Řidič se poškrábal na uchu a AI kamera mu dala pokutu za telefon. Řecký pilot odhalil 90% chybovost systému

Prosinec 2025, Syngrou Avenue v centru Atén. Jedna z nově nainstalovaných kamer s umělou inteligencí za pouhé čtyři dny zachytí přes tisíc závažných dopravních přestupků: jízdu bez pásu, telefon v ruce za volantem, průjezd na červenou. Celkem pilotní provoz na několika místech v Attice nahlásí více než 2 000 podezření na přestupek. Čísla vypadají jako důkaz, že technologie funguje. Jenže pak přišla ruční kontrola, a z příběhu o úspěchu se stal varovný příklad toho, co se stane, když algoritmus dostane úkol, na který nestačí.

Co se skutečně stalo během pilotu a po něm

Časová linka příběhu se v médiích často slévá do jednoho čísla, ale ve skutečnosti jde o tři odlišné fáze. V prosinci 2025 proběhl čtyřdenní pilot. Výsledek: přes 2 000 zachycených přestupků, z toho zhruba 800 rychlostních a přes tisíc z jediné kamery na frekventované Syngrou Avenue. Řecká ministerstva to prezentovala jako úspěch.

Od 30. března 2026 začal stát digitálně rozesílat první pokuty prostřednictvím portálu gov.gr. A teprve v červnu 2026 přišel studený otřes: v televizní debatě na stanici MEGA TV právník Tryfon Tsoumanis a dopravní expert Stavros Konstantinidis zveřejnili výsledky ruční kontroly 5 500 záznamů z většího balíku asi 13 000 podezření. Obstálo přibližně 400. Zbytek skončil v koši ještě předtím, než se dostal k řidičům.

Proč algoritmus selhal právě u pásů a mobilů

Klíčové je, kde přesně systém chyboval. Konstantinidis v debatě popsal dvě odlišné kategorie selhání:

• 1 300 záznamů spojených s telefonem bylo vyhodnoceno jako chybných. Kamera nedokázala spolehlivě rozlišit mobil v ruce od stínu, barvy oblečení nebo odrazu na čelním skle.
• 3 800 rychlostních případů bylo zamítnuto, podle mediálních zdrojů kvůli problémům s právním rámcem pro výpočet průměrné rychlosti.

Vnější přestupky (průjezd na červenou, překročení rychlosti měřené bodově) jsou podle Konstantinidise kamerami zachytitelné výrazně spolehlivěji. Problém nastává ve chvíli, kdy se algoritmus snaží číst situaci uvnitř kabiny. Stíny, úhel záběru, sluneční svit, tmavé oblečení: to všechno vytváří „šedé zóny“, které špatně interpretuje i člověk při následné kontrole, natož stroj.

Srovnání s fungujícími systémy jinde v Evropě to potvrzuje. Rakouské kontrolní kamery ASFINAG čtou registrační značky a ověřují platnost dálniční známky, tedy úzce definovaný, vizuálně jednoznačný úkol. Římské elektronické brány u zón s omezeným přístupem hlídají prostý vjezd do zakázané oblasti. Aténský pilot šel o řád dál: chtěl strojově rozpoznávat lidské chování za sklem auta. A právě tam narazil.

Řecko rozšiřuje, EU mění pravidla, ale jinak, než se zdá

Navzdory výsledkům pilotu řecká vláda nasazování nezastavila. Podle společné tiskové zprávy ministerstev z března 2026 plánuje stát pro rok 2026 instalaci přibližně 1 000 dalších kamer v Attice, Soluni a na Krétě. Do začátku roku 2027 má přibýt asi 300 mobilních kamer. Paralelně běží samostatný projekt regionu Attika, 388 kamer zaměřených na průjezd na červenou, financovaných z evropského Fondu obnovy.

Praktický důvod, proč se rozšiřování nezastavilo, tkví v architektuře systému. Řecké úřady kamerám nepřisuzují roli autonomního soudce. Jde o detekční filtr: kamera zachytí podezření, policista ho ručně ověří, teprve pak se pokuta potvrdí a digitálně doručí. Řidič má právo na přístup ke kamerovému materiálu a může podat námitku elektronicky. Většina „padlých“ pokut z mediálně citované várky tedy nebyla zrušena na základě odvolání řidičů, vypadla už při policejní validaci.

Co se týče Evropské unie, ta nechystá povinné nasazení konkrétního typu AI kamer. Rada EU v prosinci 2024 přijala novelu směrnice o přeshraničním vymáhání dopravních deliktů. Nová pravidla usnadňují sdílení údajů mezi členskými státy a rozšiřují seznam přestupků, u nichž lze sankci vymáhat přes hranice, nově včetně nepřipoutání, telefonu za volantem nebo jízdy ve vyhrazeném pruhu. Jinými slovy: EU neříká „nasaďte AI kamery“, ale „pokud váš systém přestupek zachytí, budete ho moci vymáhat i u cizince“.

Co to znamená pro české řidiče

V českých oficiálních zdrojích se k červenci 2026 neobjevil potvrzený harmonogram pro nasazení AI kamer, které by vyhodnocovaly chování uvnitř kabiny. Právní základ pro automatizované vymáhání ale existuje: zákon o silničním provozu zná pojem „automatizovaný technický prostředek bez obsluhy“ a váže na něj odpovědnost provozovatele vozidla. Správní řád umožňuje podat proti příkazu odpor do osmi dnů, tím se příkaz ruší a řízení pokračuje standardně. Krajský soud v Brně letos navíc potvrdil, že automatizovaný prostředek musí být ve spise řádně doložen a že následná lidská kontrola výstupu z něj nedělá neplatný důkaz.

Organizace Homo Digitalis přitom upozorňuje na širší problém: v Řecku ještě na jaře 2026 chyběly některé povinné provozní protokoly, posouzení dopadů na ochranu dat i transparentní dokumentace systému. Pokud by podobnou technologii chtěl nasadit kterýkoli jiný členský stát EU, musel by se vypořádat nejen s technickou spolehlivostí, ale i s požadavky evropského nařízení o umělé inteligenci.

Aténský pilot tak paradoxně splnil svůj účel, ne tím, že by dokázal spolehlivost technologie, ale tím, že ukázal její limity dřív, než se stala rutinou. Otázka zní, jestli si to řecké úřady při plánovaném rozšíření na více než tisíc dalších kamer skutečně vezmou k srdci.