jenže ne každé zařízení, které u silnice stojí, je v přestupkovém režimu. Technická správa komunikací provozuje přes 860 kamer určených primárně pro řízení a monitoring dopravy, a vedle toho existuje oddělená, výrazně užší vrstva přestupkových systémů, která jako jediná může vést k pokutě. Rozdíl mezi těmito dvěma světy je přesně to, co většina přehledů radarů přehlíží nebo záměrně splývá.

Aktivní přestupkové systémy tvoří jen část toho, co je vidět

Nejpřesnější veřejně dostupný přehled toho, co v Praze skutečně měří a dokumentuje přestupky, pochází z odpovědi TSK na žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 24. července 2025. Přílohou tohoto dokumentu jsou seznamy aktuálně provozovaných měření okamžité rychlosti a měření úsekové rychlosti.

Mediální přehledy pracující s těmito daty uváděly v Praze přibližně 60 úseků s úsekovým měřením, 38 míst s okamžitým radarem a 18 křižovatek s dohledem nad jízdou na červenou, to je k roku 2025 nejnovější dohledatelný souhrnný přehled, novější oficiální souhrn pro rok 2026 nebyl k datu zpracování tohoto textu zveřejněn.

Parkování na ulicích se mění v privilegium bohatých? „Pokud nemáte na elektromobil, město vás postupně vytlačí.“

AutoŽivě.cz

4 h

Aktivní přestupkové systémy pokrývají klíčové tahy:

Jižní spojau, ulice 5. května, Strakonickou, V Holešovičkách, Spořilovskou, Poděbradskou, K Barrandovu, Horoměřickou, Komořanskou a Ďáblickou, dále tunely Strahov, Mrázovka, Brusnický, Dejvický a Bubenečský a také konkrétní křižovatky jako Legerova × Rumunská, Sokolská × Ječná nebo Bucharova × Pekařská.

Vedle toho TSK provozuje informativní měření rychlosti a takzvaný systém DAVID, preventivní zařízení, která řidiče upozorní na rychlost, ale přestupkovou dokumentaci nevytvářejí. Podle dat z Ročenky dopravy za rok 2023 šlo o 126 systémů informativního měření a 11 systémů DAVID; novější čísla k těmto kategoriím nebyla v době zpracování veřejně dostupná.

Kamera stojí, ale pokuta nepřijde, případ Evropské ulice

Nejkonkrétnější příklad toho, jak se fyzická přítomnost zařízení a jeho přestupková funkce rozcházejí, nabízí Evropská ulice v Praze 6. Kamery sledující vjezd do vyhrazeného autobusu pruhu tam fungují již přes pět let, přesto pokuty řidičům zatím neposílají. Zařízení monitoruje provoz, zaznamenává přestupky, ale administrativní a technické podmínky pro plný přestupkový provoz nebyly v době posledních dostupných zpráv splněny.

Jde o případ, který dobře ilustruje obecnější problém: přesný veřejný seznam všech fyzicky stojících, ale momentálně nepokutujících nebo mimo přestupkový režim vedených kamer v Praze neexistuje. Pro řidiče to znamená, že spoléhat na legendy o neaktivních kamerách je nespolehlivá strategie, stav se může změnit bez předchozího upozornění a bez jakékoli mediální pozornosti.

Úsekové měření netrestá jeden okamžik, ale celý průjezd

Zásadní praktický rozdíl, který přehledy radarů často nedostatečně vysvětlují, spočívá v tom, jak úsekové měření funguje. Zatímco okamžitý radar zachytí rychlost v jednom bodě, úsekové měření vypočítá průměrnou rychlost mezi dvěma body, a přibrzdění těsně před vstupním sloupem výsledek nijak neovlivní. Pokud řidič projede úsek rychleji, než odpovídá průměru, přestupek je zaznamenán bez ohledu na to, co dělal u viditelného zařízení.

Policie ČR ve své metodice upřesňuje, že pro právní kvalifikaci se vychází z naměřené rychlosti po odečtení odchylky měřidla, jako příklad uvádí zápis 80/96/90 km/h, kde první číslo je povolená rychlost, druhé naměřená a třetí hodnota po odečtení odchylky. Za překročení rychlosti v obci o 20 km/h a více hrozí v příkazním řízení 2 500 až 3 500 Kč a 4 body; za jízdu na červenou pak 4 500 až 5 500 Kč a 6 bodů.

Síť se rozlila daleko za tunely a velké radiály

Pražský automatizovaný dohled bývá v mediálním podání spojován především s tunely a velkými příjezdovými koridory. Skutečný rozsah je ale širší a zasahuje i do méně exponovaných lokalit, od Modřanské přes Bucharovu po Sokolskou.

Přestupkové systémy jsou veřejně dostupné jako samostatná vrstva na dopravní mapě státu, kde je lze odlišit od ostatních kamer. Tato vrstva je zároveň jedinou spolehlivou veřejnou referencí pro to, co je v daný moment v přestupkovém provozu, a právě proto je smysluplnější pracovat s ní než s obecnými přehledy, které různé kategorie zařízení míchají dohromady.

Bezpečnostní logika systému má datovou oporu

Automatizovaný dohled nad rychlostí není jen administrativní nástroj výběru pokut, i když tato námitka zaznívá pravidelně. TSK uvádí, že od počátků nasazení systému v roce 2006 klesl podíl přestupků v osazených lokalitách z rozmezí 30 až 60 procent na přibližně 1 až 5 procent zaznamenaných vozidel. Ročenka dopravy za rok 2024 eviduje v Praze 11 524 dopravních nehod, 21 usmrcených osob a 2 189 zraněných; při nehodách s účastí chodců zemřelo 8 osob a 416 bylo zraněno.

Strategie BESIP 2021–2030 výslovně doporučuje rozšiřování automatizovaného dohledu, zejména úsekového měření, v rizikových lokalitách a místech s vyšším výskytem zranitelných účastníků provozu. Mezinárodní výzkum, včetně přehledů Cochrane Library a kvazi-experimentální studie z New Yorku z roku 2025, konzistentně ukazuje, že kamery měřící rychlost přispívají ke snížení počtu kolizí a zranění, i když kvalita podkladových studií není všude stejná.

Pražská mapa radarů pro rok 2026 tedy není jen seznam míst, kde hrozí pokuta. Je to také mapa toho, kde systém funguje jako prevence, kde teprve čeká na spuštění přestupkového režimu a kde kamera plní úplně jinou funkci, než jakou jí řidiči přisuzují. Kdo s tímto rozlišením pracuje, má výrazně přesnější obraz rizik než ten, kdo brzdí před každým sloupem, a přitom projíždí aktivním úsekovým měřením bez povšimnutí.