Chcete po letech znovu sednout na motorku? ADAC radí: Zapomeňte na dlouhé trasy a začněte tréninkem brzdění

Volker Weicherding trénuje motorkáře v Porýní-Falci přes dvacet let. Říká, že dosud nemusel nikoho z kurzu aktivně odstavit, ani sedmdesátníky. Přesto právě jeho slova v červnovém článku agentury dpa znějí jako varování: muži nad padesát, kteří po desetiletích pauzy znovu sednou na motorku, nepřicházejí s prázdnou hlavou. Přicházejí s hlavou plnou vzpomínek na dovednosti, které už nemají. A právě ten rozdíl, mezi tím, co si pamatují, a tím, co reálně zvládnou, stojí za neúměrným počtem nehod v prvních týdnech po návratu.

Tři chyby, které se opakují pořád dokola

Expert ADAC Mittelrhein Mirco Hillmann i Weicherding, prezident Landesverkehrswacht Rheinland-Pfalz, se shodují na trojici opakujících se vzorců.

Přecenění vlastní formy. Comeback jezdec není začátečník, ví, jak motorka funguje, pamatuje si náklon v zatáčce, cítí plyn. Jenže paměť těla po dvaceti letech nefunguje jako svalová paměť po dvou týdnech dovolené. Reakční čas je delší, koncentrace křehčí, rozhodování pod tlakem pomalejší. ADAC to říká přímo: největší riziko není nedostatek někdejší zkušenosti, ale špatný odhad té současné.

Fotbalista Rajnoch přepíjel deprese alkoholem. Po 6 letech střízlivosti popsal, co ho přimělo přestat

SportyŽivě.cz

3 h

Příliš ostrý start. První vyjížďka po letech nemá být stokilometrová túra přes průsmyky. Hillmann doporučuje krátké trasy na známém terénu, za sucha, mimo špičku. Přesto se každou sezónu opakuje totéž: jezdec vyrazí na celodenní výlet, protože „přece ví, jak na to“. Mnoho nehod přichází právě v prvních jízdách po zimní nebo víceleté pauze, kdy se potkává rezavá rutina s jarním štěrkem, výtluky a studenými pneumatikami.

Podcenění moderní techniky. Kdo naposledy jezdil v devadesátých letech, sedá dnes na zásadně jiný stroj. ABS, trakční kontrola, ABS do náklonu, to všechno pomáhá, ale vyžaduje jiné zacházení. Podle výzkumu amerického IIHS mají motorky s ABS o 22 % nižší míru smrtelných nehod oproti stejným modelům bez něj. Jenže elektronika není kouzlo. Brzdění v zatáčce s ABS do náklonu vyžaduje jinou techniku než brzdění na bubnových brzdách starého stroje. Kdo to netrénuje, spoléhá na systém, kterému nerozumí.

Co radí ADAC: restart, ne pokračování

Postup, který ADAC doporučuje comeback jezdcům, připomíná spíš přípravu nováčka než návrat veterána. A to je záměr.

• Technická kontrola stroje: baterie, motorový olej, brzdová kapalina (stárne a má se měnit nejpozději po dvou letech), chladicí kapalina, řetěz, brzdy, pneumatiky (tlak i stáří), světla, elektronika.
• Krátké první jízdy: známá trasa, sucho, bez skupinového tempa, bez riskantních předjíždění.
• Trénink klíčových dovedností: krizové brzdění, práce v zatáčce, vyhýbací manévry, ideálně na uzavřené ploše.
• Specializovaný kurz: ADAC nabízí formát Ride Again se zapůjčenou motorkou BMW, takže není nutné hned kupovat nebo zprovozňovat vlastní stroj. U Nürburgringu běží osmihodinové základní tréninky přímo pro navrátilce.
• Výbava: starý helm a kožená bunda z garáže nemusí splňovat dnešní standardy. ADAC doporučuje kompletní ochranné oblečení s protektory, pevné boty, rukavice a páteřový chránič. Weicherding zmiňuje i airbagové vesty.

Celá filozofie stojí na jedné myšlence: návrat na motorku po dvaceti letech není pokračování starého příběhu. Je to nový začátek.

Český kontext: stejná logika, jiná data

České úřady samostatnou statistiku „navrátilců po pauze“ nevedou. Přesto tuzemská čísla potvrzují stejnou preventivní logiku. Ministerstvo dopravy ČR v květnu 2026 hlásí rekordní počet nově registrovaných motocyklů a zároveň varuje: do konce dubna zemřelo na českých silnicích 13 motorkářů, přičemž nejrizikovější měsíce (červen a prázdniny) teprve přicházejí. Nejvyšší počet závažných následků dlouhodobě připadá na věkovou skupinu 45–54 let. To není totéž jako německá kategorie „comeback po pauze“, ale překryv je těžké ignorovat.

Funkční ekvivalent německých kurzů v Česku existuje. Autoklub ČR přes program Učme se přežít organizuje celodenní tréninky na polygonech po celé zemi, v citovaném ročníku šlo o 18 kurzů na osmi polygonech. Náplň odpovídá tomu, co ADAC nabízí u Nürburgringu: defenzivní jízda, krizové brzdění, úhybný manévr, technika zatáčky, dopravní psychologie. Nejsou určené výhradně pro navrátilce, ale funkčně plní stejnou roli.

Ego jako hlavní rizikový faktor

Začátečník s čerstvým řidičákem ví, že je začátečník. Bojuje s nedostatkem automatismů, ale nemá iluze. Padesátník, který naposledy jezdil za Klause, má automatismy, jenže dvacet let staré. A k nim pocit jistoty, který neodpovídá realitě. Právě ta kombinace, reálná ztráta dovedností plus subjektivní přesvědčení o jejich zachování, je podle expertů zrádnější než nulová zkušenost.

Weicherding přiznává, že někteří jezdci kolem sedmdesátky sami poznají, kdy už to fyzicky a zdravotně nejde. Univerzální věková hranice ale neexistuje. Britská vládní metodika k posuzování způsobilosti k řízení říká totéž: rozhoduje funkční stav, ne datum narození. Signály, které by měly vést k zastavení nebo alespoň ke konzultaci s lékařem, jsou konkrétní: znatelně pomalejší reakce, potíže se zrakem, závratě, únava, omezená pohyblivost, medikace s vedlejšími účinky na pozornost.

Proč se to děje právě teď

Fenomén comeback jezdců není výmysl jedné sezóny. Opakuje se vzorec: muž (stále častěji i žena) kolem padesátky, děti z domu, hypotéka splacená nebo pod kontrolou, víc času, víc peněz, stará touha. Motorka jako lokální svoboda, víkendový relax, splněný sen z mládí. V Německu přesáhl počet uživatelů rozšířeného řidičského oprávnění B196 hranici 350 tisíc. V Česku rostou registrace. Komunity a sociální sítě snižují vstupní bariéru. ADAC Südbayern navíc upozorňuje, že pozdější vstup do motorkářství nebo návrat po pauze se týká stále více žen, nejde jen o mužský fenomén.

Motorka po padesátce není špatný nápad. Motorka po padesátce bez restartu ano.