Pomalá jízda na dálnici vyjde dráž než rychlá. Na brždění provozu v levém pruhu si policie posvítí jako na pirátství

Představa, že pokuta hrozí jen tomu, kdo šlápne na plyn, je hluboce zakořeněná. Jenže německý i český zákon znají i opačný scénář: řidiče, který bez důvodu ucpe předjížděcí pruh a donutí celý proud za sebou brzdit, přeřazovat a nervózně hledat skulinu vpravo. Nejde přitom o žádnou novinku. Pravidla platí roky, ale policie na obou stranách hranice je začíná vymáhat důrazněji, a sankce umějí překvapit.

Dvacet eur, nebo osmdesát? Záleží na pruhu

V Německu neexistuje pro osobní auta na dálnici pevná minimální rychlost. Klíčový je § 3 odst. 2 StVO: řidič nesmí bez závažného důvodu jet tak pomalu, aby bránil plynulosti provozu. Základní sazba za porušení činí 20 eur, tedy stejně jako malé překročení rychlosti do 10 km/h mimo obec.

Dvacet eur ale není celý příběh. Jakmile se pomalá jízda odehrává v levém pruhu a řidič porušuje takzvané Rechtsfahrgebot, povinnost držet se vpravo, vstupuje do hry jiná položka katalogové vyhlášky. Pokud navíc omezí jiného řidiče, sazba vyskočí na 80 eur a jeden bod ve flensburském registru. Právě tady začíná být „pomalá jízda“ dražší než ta rychlá.

Lela se odstěhovala, Vémola ale rozvod neřeší. Děti vídá denně a návrat nevyloučil

VIPživot.cz

Právě teď

Co říká český zákon a co česká policie

Český zákon č. 361/2000 Sb. pracuje s obdobným principem, i když jiným jazykem. Paragraf 18 zakazuje omezovat plynulost provozu „zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním“. Paragraf 12 pak mimo obec ukládá jízdu v pravém pruhu; levý je vyhrazen výhradně pro předjíždění, objíždění, odbočování nebo otáčení.

Sankce vypadají takto:

• Na místě (příkazní řízení): do 1 500 Kč
• Ve správním řízení: 2 000 až 5 000 Kč
• Body: žádné, BESIP řadí tento přestupek mezi „ostatní drobné přestupky“ bez bodového postihu a bez zákazu řízení.

Že nejde o mrtvé ustanovení, ukázala akce „Levoproudaři“ na dálnici D11 z konce roku 2023. Policisté cíleně monitorovali, kdo zůstává v levém pruhu po dokončení předjíždění a kdo se nevrací vpravo. Výsledek: 15 přestupků v kategorii jízda v jízdních pruzích za jednu akci a příslib, že podobné kontroly budou pokračovat.

Proč nejde o číslo na tachometru

Žádné univerzální minimum pro levý pruh neexistuje. Policie neměří, jestli jedete 95 nebo 110. Měří situaci: jedete vlevo, ačkoli pravý pruh je volný? Předjíždíte reálně, nebo jen plujete vedle kamionů stejnou rychlostí? Musejí kvůli vám ostatní brzdit?

Německá Autobahn GmbH to formuluje přímo: trvalé obsazení středního či levého pruhu nutí ostatní k dalším změnám dráhy a zvyšuje riziko konfliktu. Levý pruh zkrátka není komfortní cestovní zóna. Je to nástroj, použijete ho, vrátíte ho.

Legální důvody pro pomalejší tempo samozřejmě existují. Déšť, mlha, hustý provoz, technické limity vozidla nebo nákladu, to vše zákon uznává. Co neuzná, je „komfortní loudání“ bez jakéhokoli objektivního důvodu.

Srovnání, které překvapí

Čísla ukazují zajímavý paradox. V Německu je blokování pruhu s omezením jiného řidiče čtyřikrát dražší než samotná pomalá jízda a bodově srovnatelné s rychlostním přestupkem. V Česku je korunová sazba za levoproudaření v základu přísnější než německých 20 eur, ale chybí bodový postih. Překročení rychlosti o pouhých 10 km/h přitom české řidiče stojí dva body. Podle nás právě absence bodů za blokování pruhu vysvětluje, proč se levoproudaři na českých dálnicích cítí relativně bezpečně.

Nejdražší není jet pomalu. Nejdražší je proměnit předjížděcí pruh v osobní cestovní koridor a nechat za sebou řadu řidičů, kteří hledají cestu kolem.