EU zavádí CO2 kvóty na palivo od 2028: Kdo jezdí 20 000 km ročně na benzin, připlatí si 4 220 korun. Diesel dopadne hůř

Nejde o jednu velkou ránu, ale o dvě menší, které přijdou těsně po sobě. První je čistě dánská záležitost: konec dočasné slevy na existující dieselovou vyrovnávací daň. Druhá se týká celé Evropské unie včetně Česka: nový systém emisních povolenek ETS2, který od roku 2028 prodraží benzin i naftu přes dodavatele paliv. FDM varuje, že právě souběh obou opatření může řidiče zaskočit. A že peníze, které z nich stát a Unie vyberou, by neměly zmizet v rozpočtových černých dírách.

Dánská daň: ne nová, jen méně odpuštěná

Pojem „nová daň od roku 2027″ je zavádějící. Ve skutečnosti jde o takzvanou vyrovnávací daň (udligningsafgift), kterou Dánsko vybírá od majitelů dieselových osobních aut už roky. Její smysl je prostý: kompenzovat fakt, že nafta je v Dánsku zdaněna níž než benzin.

V dubnu 2024 dánská vláda uzavřela dohodu o rozpuštění Zeleného fondu (Deludmøntning af Grøn Fond). Součástí balíčku bylo zvýšení spotřební daně na naftu o 50 øre na litr, ale zároveň přechodná úleva: pro roky 2025 a 2026 sleva 30 % na vyrovnávací daň. Od 1. ledna 2027 sleva klesne na trvalých 21 %. Samotná složka daně tak mezi roky 2026 a 2027 fakticky naroste, podle kategorie vozu o desítky až stovky dánských korun ročně.

Konkrétní čísla z dánského zákona o dani podle spotřeby paliva: u dieselu v pásmu 7,5–8,1 km/l vychází nárůst zhruba na 760 DKK ročně, tedy přibližně 2 465 Kč při kurzu ČNB 3,244 Kč za korunu. Podle dánských médií s odkazem na výpočet FDM může u méně úsporných aut částka dosáhnout až 810 DKK, tedy asi 2 628 Kč ročně.

ETS2: evropská rána do litru

Zatímco dánská vyrovnávací daň je lokální záležitost, druhý nákladový tlak přichází z Bruselu. Nový systém obchodování s emisními povolenkami ETS2 rozšiřuje cenu uhlíku na silniční dopravu a vytápění budov. Funguje na principu „upstream“: povolenky nenakupují řidiči, ale dodavatelé paliv za CO₂ obsažené v každém prodaném litru. Náklad se pak promítne do ceny na stojanu.

Podle výpočtu citovaného FDM z ministerských podkladů má ETS2 při plném náběhu do roku 2030 přidat:

• benzin: přibližně 1,09 DKK/l, tedy asi 3,54 Kč/l
• nafta: přibližně 1,17 DKK/l, tedy asi 3,80 Kč/l

Při ročním nájezdu 20 000 kilometrů FDM odhaduje dodatečný náklad kolem 1 300 DKK (zhruba 4 220 Kč) bez ohledu na to, jestli řidič tankuje benzin, nebo naftu; diesel sice platí víc na litr, ale nižší spotřebou to částečně vyrovná.

Pro kontext: geopolitický šok po konfliktu na Blízkém východě zvedl podle FDM cenu benzinu v Dánsku o 1,90 DKK/l a nafty o 1,60 DKK/l. Válečná přirážka byla tedy ještě vyšší než očekávaný dopad ETS2. Jenže válečné ceny kolísají. Emisní povolenky zůstanou.

Proč FDM mluví o poplachu

Ilyas Dogru z FDM neprotestuje proti jedné konkrétní sazbě. Znepokojuje ho souběh: dánský majitel staršího dieselu si od ledna 2027 připlatí na vyrovnávací dani a o rok později mu zdraží i každý litr paliva. Dvě vlny za dvanáct měsíců.

Druhý terč kritiky míří na výnosy. ETS2 generuje peníze z aukcí povolenek; část má financovat evropský Sociální klimatický fond pro zranitelné domácnosti a mikrofirmy, zbytek zůstává členským státům. Dogru žádá, aby tyto prostředky nekončily v obecném rozpočtu, ale vracely se do „férové a sociálně vyvážené transformace mobility“. Podobně se už v září 2024 ozval nizozemský ANWB, který požadoval investice výnosů do čisté dopravy. Německý ADAC zase u přechodu na ETS2 nepředpokládá v roce 2028 dramatický cenový skok oproti stávajícímu německému zpoplatnění CO₂, ale i on sleduje, kam peníze potečou. FDM tedy není osamělý hlas. Je součástí sílícího tlaku evropských autoklubů na transparentní využití nových příjmů.

Co z toho plyne pro českého řidiče

Dánská vyrovnávací daň se Česka netýká: tuzemská silniční daň se vztahuje na nákladní vozidla, tahače a přívěsy, osobní auta v ní nefigurují. Český ekvivalent periodické dieselové přirážky neexistuje.

ETS2 ale ano. Česko systém už administrativně zavádí: dodavatelé paliv musí mít povolení od 1. ledna 2025 a mezi červnem a zářím 2026 si otevírají účty v unijním registru. Plný provoz začne v roce 2028 a zdražení na stojanu přijde automaticky; není to otázka národní volby, ale unijního rámce. Rozdíl mezi státy bude v tom, jak nastaví kompenzace a kam nasměrují výnosy.

FDM otevřeně říká, že po zdražení paliv budou provozní výhody elektromobilů viditelnější, zejména u starších spalovacích aut s vysokou spotřebou. Zároveň ale nizozemský ANWB v dubnu 2026 upozorňuje, že hlavní brzdou přechodu zůstává pořizovací cena: deset procent motoristů by chtělo přesednout, ale nemůže si to dovolit. Levnější provoz sám o sobě vstupní investici nevyřeší.

Kdo dnes kupuje spalovací auto s plánem jezdit dalších osm let, měl by počítat s tím, že od roku 2028 bude každý litr o několik korun dražší, a tentokrát ne kvůli válce, ale kvůli systému, který nemá důvod skončit.