Nastavil tempomat na 120 km/h a dostal pokutu. Platí jiný limit, než si řidiči myslí

Nastavil tempomat na 120 km/h a dostal pokutu. Na rychlostních silnicích platí jiný limit, než si řidiči myslí

Obecný limit na české silnici pro motorová vozidla není 120, ale 110 km/h. Tempomat nastavený o deset výš znamená přestupek.

i Zdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Situace je až absurdně banální. Řidič vjede na širokou, kvalitní komunikaci s modrým značením, nastaví tempomat na 120 km/h, a za pár kilometrů ho zastaví hlídka nebo mu přijde výzva z úsekového měření. Překročení rychlosti o 10 km/h, pokuta a dva body.

Přitom měl pocit, že jede „tak akorát“. Problém není v tempomatu ani v řidičově úmyslu. Problém je v tom, že české právo pracuje s jinou logikou, než jakou si většina řidičů pamatuje z autoškoly nebo přebírá ze zahraničních pravidel.

Co říká zákon: 110, ne 120

Český zákon č. 361/2000 Sb. stanoví pro osobní automobily do 3,5 tuny a autobusy na silnici pro motorová vozidla mimo obec obecný limit 110 km/h. V obci pak 80 km/h. Číslo 120 se v českém zákoně pro tuto kategorii komunikace vůbec nevyskytuje jako obecný základ.

Ještě důležitější je rozlišení podle konstrukce vozovky:

  • Směrově oddělená silnice pro motorová vozidla (svodidla, oddělené pásy): obecně 110 km/h, místní úpravou lze zvýšit až na 130 km/h.
  • Silnice pro motorová vozidla bez směrově oddělených pásů (jednopásová): nejvýše 90 km/h.

Kdo tedy nastaví tempomat na 120 km/h na jednopásovém úseku, překračuje limit o celých 30 km/h, a to už je jiné sankční pásmo.

Odkud se bere mýtus o 120 km/h

Zmatek má dva kořeny. První je jazykový: lidé stále říkají „rychlostní silnice“, což evokuje cosi mezi dálnicí a běžnou silnicí. Zákon ale tento pojem nepoužívá. Rozhodující je značka Silnice pro motorová vozidla a její konkrétní provedení na daném úseku.

Druhý kořen je zahraniční. V Polsku platí na dvouvozovkové expresní silnici limit 120 km/h a na jednojízdní 100 km/h. Kdo jezdí přes hranice nebo čte zahraniční fóra, snadno si polské pravidlo přenese do českého kontextu. Jenže české limity jsou o stupeň níž: 110 místo 120, 90 místo 100.

Kde přesně to platí, příklady úseků

Nejde o pár výjimečných míst. Nižší limit než 120 km/h platí na každé české silnici pro motorová vozidla, protože základ je prostě 110. Mezi známé úseky, kde řidiči pravidelně narážejí na tento rozpor mezi očekáváním a realitou, patří například:

  • I/35 Liberec–Ohrazenice
  • I/37 Hradec Králové–Pardubice
  • I/43 Česká–Brno
  • I/63 Bystřany–Řehlovice
  • I/20 Nová Hospoda–Písek

Výčet není vyčerpávající, úplný centrální seznam všech úseků silnic pro motorová vozidla stát v jedné publikaci nevede. Rozhodující je vždy značení na místě.

Co hrozí: pokuty a body od ledna 2024

Od 1. ledna 2024 platí novelizovaný bodový systém a sazebník přestupků. Podle aktuální tabulky BESIP vypadá postih za překročení rychlosti mimo obec takto:

PřekročeníPokuta na místěSprávní řízeníBody
o 10–29 km/h1 500–2 000 Kč2 000–5 000 Kč2
o 30–49 km/h2 500–3 500 Kč4 000–10 000 Kč4
o 50 km/h a vícenelze na místě7 000–25 000 Kč + zákaz řízení6

Tempomat na 120 km/h při limitu 110 znamená překročení o 10 km/h, tedy dva body a pokuta kolem dvou tisíc korun. Na jednopásovém úseku s limitem 90 km/h je to ale překročení o 30 km/h: čtyři body a výrazně vyšší sankce.

Jak se nenechat nachytat

Pravidlo je prosté, i když neintuitivní: neodvozovat limit z počtu pruhů, šířky vozovky ani kvality asfaltu. Rozhoduje značka a místní úprava. Při vjezdu na silnici pro motorová vozidla si ověřte, zda je směrově oddělená, pokud ano, základ je 110, pokud ne, strop je 90. A sledujte každou kulatou značku, která může limit dále upravit oběma směry.

Tempomat je skvělý pomocník, ale jen tehdy, když do něj zadáte správné číslo. V Česku to na modré značce mimo obec není 120, je to 110, nebo méně.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Michal Sztolár

Michal Sztolár je novinářem webu AutoŽivě.cz od dubna 2022. V předchozí více než dvacetileté praxi se věnoval zejména problematice dovozu ojetin a jejich vlivu na vozový park ČR, konstrukci automobilů a postupnému přechodu od funkčních a technicky precizních k řešením méně dokonalým, avšak splňujícím normativy EU. Aktuálně se specializuje na automotive jako výrobní obor, porovnávání užitné hodnoty starších a nových vozů stejně jako na aktuální problémy, spojené s nezvládnutým přechodem k elektromobilitě.

Zobrazit další články