Německý ekonom Gerrit Heinemann varuje, že při pokračování bojů a uzavřeném Hormuzském průlivu může litr nafty v Německu překonat 3,30 eura. V přepočtu je to přes 80 korun.
Heinemann není náhodný komentátor. Profesor podnikové ekonomie na Hochschule Niederrhein a vedoucí tamního eWeb Research Center začátkem března v rozhovoru pro BILD předpověděl, že diesel v Německu do dvou týdnů přesáhne 2,20 eura za litr a benzin Super E10 vystoupá nad 2,30 eura. Data automobilového klubu ADAC ukazují, že u nafty trefil téměř přesně: z 1,759 eura na začátku března vyletěla na 2,316 eura ke konci měsíce a 7. dubna už stála 2,447 eura. U benzinu byl odhad optimističtější, průměr E10 se k 2,30 eura zatím nedostal. Přesto: kdo v březnu poslechl Heinemanna a natankoval včas, ušetřil desítky centů na litru.
Dva scénáře, dvě cenové hladiny
Heinemann nyní přichází s novou prognózou, tentokrát ve dvou stupních. Mírnější scénář počítá s přetrvávající nejistotou kolem Hormuzského průlivu: Super E10 nad 2,30 eura, nafta až 2,60 eura za litr. Horizont? Příští týdny.
Horší varianta nastane, pokud příměří nevydrží a boje se obnoví v plném rozsahu. V tom případě Heinemann mluví o benzinu nad 3,00 eura a naftě nad 3,30 eura za litr. Ceny podle něj neklesnou, „dokud nebude suchý inkoust na mírové smlouvě.“
Není sám. Marcel Fratzscher, šéf berlínského institutu DIW, v rozhovoru pro WELT připouští, že při delším konfliktu a další topné sezoně může diesel zamířit „směrem ke třem eurům.“ Naopak při konci války a znovuotevření průlivu považuje návrat pod 2 eura za reálný, ale ne ze dne na den, spíš v horizontu měsíců.
Co říkají koruny a co neříkají
Částky v korunách nejsou ceny z české pumpy. Jsou to naše přepočty Heinemannova krizového scénáře. Při kurzu ČNB platném pro 30. dubna 2026, 24,36 Kč za euro, vychází 3,30 eura za naftu na 80,4 Kč za litr a 3,00 eura za benzin na 73,1 Kč.
Důležité je, proč tyto částky nejsou jen německý problém. Ropa se obchoduje na globálním trhu. Hormuzským průlivem procházelo v roce 2025 v průměru 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně, zhruba čtvrtina světového námořního obchodu s ropou. Alternativní trasy podle IEA pojmou jen 3,5 až 5,5 milionu barelů. Když vypadne Hormuz, zdraží se benchmark pro celý svět. Evropa přitom přímo odebírala jen asi 600 tisíc barelů denně z tohoto koridoru, klíčový je cenový efekt, ne fyzická závislost.
Berlín versus Praha: dvě cesty ke stejnému cíli
Německo sáhlo po plošné slevě. Bundestag 24. dubna schválil dočasné snížení energetické daně o 14,04 centu na litr, tedy zhruba 17 centů včetně DPH, platné od 1. května do 30. června 2026. Jenže ekonomové jsou skeptičtí. Fratzscher varuje, že velká část úlevy může skončit „na účtech minerálních koncernů,“ protože trh s palivy je vysoce koncentrovaný. Oliver Holtemöller z IWH mluví o drahém efektu konve: peníze se rozlijí plošně, místo aby pomohly tam, kde je potřeba. A Christian Küchen, zástupce odvětví, v Bundestagu upozornil na praktický háček: v nádržích pump může být ještě starší, výše zdaněné palivo, takže sleva se na stojanech neprojeví okamžitě.
Česká vláda zvolila jinou cestu. Už 2. dubna zavedla maximální marži 2,50 Kč na litr a snížila spotřební daň na naftu o 1,939 Kč (asi 2,35 Kč včetně DPH). Koncem dubna opatření prodloužila do 31. května, zvýšila maximální marži na 3 Kč a přešla na třídenní klouzavý průměr ve výpočtu cen. Není to plošná sleva po německém vzoru, ale regulační rámec, který přímo omezuje prostor pro marže čerpacích stanic.
Co to znamená pro vaši peněženku
Panické plnění kanystrů nemá oporu v datech. ADAC doporučuje sledovat denní cenový rytmus: v Německu od dubna smějí pumpy zdražit jen jednou denně ve 12:00, nejlevněji bývá krátce předtím. V Česku regulace marží tlumí nejprudší výkyvy minimálně do konce května.
Horší zpráva se ale netýká stojanu. Drahá nafta se promítá do cen potravin, přepravy a topení. Fratzscher to říká přímo: dotovaný benzin při nedostatku ropy paradoxně zvyšuje tlak na ceny všeho ostatního. Česká vláda ve zdůvodnění svých opatření totéž přiznává: vysoké ceny nafty se negativně promítají do celé ekonomiky.
Heinemannův scénář za 80 korun za litr nafty zatím zůstává podmíněnou prognózou, ne jistotou. Podmínka je jediná: boje pokračují a Hormuz zůstane zavřený. Podle IEA jde o největší narušení ropných dodávek v historii trhu. Otázka tedy nestojí, jestli se globální šok může přelít do střední Evropy, ale jak rychle.
