Povinná každoroční STK pro auta starší 10 let nebude. Řidiči v Česku si mohou oddechnout, ale ve Finsku a Estonsku už zákon přijali

Když Evropská komise loni v dubnu přišla s návrhem, aby každé osobní auto a lehká dodávka starší deseti let musely na technickou prohlídku každý rok místo každých dvou let, zvedla se vlna nervozity. Což chápu.

Na druhou stranu, v zemi, kde průměrné stáří osobního vozu přesahuje šestnáct let, by to možná nebylo tak úplně od věci. Někdy si totiž na našich silnicích připadám jak ve filmu z devadesátek. S aktuálními modely k roku 1998.

A ano, samozřejmě, i já jezdím ojetým autem – jen mi zkrátka přijde nemístné „recyklovat“ stále donekonečna „bé-pětkové“ Passaty nebo Audi A4 ze stejné doby. Jenže. Od dubna 2025 se stalo něco, co původní plán fakticky zastavilo, a to hned dvakrát.

Zvláštní chování českého obránce Kempného. Pomáhal si povzbuzující látkou

SportyŽivě.cz

Právě teď

Rada EU řekla ne už v prosinci 2025

Dne 4. 12. 2025 totiž přijala Rada EU svou pozici k celému balíčku technické způsobilosti vozidel. Ministři dopravy členských států z textu výslovně vypustili přechod z dvouletých na roční kontroly po deseti letech stáří vozidla. Česko přitom patřilo mezi aktivní odpůrce návrhu. Ministerstvo dopravy den poté uvedlo, že ČR měla k povinným ročním STK „vážné výhrady“ a že se jejich zavedení podařilo zabránit. Vláda přitom svou pozici připravovala už od léta 2025, stanovisko pro Parlament předala 12. 6. téhož roku.

Evropský parlament přidal druhý hřebík

Dne 5. 5. 2026 hlasoval dopravní výbor Evropského parlamentu (TRAN) a zaujal stejnou linii jako Rada: plošné roční STK pro auta a dodávky nad deset let odmítl. Europoslanci argumentovali tím, že plošné zkrácení intervalu není dostatečně podložené daty a není přiměřené. Komise přitom stavěla svůj návrh na tvrzení, že starší vozidla mají více závad, častěji figurují v nehodách a nadlimitně znečišťují ovzduší. Výbor TRAN tuto argumentaci nepovažoval za dostatečný důvod k celounijnímu zpřísnění.

Důležitá poznámka: jde zatím o výborovou fázi, nikoli o finální hlasování pléna. Legislativní proces formálně pokračuje a Rada s Parlamentem teprve vstoupí do vzájemného vyjednávání. Prakticky ale platí, že obě zákonodárné instituce se shodly na tom, že roční STK nechtějí. Návrat původního návrhu v nezměněné podobě je proto výrazně méně pravděpodobný.

Co to znamená pro české řidiče

V Česku se nic nemění. U osobních aut kategorie M1 dál platí první technická prohlídka po čtyřech letech od registrace a pak každé dva roky. Žádný nový zákon, žádná nová povinnost.

Nicméně, kdyby návrh Komise prošel, byl by dopad opravdu masivní. Podle dat Svazu dovozců automobilů bylo v ČR na konci třetího čtvrtletí 2024 registrováno téměř 6,7 milionu osobních aut, přičemž více než polovina z nich (!!!) byla starší patnácti let. Pravidlo pro auta nad deset let by zasáhlo konzervativním odhadem nejméně 3,3 milionu vozidel, ve skutečnosti víc, protože by zahrnovalo i vozy ve stáří deset až patnáct let. To by znamenalo miliony dodatečných prohlídek ročně, častější placení, víc času v čekárnách a u starších aut i vyšší pravděpodobnost průběžných oprav.

Jak to mají jinde v EU

Roční kontroly starších aut nejsou v Evropě neznámý koncept, jen nejsou celoevropským standardem:

Finsko a Estonsko tedy už dnes vyžadují to, co Komise chtěla zavést plošně. Rozdíl je v tom, že jde o národní rozhodnutí, nikoli o celoevropskou povinnost.

Co sledovat dál

Nejbližším kontrolním bodem je hlasování pléna Evropského parlamentu a následné vyjednávání s Radou. Kdo chce mít přehled, může sledovat tzv. legislativní kartu návrhu pod číslem 2025/0097(COD) na webu Parlamentu. Podle nás je ale scénář, ve kterém by obě instituce (navíc současně) otočily takříkajíc o 180 stupňů a roční STK prosadily, v tuto chvíli krajně nepravděpodobný.