Mercedes-Benz Trucks staví na sériovém eActrosu 600 expedici přes 45 000 km. Aritmetika říká: 562,5 km na jedno nabití. Oficiální dojezd je 500.
V polovině dubna 2026 sjel z výrobní linky ve Wörthu valník, který nevypadá jako rekordní stroj. Žádný aerodynamický koncept, žádná tajná baterie. Sériový eActros 600 v konfiguraci 4×2, tři LFP bloky po 207 kWh, celkem 621 kWh instalované kapacity a 600 kWh využitelných. Během následujících měsíců na něj nasadí obytnou nástavbu od Bliss Mobil, přídavné světlomety, jednotlivé pneumatiky a do držáku rezervy integrují mobilní nabíjecí jednotku. Na podzim 2026 s ním dvaatřicetiletý řidič Tobias Wagner vyrazí na cestu, která má podle Daimler Truck trvat přibližně rok a vést přes více než 35 zemí. Pokud se to podaří, půjde, podle současných znalostí automobilky, o první obejetí světa čistě bateriovým kamionem.
Matematika 80 nabití
Číslo v názvu expedice zní efektně, ale stojí za ním jednoduchý zlomek: 45 000 km děleno 80 zastávkami dává průměr 562,5 km mezi nabitími. Oficiální dojezd eActrosu 600 je přitom 500 km, jenže při plném zatížení 40tunové soupravy. A právě tady se rovnice posouvá.
Expediční valník s obytnou nástavbou nebude vážit 40 tun. Mercedes sám uvádí, že lehčí konfigurace má standardní dojezd „typicky výrazně překonávat“. Není to jen marketingová fráze. Během European Testing Tour 2024 odjel eActros 600 přes 15 000 km ve 22 zemích výhradně na veřejném nabíjení a na řadě etap byly teoreticky dosažitelné vzdálenosti přes 600 km bez mezidobití.
Průměr 562,5 km tedy není nereálný. Ale není ani pohodlný. Stačí jeden horský průsmyk navíc, zimní etapa s vytápěním nástavby nebo objížďka kvůli uzavřené silnici, a rezerva zmizí. Číslo 80 funguje jako cíl, ne jako jistota.
Co je pod kapotou a jak rychle se to nabije
Tři lithium-železo-fosfátové bloky dávají eActrosu 600 jednu z největších baterií v sériové nákladní dopravě. Klíčové parametry:
- Instalovaná kapacita: 621 kWh, využitelná 600 kWh
- Nabíjení CCS: až 400 kW, 20–80 % za přibližně 60 minut
- Nabíjení MCS (megawattové): až 1 000 kW, 20–80 % za přibližně 30 minut
- Denní dosah s mezidobíjením: výrazně přes 1 000 km
- Projektovaná životnost: až 1,2 milionu km za deset let, baterie nad 80 % kapacity
Mercedes už v lednu 2026 testoval megawattové nabíjení na trase z Německa do Švédska v reálném dálkovém provozu. Pro expedici to ale zatím není hlavní scénář; MCS stanice jsou vzácné i v západní Evropě. Wagner bude většinu cesty odkázaný na CCS, což znamená hodinové zastávky. Při povinných řidičských pauzách to nemusí být problém. Mimo Evropu to může být problém jiného druhu: ne čas, ale existence stojanu vůbec.
Infrastruktura: kde to jde a kde ne
Tady leží skutečné napětí celé expedice. V západní Evropě se síť dedikovaných nabíjecích hubů pro kamiony zahušťuje měsíc od měsíce. Milence otevřel první hub pro těžká vozidla ve Venlu už v prosinci 2023, v létě 2025 provozoval devět hubů ve Francii, v prosinci přidal třetí nizozemský hub ve Waddinxveenu s osmi stáními a čtyřmi CCS stojany po 400 kW. V Německu funguje hub v Himmelkronu se stejným výkonem. Nařízení AFIR navíc tlačí členské státy EU k budování nabíjecích bodů pro těžká vozidla na síti TEN-T.
Česko je v jiné fázi. Na konci roku 2025 evidovalo Centrum dopravního výzkumu 7 574 veřejných dobíjecích bodů, z toho 967 s výkonem 150 kW a více. Rychlé nabíjení roste, ale dedikované huby pro kamiony s průjezdností pro dlouhý vůz s expediční nástavbou tu zatím chybí. Stát v prosinci 2025 otevřel výzvu za 960 milionů korun na bezémisní náklaďáky a depové nabíjení; signál, že český trh je ve fázi rozjezdu, ne hotové sítě. Předchozí testovací jízda eActrosu 600 přes Česko v roce 2024 proběhla, ale zda expedice povede tudy znovu, Mercedes zatím nepotvrdil.
A pak je tu zbytek světa. Automobilka mluví o „vzdálených oblastech, klimatických, topografických a infrastrukturních výzvách“. Konkrétní seznam zemí nezveřejnila, má přijít v létě 2026. Mobilní nabíjecí jednotka v držáku rezervy je pojistka, ne plán A. Plán A je pečlivá logistická příprava každé etapy.
Proč zrovna Wagner a proč teď
Tobias Wagner není cestovatel ani závodník. Je profesionální řidič, který od roku 2024 jezdí výhradně elektricky pro spediční firmu Nanno Janssen. Ta sama přechází kompletně na elektrické kamiony a buduje vlastní nabíjecí park o výkonu 4 MW. Wagner má najeto přes 200 000 km plně elektricky v národní i mezinárodní dálkové dopravě. A má přes 160 tisíc sledujících, kterým průběžně ukazuje, jak vypadá každodenní realita bateriové logistiky.
Pro Mercedes je to přesně ta kombinace, kterou potřebuje. Ne dobrodružný příběh, ale provozní důkaz. eActros 600 je od konce roku 2024 v sériové výrobě, jezdí u zákazníků ve více než 15 evropských zemích. Expedice má posunout otázku z „jestli e-kamion pojede“ na „kam všude pojede a co mu v tom brání“.
Co z toho plyne pro českou dopravu
Pro českého dopravce, který zatím počítá s naftou, nebude tahle expedice impulsem k okamžité výměně flotily. Ale může být impulsem k jinému přepočtu. Sériový kamion se 600kWh baterií, dojezdem přes 500 km a schopností ujet přes tisíc kilometrů denně s mezidobíjením už existuje. Stát nabízí 960 milionů na vozidla i zázemí. AFIR tlačí na huby podél hlavních tahů.
Klíčová otázka už není technická. Je logistická: které konkrétní linky, s jakým depovým nabíjením a na jakém koridoru dávají smysl dnes. Wagnerova cesta kolem světa na to neodpoví přímo, ale každá etapa, kde eActros 600 projede bez problémů, zmenší prostor pro argument, že je na elektřinu „příliš brzy“.
Kamion je hotový. Nástavba se montuje. Start na podzim. Osmdesát nabití je cíl. Svět je test.
