Zelený pás u silnice vypadá jako vhodné místo pro auto. Jenže není. A bez oficiální dopravní značky je stání na něm zakázané, přičemž pokuta hrozí hned z několika směrů.
Představte si páteční podvečer, chalupu v podhůří a travnatý pruh podél místní komunikace. Vypadá jako kus nikoho, ale právně jde o silniční vegetaci. A na té platí jednoduchá rovnice: není-li tu značka povolující parkování, stojíte tu nelegálně.
Zákon o silničním provozu to navíc, pro ty méně chápavé z nás, říká výslovně v § 27 odst. 1 písm. r). Co ještě dalšího vám hrozí, pokud stojíte „na trávě”? Popravdě, není toho málo.
Co přesně znamená „ta povolující cedule“
Nejde o plechovou tabulku „Parkování povoleno“, kterou si chalupář přišroubuje na plot. Zákon mluví o místní úpravě provozu na pozemní komunikaci, tedy o oficiálním dopravním značení. Vyhláška č. 294/2015 Sb. pracuje se značkami IP 11a „Parkoviště“, IP 11b–g pro různé způsoby stání a IP 12 „Vyhrazené parkoviště“. Svislé značky se umísťují při pravém okraji komunikace a osazuje je silniční správní úřad, ne majitel sousedního pozemku.
I bez takové značky je stání na silniční vegetaci zakázané automaticky. Cedule tu nefunguje jako bonus, je to právní výjimka. Kdo ji nemá, porušuje zákon, i kdyby na trávníku parkoval dvacet let bez jediné kontroly.
Tři režimy, tři sazby
Největší zmatek vzniká tím, že „trávník u chalupy“ může spadat pod různé zákony podle toho, co právně představuje. Sankce se pak liší, a ne zrovna málo.
- Silniční vegetace – přestupek podle zákona o silničním provozu. Horní hranice pokuty činí 1 500 Kč. Řeší ho obecní úřad obce s rozšířenou působností. Nejběžnější scénář u krajnic a travnatých pásů podél cest.
- Veřejné prostranství a veřejná zeleň – vstupuje do hry zákon č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích. Neoprávněný zábor veřejného prostranství znamená pokutu do 50 000 Kč, při opakování do 75 000 Kč. Porušení obecní vyhlášky o ochraně zeleně může vyjít až na 100 000 Kč.
- Chráněné území – zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje vjezd a setrvávání motorových vozidel mimo vyhrazená místa v národních parcích a dalších zvláštních režimech. Pokuta může dosáhnout 100 000 Kč.
A platí, že reálná maxima v řádu desítek tisíc korun nejsou teorie. Krajský soud v Brně i krajský soud v Ústí nad Labem v posledních letech potvrdily, že zaparkování na ploše vedené jako zeleň je přestupkem neoprávněného záboru veřejného prostranství. Upřímně – to jste ani netušili, nemýlím se?
Past jménem „vlastní trávník“
Tady číhá největší překvapení. Zákon o obcích v § 34 definuje veřejné prostranství jako prostor přístupný každému bez omezení, a výslovně dodává: „bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“ Jinými slovy, i trávník, který patří majiteli chalupy, může být veřejným prostranstvím, pokud přes něj lidé běžně procházejí nebo ho jinak užívají.
Praha má například vlastní vyhlášku č. 6/2001, která na veřejné zeleni výslovně zakazuje vjíždět a parkovat motorová vozidla. Výjimku může udělit jen vlastník nebo správce zeleně. Na venkově bývá úprava volnější, ale i tam může obec vyhláškou regulovat zacházení se zelení, a ministerstvo vnitra takový postup obcím výslovně potvrzuje.
Bezpečná je až situace, kdy trávník leží na uzavřeném soukromém pozemku, není součástí komunikace ani veřejného prostranství a nenachází se v chráněném území. Jinými slovy: na své trávě si parkujte, jak chcete. Ale opakuji: na své.
PŘEČTENÍ: 6947
PŘEČTENÍ: 6353
