Elektrická koloběžka jela 70 km/h po hlavní silnici. Řidič měl soudní zákaz řídit a tvrdil, že stroj zvládne i stovku

Policisté z Bytówa v Pomořanském vojvodství zveřejnili 1. července záznam, který vypadá spíš jako honička za motorkářem než jako kontrola koloběžky. Neoznačený vůz s palubní kamerou sledoval jezdce na úseku mezi obcemi Kozin a Czarna Dąbrówka, tedy na frekventované vojvodské silnici, kde běžně jezdí kamiony i osobáky. Kamera ukázala rychlost blížící se sedmdesátce. Když hlídka muže zastavila, sám řekl, že jeho koloběžka umí jet téměř 100 km/h. A pak dodal detail, který celou situaci posunul jinam: má prý soudní zákaz řízení motorových vozidel.

Sedmdesátka tam, kde koloběžka nemá co dělat

Polská pravidla pro elektrické koloběžky jsou poměrně přísná. Ministerstvo infrastruktury stanovuje maximální povolenou rychlost na 20 km/h. Na jízdní dráze smí koloběžka jet pouze tam, kde je pro ostatní vozidla platný limit do 30 km/h, typicky v obytných zónách. Všude jinde patří na cyklostezku, případně výjimečně na chodník v režimu blízkém chodci.

Vojvodská silnice mezi Kozinem a Czarnou Dąbrówkou nesplňuje ani jednu z těchto podmínek. Jde o komunikaci s běžným automobilovým provozem, kde se potkávají osobáky, nákladní vozy a zemědělská technika. Muž na koloběžce tam jel třikrát rychleji, než jeho stroj legálně smí, a na silnici, kde podle zákona vůbec neměl být.

Krásná atletka přišla o život. Její skon je zatím záhadou, Wardová se dožila pouze 21 let

SportyŽivě.cz

8 h

Zákaz, který nezakazuje

Pikantní je zmínka o soudním zákazu řízení. Muž policistům sdělil, že nesmí řídit motorová vozidla. Jenže polský zákon o silničním provozu elektrickou koloběžku z definice motorového vozidla výslovně vyjímá. V konsolidovaném znění Prawo o ruchu drogowym je „hulajnoga elektryczna“ samostatnou kategorií, která pod pojem „pojazd silnikowy“ nespadá.

Výsledek? Policejní zpráva z Bytówa uvádí pokutu 1 100 zlotých, v přepočtu zhruba 6 500 Kč, za nebezpečnou jízdu. Žádné nové trestní řízení za porušení zákazu, žádné zadržení stroje. Muž zaplatil a odjel. Na koloběžce, která umí stovku.

Koloběžka, nebo motorka bez papírů?

Tvrzení o maximálce blížící se 100 km/h není fantazie. Na trhu existují sériově vyráběné stroje, které se k této hranici otevřeně hlásí. TEVERUN Fighter Supreme Ultra má výrobcem uváděnou maximální rychlost 105 km/h, Dualtron X Limited podle produktového manuálu zvládne kolem 110 km/h. Hydraulické brzdy, odpružení, stabilizátor řízení, to je terminologie, kterou byste čekali u středně kubaturní motorky.

Rozdíl je v tom, co na nich chybí. Žádná registrace, žádná SPZ, žádné povinné ručení, žádná technická kontrola. A přitom kinetická energie koloběžky jedoucí 70 km/h je při stejné hmotnosti zhruba dvanáctkrát vyšší než při povolených 20 km/h, energie totiž roste se čtvercem rychlosti. Malá kolečka, vysoko položené těžiště, žádná deformační zóna. Stačí výmol, kamínek nebo poryv vzduchu od projíždějícího kamionu.

Co by se stalo v Česku

Český právní rámec funguje jinak, ale díra je podobná. Ministerstvo dopravy ČR řadí běžnou elektrickou koloběžku do režimu jízdního kola a jejího uživatele považuje za cyklistu. Klíčová hranice je konstrukční rychlost 25 km/h. Pod ní žádný řidičák, žádná registrace, žádné pojištění.

Nad 25 km/h se ale všechno mění:

• Stroj s konstrukční rychlostí do 45 km/h spadá do kategorie mopedů, vyžaduje řidičské oprávnění AM, registraci, technickou způsobilost a povinné ručení.
• Nad 45 km/h jde o motocykl nebo vozidlo kategorie Z, nutný řidičák skupiny B, plná registrace a všechny povinnosti jako u motorového vozidla.
• Jakýkoli jízdní režim nad 25 km/h, i kdyby šlo jen o „sport mód“ v aplikaci, stroj vyřazuje z režimu koloběžky.

Pro člověka se soudním zákazem řízení motorových vozidel to znamená, že na běžné koloběžce do 25 km/h teoreticky jezdit může, zákaz míří na motorová vozidla a koloběžka v tomto režimu motorovým vozidlem není. Jakmile ale stroj překročí pětadvacítku, vstupuje do kategorie, na kterou se zákaz vztahuje v plném rozsahu.

Trh, který předběhl zákon

Celý případ z Bytówa ilustruje širší problém. Pravidla pro elektrické koloběžky vznikala v době, kdy šlo o lehká městská vozítka s maximálkou kolem dvaceti kilometrů v hodině. Sdílené koloběžky v centrech měst, poslední kilometr z tramvaje domů. Pro tenhle svět dávají lehčí pravidla smysl.

Jenže trh se posunul. Dnes si kdokoli může online objednat stroj s výkonem přes 8 000 wattů a deklarovanou rychlostí 110 km/h, který dorazí v krabici označené jako „elektrická koloběžka“. Žádné schvalování, žádná homologace. Prodejce ho nabízí legálně, protože prodej není zakázaný. Problém nastává až ve chvíli, kdy s ním někdo vyjede na silnici.

Podle nás je bytowský případ spíš symptom než anomálie. Pokuta 6 500 Kč za jízdu rychlostí 70 km/h na stroji bez jakékoli registrace, bez pojištění a bez řidičáku, na silnici, kde koloběžka ze zákona být nesmí, nepůsobí jako sankce, která by kohokoli odradila. Mezera mezi tím, co zákon říká o koloběžkách, a tím, co koloběžky reálně umí, se rozevírá. A zavřít ji půjde jen tehdy, když se přestaneme tvářit, že stroj jedoucí stovku je pořád totéž co půjčovní koloběžka na náměstí.