Volkswagen v 80. letech označoval na řadicí páce zvláštní úsporný stupeň písmenem E, a v dobových testech přinášel úsporu přes litr na sto kilometrů.
Kdo někdy seděl v raném Golfu nebo americkém Rabbitu a podíval se na hlavici řazení, mohl si všimnout zvláštnosti: za posledním číslem se krčilo písmeno E. Nebyl to pátý kvalt v dnešním smyslu. Byl to vědomě navržený overdrive, extra dlouhý převod určený výhradně k tomu, aby motor při ustálené jízdě točil co nejméně. Volkswagen z něj udělal součást celého úsporného balíčku s názvem Formula E a prodával ho jako odpověď na ropné krize. Dnes po něm na hlavici řazení není ani stopa. Ne proto, že by přestal fungovat, ale proto, že se stal tak samozřejmým, až ztratil jméno.
Co přesně znamenalo písmeno E
U nejslabšího Golfu I 1.1 šlo o konfiguraci 3+E: tři běžné rychlostní stupně plus jeden výrazně prodloužený. Dobový test Car and Driver z února 1981 uvádí převodový poměr stupně E jako 0,70:1, zatímco předchozí třetí stupeň měl 0,97:1. Rozdíl byl obrovský: při 97 km/h (60 mph) motor pracoval kolem 2 500 otáček za minutu, tedy v pásmu minimálního tření a nízké spotřeby.
Silnější verze Golfu I a později i GTI dostaly variantu 4+E: čtyři normálně odstupňované převody plus dlouhá „pětka“. Rozdíl v praxi byl zásadní. Trojkvalt s overdrivem citelně omezoval pružnost, řidič musel neustále přepínat mezi třetím a E podle situace. Čtyřkvalt s E si zachoval běžné jízdní vlastnosti a úsporný stupeň přidal jako bonus pro dálnici.
Kolik paliva šlo skutečně ušetřit
Čísla z dobového amerického testu mluví jasně. Rabbit LS s 3+E dosáhl v cyklu EPA spotřeby 8,4 l/100 km oproti 9,8 l/100 km předchozího ročníku bez E, tedy úspora kolem 1,4 litru na sto kilometrů. Proti tehdejšímu klasickému pětikvaltu byl papírový rozdíl asi 1,0 l/100 km.
Háček spočíval v disciplíně řidiče. Car and Driver přímo popisuje, že v běžném provozu měl člověk tendenci zůstávat ve třetím stupni kvůli rezervě na předjíždění. Stupeň E byl režimem pro udržení rychlosti, nikoli pro dynamickou jízdu. Kdo ho nepoužíval důsledně, o slíbenou úsporu přišel.
Důležité je dodat, že Formula E nebyla jen převodovka. Volkswagen do balíčku zahrnul i aerodynamické úpravy, ukazatel správného okamžiku řazení a palubní ukazatel spotřeby. U Passatu B2 Formula E dokonce přidal start-stop systém, řešení, které se do masové produkce vrátilo až o dvě dekády později.
Proč E zmizelo z hlavice řazení
Odpověď je paradoxně prostá: E se stalo normou. Volkswagen sám to dokumentuje u Pola II, kdy bylo v roce 1988 označení 4+E v katalogu přejmenováno na obyčejný pětikvalt. Žádná technická změna, žádný legislativní zásah. Jen konstatování, že pátý dlouhý stupeň už není výjimka hodná zvláštního označení.
Později roli E převzaly šestistupňové manuály, sedmistupňové DSG a bezstupňové CVT. Moderní převodovky nedělají jednu velkou „úspornou pětku“, ale drží motor v účinném pásmu průběžně, bez skokového kompromisu v akceleraci. Software rozhoduje za řidiče tisíckrát za jízdu tam, kde analogové E vyžadovalo jeden vědomý pohyb rukou.
Pamětníci a sběratelská stopa
V Československu 80. let Golf I s písmenem E na hlavici prakticky neexistoval. Oficiální dovozce Volkswagen začal na českém trhu působit až v říjnu 1991. Jednotlivé kusy se sem mohly dostat individuálním dovozem, ale o masové zkušenosti českých řidičů s tímto stupněm nelze mluvit. Přesto jsme na fórech dohledali nemalý počet pamětníků, kteří ho pamatují.
Dnes jsou rané Golfy Mk1 sběratelsky žádané, verze GTI se na evropském trhu pohybují kolem 15 000 až 30 000 eur. Autentický kus Formula E s kompletním úsporným balíčkem je spíš znalostní rarita než investiční mainstream. Kdo ho najde v originálním stavu, drží v rukou kousek automobilové historie, která předběhla dobu způsobem, jaký si dnes málokdo uvědomuje.
