Američané chtějí postavit loď 10× větší než největší výletní parník

Plovoucí město pro 80 tisíc lidí ožívá. Megalomanský projekt za 400 miliard má nový design, ale stále žádného investora

Plovoucí město Freedom Ship se 30. března 2026 oficiálně vrátilo na scénu, s novým designovým týmem, ale bez jediného zajištěného dolaru na stavbu.

i Zdroj fotografie: Freedomship

Když americký magazín Wired v říjnu 1997 psal o „městě na vodě“ za šest miliard dolarů, které prý brzy vypluje, znělo to jako sci-fi z konce tisíciletí. O téměř třicet let později stojí za projektem nová korporace, nový hlavní architekt a čerstvá tisková zpráva, ale klíčové otázky zůstávají otevřené stejně jako tehdy. Freedom Cruise Line International, floridská firma založená v únoru 2018, představila aktualizovanou vizi plavidla o délce kolem 1,6 km (jedna míle), výšce třiceti podlaží a hrubé tonáži přes dva miliony tun. Designové vedení převzalo studio Schopfer Associates. Jenže mezi vizualizací a prvním svařeným plechem leží propast, kterou zatím nikdo nepřeklenul.

Pětkrát delší než největší výletní loď světa

Současná královna oceánů, Wonder of the Seas od Royal Caribbean, měří 362 metrů a má 18 palub. Freedom Ship by podle různých verzí vlastních materiálů dosahoval 1 600 až 1 800 metrů, tedy zhruba pětkrát více. Hrubá tonáž přes dva miliony GT znamená 8,4násobek Wonder of the Seas. Nejde ale o klasický trup výletní lodi. Starší FAQ projektu výslovně přiznává, že konvenční ocelový trup těchto rozměrů by se na vlnách rozlomil. Řešením má být modulární platforma: jednotlivé segmenty se vyrobí v několika suchých docích a finálně se složí na moři do jednoho celku s centrální páteří a bočními čtvrtěmi.

Uvnitř se počítá se čtyřmi makrozónami: příjezdovou, městským centrem, hotelovou a rezidenční. Starší provozní materiály přidávaly marínu na zádi, heliport, přistávací plochu pro turbovrtulová letadla a vnitřní tramvajový systém. Detailní plán všech třiceti podlaží ale veřejně neexistuje.

Pohon: hybrid, nebo reaktor?

Tady se příběh komplikuje. Oficiální web projektu mluví o „pokročilém hybridním pohonu“. CEO Roger Gooch v rozhovoru z roku 2020 popisoval kombinaci větru, solárních panelů a motorů na LNG. Jenže po jeho interview pro The Telegraph v červnu 2026 začaly mediální texty citovat pravděpodobný jaderný pohon. Která verze platí, projekt veřejně nerozhodl.

Pokud by šlo skutečně o jadernou variantu, otevřel by se zvláštní režim podle kapitoly VIII úmluvy SOLAS a Kodexu bezpečnosti jaderných obchodních lodí. Precedent existuje: americká N.S. Savannah v 60. letech prokázala technickou proveditelnost, ale žádná civilní jaderná loď se komerčně neprosadila. Bez zveřejněného typu reaktoru, bezpečnostní studie a regulátora nelze bezpečnost Freedom Ship v jaderné variantě hodnotit konkrétně.

Čtyři sta miliard bez investora

Mediálně citovaný rozpočet kolem 16 miliard dolarů, v přepočtu zhruba 400 miliard korun, zní monumentálně, ale ve světě megaprojektů jde o relativně skromnou částku. Saúdský NEOM počítá s investicí kolem 500 miliard dolarů, tedy třicetinásobkem. Problém Freedom Ship není v absolutní výši, ale v tom, že za ní nestojí žádný suverénní fond ani hlavní investor.

Disclaimer na webu projektu výslovně říká, že nic z prezentovaného nepředstavuje nabídku investice a že případné nabídky by přišly až prostřednictvím formálních dokumentů. Gooch podle Euronews teprve shání startovací kapitál. Historický model počítal s prodejem a pronájmem bytových jednotek: ceník z roku 2013 uváděl ekonomickou jednotku o 28 m² za necelé čtyři miliony korun, vodní apartmán o 111 m² kolem 23 milionů a top suite za více než 220 milionů. Aktuální ceník ale zveřejněn nebyl.

Co přesně ještě chybí

Podle nás je nejsilnějším zjištěním nikoli velikost lodi, ale počet klíčových rozhodnutí, která projekt ani po novém restartu veřejně nedopsal:

  • Pohon — hybrid, nebo jádro? Finální volba neoznámena.
  • Stát vlajky — určuje jurisdikci, daně, trestní právo i bezpečnostní dozor. Nezveřejněn.
  • Financování — žádný závazný finanční mix, žádný hlavní investor.
  • Regulatorní schválení — projekt sám negarantuje časový rámec ani komerční životaschopnost.
  • Testování v extrémním počasí — už v roce 2013 přiznáno jako otevřená otázka.
  • Indonésie — Gooch ji zmiňuje od roku 2020, region má lodařské kapacity, ale oficiální důvod volby ani konkrétní loděnice pojmenovány nejsou.

Pokud by se financování podařilo zajistit, stavba by podle Goochova vyjádření trvala až čtyři roky. I při optimistickém scénáři jde tedy o horizont přelomu dekády.

Kdo by tam žil, a pod jakým právem

Freedom Ship necílí na klasické cestující s dvoutýdenní plavbou. Materiály mluví o trvalých rezidentech, podnikatelích, školách, nemocnicích a kancelářích. Český občan by si při pobytu na palubě ponechal české i unijní občanství a nárok na konzulární ochranu. Loď by podle staršího FAQ podléhala mezinárodnímu námořnímu právu a právu státu vlajky; nešlo by o právní vakuum, ale bez znalosti konkrétní vlajky nelze říct nic o daních, sociálním systému ani rodinném právu.

Freedom Ship dnes existuje jako firma, tým, vizualizace a mediální momentum. Mezi tím a plovoucím městem pro desítky tisíc lidí leží ještě celá jedna realita, ta, ve které někdo podepíše šek.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Daniel Karban

Zobrazit další články