Švédský nájemník chtěl wallbox, nabídka ho nemile překvapila. Jen za přístup k paušálu chtějí 1 600 Kč měsíčně

Ted Svedberg bydlí v nájemním řadovém domě v Järfälle u Stockholmu a za parkovací místo v řadové garáži platí 560 švédských korun měsíčně, v přepočtu zhruba 900 Kč. Když se rozhodl pořídit elektromobil a požádal svého pronajímatele, obecní bytovou společnost Järfällahus, o instalaci wallboxu, dostal nabídku: nové garážové stání s nabíjecím bodem za 1 000 SEK měsíčně, tedy asi 1 600 Kč. Spotřebovanou elektřinu si pak zaplatí zvlášť přes mobilní aplikaci. Proti jeho dosavadnímu stavu to znamená navýšení o 440 SEK měsíčně, a k tomu každou odebranou kilowatthodinu navíc. Svedberg to v rozhovoru pro švédský magazín Hem & Hyra označil za předražené. Pronajímatel tvrdí, že cena odpovídá nákladům. Kdo má pravdu, záleží na tom, co všechno se do fixu promítá, a jak moc se liší ekonomika nabíjení v bytovém domě od toho, co si představujeme pod pojmem „nabíjení doma“.

Co je vlastně v těch tisíci korunách švédských

Järfällahus na svém oficiálním webu uvádí dvě varianty: garážové stání s wallboxem za 1 000 SEK měsíčně a venkovní místo za 800 SEK. V obou případech jde o 22kW wallbox řízený přes aplikaci, nikoli o obyčejnou zásuvku. Michael Makdissi, šéf správy nemovitostí v Järfällahus, vyčísluje pořizovací náklady na zhruba 35 000 SEK za jedno místo včetně instalace. A dodává, že v té částce nejsou zahrnuty provoz, servis, údržba, případné výkopy ani posílení elektrické infrastruktury celého domu.

Firma už jednou zkusila jednodušší model: fix 650 SEK měsíčně s neomezenou elektřinou v ceně. Skončil, když ceny proudu vyskočily a nájemníci začali nabíjet víc, než kdokoli čekal. Nový dvousložkový systém má pronajímatele chránit před tímto rizikem. Svedberg ale namítá, že oborová organizace Sveriges Allmännytta ještě v roce 2021 uváděla jako „rozumný“ měsíční náklad za nabíjecí místo zhruba 250 SEK. Čtyřnásobek za pět let je skok, který se nedá vysvětlit jen inflací.

Kouč Slavie Trpišovský po demolici Baníku kritizoval svoje hráče. Takové chyby si prý nesmí dovolit

SportyŽivě.cz

6 h

Proč bytový dům není rodinný dům

V rodinném domě je klíčová cena kilowatthodiny. Český majitel s tarifem D27d u PRE zaplatí v nízkém tarifu zhruba 6,33 Kč/kWh, a to je prakticky celý náklad na nabíjení. Žádný měsíční fix za infrastrukturu neřeší, wallbox si koupil jednou a hotovo.

V bytovém domě se ale rovnice zásadně mění. Přibývá fixní složka za přístup k nabíjecímu bodu, která pokrývá:

• pořízení a instalaci wallboxu,
• servis, údržbu a budoucí výměnu zařízení,
• případné posílení přípojky celého domu,
• správu a rozúčtování přes aplikaci.

Elektřina se pak platí zvlášť, a teprve součet obou položek dává skutečnou cenu „domácího“ nabíjení. Slib, že doma nabíjíte levně, naráží v bytovém domě ne na cenu proudu, ale na cenu přístupu ke kapacitě domu.

Kdy se to vyplatí a kdy ne

Spočítali jsme si to s českými cenami. Představme si nájemníka, který platí fix 1 600 Kč měsíčně za přístup k wallboxu a proud odebírá za domácích 6,33 Kč/kWh. Alternativou je nabíjení výhradně na veřejných stanicích, bez fixu, ale za vyšší cenu za kilowatthodinu.

Teprve nad těmito hodnotami začne „domácí“ nabíjení v bytovém domě vycházet levněji. Kdo najezdí 800 km měsíčně a má přístup k rozumně oceněným veřejným AC stanicím, zaplatí na veřejné síti méně. Ekonomika se obrací až u řidičů s vysokým nájezdem nebo u těch, kteří by jinak byli odkázáni na nejdražší rychlonabíječky.

Co říká zákon, ve Švédsku i v Česku

Od 29. 5. 2026 platí ve Švédsku nová úprava, která posiluje právo nájemců žádat instalaci nabíjecího bodu. Pronajímatel může odmítnout jen z oprávněného důvodu, spory řeší speciální komise. Háček: náklady nese uživatel a zákon nestanovuje cenový strop. Právo na nabíjení se tedy posílilo, ale právo na levné nabíjení nikoli.

V Česku speciální cenová regulace pro wallboxy v bytových domech neexistuje. Ministerstvo pro místní rozvoj ale uvádí, že pronajímatel nesmí po nájemci požadovat jiné platby než nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, poplatky za nabíjení tedy musí být smluvně opřené a vyúčtovatelné. Společná metodika MMR, MPO a MD k instalaci wallboxů v SVJ počítá s podružným měřením spotřeby, takže cena proudu má být oddělitelná od ostatních nákladů. Komerční řešení pro české bytové domy, třeba platforma Wattee, pracují spíš s účtováním podle skutečně odebraných kWh a nízkým servisním poplatkem řádově v desítkách korun za nabíjecí bod. Vysoký fix typu 1 600 Kč jen za přístup nevypadá jako standardní český model.

Zimní argument a komfort

Svedberg má ještě jeden důvod, proč o wallbox stojí i za takovou cenu: v zimě nechce vyrážet s poloprázdnou baterií. A má technickou oporu, podle amerického ministerstva energetiky může v mrazu klesnout dojezd elektromobilu zhruba o 41 %, z velké části kvůli vytápění kabiny. Nabíjet přes noc v garáži znamená vyjet ráno s plnou baterií a předehřátým autem. Veřejná síť v Česku sice čítá přes 6 500 dobíjecích bodů, ale ranní objížďka k nabíječce v minus patnácti je jiná disciplína než pohodlné zapojení kabelu ve vlastní garáži.

Jenže právě tenhle komfort má svou cenu. A v bytovém domě ji neurčuje trh s elektřinou, ale pronajímatel, který do ní promítá všechno od mědi v zemi po software v aplikaci. Kdo si kupuje elektromobil a bydlí v nájmu, neměl by počítat jen s cenou proudu, měl by se nejdřív zeptat, kolik stojí samotná zásuvka.