Newyorský start-up Aircela v květnu 2025 veřejně ukázal stroj, který z okolního vzduchu a vody vyrábí benzín. Jeden galon denně, rozměry velkého bojleru.
Ohrožení šejků v arabských zemích? Nebo jedna velká blamáž? To je zajímavá otázka. Každopádne: představte si skříň vysokou 183 cm a širokou 91 cm, která stojí v garáži vedle regálu s nářadím. Místo teplé vody z ní teče benzín – přesněji řečeno asi 3,8 litru denně.
Aircela, kterou v roce 2019 založili Eric a Mia Dahlgrenovi, tvrdí, že tohle zařízení zvládne celý řetězec od zachycení CO₂ ze vzduchu přes výrobu vodíku až po finální přeměnu na palivo s oktanovým číslem odpovídajícím Super 95. Zní to jako sci-fi, jenže chemie za tím je známá desítky let. Otázka není, jestli to funguje. Otázka je, kolik to stojí.
Vzduch dovnitř, benzín ven: jak to vlastně funguje
Celý proces se odehrává ve třech propojených modulech uvnitř jednoho hexagonálního kabinetu. První modul provádí takzvaný přímý záchyt vzduchu (direct air capture) – nasává okolní vzduch a v roztoku hydroxidu draselného zachycuje oxid uhličitý. Druhý modul elektrolýzou štěpí vodu na vodík a kyslík. Třetí modul je miniaturní chemická továrna: CO₂ a vodík se spojí na methanol a ten se přes proces MTG (methanol-to-gasoline) převede na kapalný benzín.
Aircela výslovně zdůrazňuje, že nejde o tzv. Fischer-Tropschovu syntézu, ale o čistě methanolovou cestu. Výsledné palivo podle firmy neobsahuje ethanol, síru ani těžké kovy – což je zajímavý kontrast oproti evropskému standardu Super 95 podle normy EN 228, který běžně existuje jako směs E5 nebo E10. Nezávislou homologaci podle této normy ale firma veřejně nedoložila. Zkrátka start-up, chápejte.
Kalkulačka, která zchladí nadšení
Jenže. Něco za něco. I tady. A tak přichází střízlivá část příběhu. Aircela na svém FAQ uvádí spotřebu 75 kWh elektřiny na jeden galon, tedy přibližně 19,8 kWh na litr benzínu. Spočítali jsme, co to znamená při různých cenách proudu:
| Cena elektřiny | Náklad na 1 litr (jen elektřina) |
|---|---|
| 0,05 €/kWh (přebytková FVE) | cca 0,99 € |
| 0,30 €/kWh (levnější trh EU) | cca 5,94 € |
| 0,39 €/kWh (česká domácnost, 2. pol. 2025) | cca 7,77 € |
Při české domácí ceně elektřiny, kterou Eurostat řadí mezi nejdražší v EU, vychází samotná energie na litr skoro na dvě stovky korun. A to nepočítáme cenu stroje (firma ji nezveřejnila), servis, vodu ani amortizaci. Co si budeme nalhávat – taky to něco bude stát.
Ještě tvrdší je srovnání s elektromobilitou. Podle analýzy ICCT má cesta elektřina → e-palivo → spalovací motor celkovou účinnost kolem 16 %. Bateriový elektromobil ze stejné elektřiny vytěží 72 %. Jinými slovy: auto na syntetický benzín potřebuje na stejnou vzdálenost téměř čtyřnásobek obnovitelné energie. To nezní zrovna úsporně.
Fotovoltaika v českých podmínkách: kolik panelů a jaká baterie
Jeden stroj Aircela potřebuje 75 kWh denně. V Česku průměrně rodinné fotovoltaiky vyrobí kolem 1 000 kWh ročně, tedy průměrně 2,7 kWh denně. Čistě aritmeticky by plný provoz jedné Aircely vyžadoval zhruba 25–28 kWp panelů – střechu solidního rodinného domu pokrytou od hřebene po okap.
Jenže – průměr klame. V prosinci česká fotovoltaika vyrobí zlomek letního výkonu. Pro reálnou soběstačnost by bylo potřeba buď výrazně víc panelů, nebo síťová záloha. A pro jeden den autonomie počítejte s baterií o využitelné kapacitě 75 kWh, tedy instalovanou kapacitou kolem 90–100 kWh. To je ekvivalent dvou domácích úložišť vyšší třídy.
Garážová nebo spíš patagónská farma?
Aircela se prezentuje jako firma, nabízející čistě „domácí“ řešení. Vědeckým poradcem firmy je Klaus Lackner, průkopník technologie přímého záchytu CO₂ ze vzduchu. Designérka Liz White v rozhovoru pro Dezeen vysvětlila, že hexagonální tvar modulů má umožnit „honeycomb“ škálování – skládání jednotek vedle sebe pro vyšší výkon. Firma cílí na americký trh koncem roku 2026, čekací listina už běží.
Skutečně zajímavý kontext nabízí srovnání s opačným pólem spektra e-paliv. HIF Global provozuje v chilském Haru Oni průmyslový pilotní závod s 3,4MW větrnou turbínou a elektrolyzérem o výkonu 1,2 MW, který dnes produkuje 130 000 litrů ročně. Porsche, klíčový partner projektu, mluvilo o cíli 55 milionů litrů v roce 2026. To se tedy jaksi nestihlo.
Aircela sází na opak – distribuovaný hardware. Malé moduly tam, kde je drahá logistika paliva a levná nebo přebytková elektřina.
Funkční stroj, ne hotový produkt
Aircela v květnu 2025 v New Yorku ukázala první prototyp a v dokumentaci píše, že technologie je „fully built and operational“. Přeloženo, plně funkční. To ještě ale neznamená životaschopná v reálném provozu.
Nejzajímavější na Aircele nakonec není příslib levného benzínu pro každou garáž. Je to myšlenka, že palivo nemusí vznikat jen v rafinerii a putovat tisíce kilometrů cisternami. Ale mezi funkčním prototypem a spotřebičem, který si objednáte jako tepelné čerpadlo, leží ještě hodně kilowatthodin práce. Přijde to vůbec někdy, co myslíte?
Galerie
Nezařazené
|
PŘEČTENÍ: 6816
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 3043
