Nizozemská policie má pro netrpělivé troubení i probliknutí dálkovými jeden společný kód přestupku, a od ledna 2026 za něj hrozí pokuta 190 eur.
Scéna, kterou zná každý řidič: semafor přeskočí na zelenou, auto vpředu stojí, ruka sjede na klakson. Krátké „píp“, nic agresivního. Jenže právě tohle krátké upozornění nizozemské právo staví na stejnou úroveň jako blikání dálkovými světly na dálnici. Obojí je podle zákona signál vyhrazený výhradně pro situace, kdy jde o bezpečnost, a popohnání nepozorného řidiče na křižovatce do takové situace nespadá. Překvapivé není ani tak to, že za to hrozí pokuta, ale to, že zákon vůbec nepočítá s klaksonem jako s komunikačním nástrojem mezi řidiči.
Co přesně říká článek 28 nizozemského předpisu
Klíčové ustanovení najdeme v RVV 1990, tedy v nizozemském dopravním řádu. Článek 28 stanoví, že řidiči smějí dávat zvukové signály a blikací signály pouze k odvrácení hrozícího nebezpečí. Žádná výjimka pro „upozornění na zelenou“, žádná úleva pro krátké pípnutí. Zákon nerozlišuje intenzitu ani délku signálu: buď odvracíte nebezpečí, nebo porušujete pravidlo.
Právě proto stojí troubení a probliknutí dálkovými na stejné příčce. Nejde o dva různé přestupky s různou závažností. Jde o jedno ustanovení, jeden zákaz, jednu logiku: signál je bezpečnostní nástroj, ne vyjádření netrpělivosti.
Pokuta 190 eur a kód, který ji spouští
Že nejde o mrtvé pravidlo, ukazuje policejní sazebník Feitenboekje 2026, který vydává nizozemská státní prokuratura (Openbaar Ministerie) s účinností od 1. ledna 2026. Nedovolené signalizování v něm má vlastní kód R419 s popisem „signály dávané v jiných případech nebo jiným způsobem, než je dovoleno“, a jako příklad je výslovně uvedeno troubení klaksonem.
Sazba pro řidiče motorových vozidel: 190 eur, tedy zhruba 4 800 Kč. Pokuta se zpracovává jako standardní lehký dopravní přestupek v systému Wahv (tzv. Wet Mulder) a přichází poštou od centrálního inkasního úřadu CJIB. Poznáte ji podle písmene „M“ na dopise.
Kolik takových pokut ročně skutečně padne přímo za troubení u semaforu, veřejné statistiky neuvádějí. Přestupek je ale plně „procesovatelný“, má kód, sazbu i standardní odvolací cestu.
Česko: jiná země, překvapivě podobná logika
Než článek odložíte jako zahraniční kuriozitu, stojí za to otevřít zákon č. 361/2000 Sb. v aktuálním znění. Paragraf 31 říká v podstatě totéž co nizozemský článek 28: zvukové výstražné znamení dává řidič, je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí. Světelné výstražné znamení, tedy krátké rozsvícení nebo přepnutí dálkových světel, může zvukové nahradit.
Česká úprava má jednu drobnou, ale důležitou odlišnost:
- Mimo obec smí řidič použít klakson i k upozornění předjížděného vozidla.
- Světelné znamení k upozornění předjížděného vozidla lze dát i v obci.
Troubení na stojícího řidiče na zelené se ale z žádné z těchto výjimek vyčíst nedá. Sankčně spadá do obecné kategorie porušení povinností řidiče podle § 125c odst. 1 písm. k). Ve správním řízení hrozí pokuta 2 000 až 5 000 Kč, příkazem na místě pak do 1 500 Kč. Méně než v Nizozemsku, ale pořád dost na to, aby se vyplatilo ruku na klaksonu pozdržet.
Jak se zachovat, když auto před vámi nereaguje
Právně nejbezpečnější postup je prostý: vyčkat. Pár sekund prodlevy na křižovatce není hrozící nebezpečí. Klakson nebo probliknutí mají přijít až ve chvíli, kdy situace skutečně eskaluje, třeba když do stojícího auta míří další vozidlo zezadu a hrozí náraz.
Pokud by vám přesto pokuta přišla, smysluplnější obrana než obecné námitky je rozporovat skutkový stav: prokázat, že signál byl reakcí na reálné nebezpečí, ne na pomalý rozjezd kolony.
Klakson i dálková světla zkrátka zákon chápe jako záchrannou brzdu, ne jako houkačku na pomalého souseda. A to platí v Amsterdamu stejně jako v Brně.
