Značka ZÓNA neplatí tak, jak si většina řidičů myslí. Často riskují pokutu

Obec Malinovo východně od Bratislavy, tabulka s číslem 30 v obdélníkovém rámu. Řidič odbočí do vedlejší ulice, sešlápne plyn na padesátku a je přesvědčený, že omezení skončilo. Jenže neskončilo. Zónová značka funguje jinak než běžná kulatá „třicítka“ a právě tenhle rozdíl stojí tisíce řidičů ročně peníze, o kterých vůbec nemuseli přijít.

Proč křižovatka nic neřeší

U klasické regulační značky „Najvyššia dovolená rýchlosť“ č. 253 platí na Slovensku pravidlo, které většina řidičů zná: omezení končí nejbližší křižovatkou, pokud za ní není zopakováno. Zónová značka č. 268 je ale z tohoto pravidla výslovně vyňata. Slovenská vyhláška č. 30/2020 Z. z. říká, že regulace platí „na všech cestách zóny v obou směrech jízdy“, a končí jedině tam, kde řidič uvidí koncovou značku č. 269.

Jinými slovy: kdo vjede do zóny 30, musí jet třicítkou v každé ulici uvnitř, ať odbočí jednou, dvakrát, nebo pětkrát. Opustil ulici, ne právní režim.

Značka ZÓNA neplatí tak, jak si většina řidičů myslí. Často riskují pokutu

AutoŽivě.cz

Právě teď

Kde je koncová značka a proč ji snadno přehlédnete

Vyhláška navíc připouští řešení, které řidiče mate: koncová značka č. 269 bývá zpravidla umístěna jen na zadní straně značky o začátku zóny na protějším vjezdu. Žádný samostatný sloupek, žádná výrazná cedule. Kdo projíždí zónou a hledá klasický „konec omezení“ na pravé straně silnice, může ho nikdy nezaregistrovat.

Česká města si toho jsou vědoma. Brno od roku 2024 zvýrazňuje zóny 30 vodorovným značením přímo na vozovce, velkým bílým nápisem „30″ na asfaltu. Podle tiskové zprávy města tam délka zklidněných ulic narostla ze 168 km v roce 2015 na 366 km v roce 2023. Praha přidává nové zóny 30 na Vinohradech, Žižkově, Černém Mostě i ve Staré Ruzyni s cílem pokrýt většinu rezidenčních ulic.

Co hrozí, když v zóně zrychlíte

Policejní sazebník na Slovensku odstupňuje blokové pokuty takto:

Praktický příklad: řidič v zóně 30 zrychlí na 50 km/h. Po odečtení měřicí tolerance mu přístroj ukáže zhruba 46–48 km/h, tedy překročení o 16–18 km/h. Výsledek: 50 eur na místě. Stačí přidat pár kilometrů a sazba skočí na 130 eur. Portál slovensko.sk upozorňuje, že sazebník má doporučující charakter; policie vychází ze zákona o přestupcích a v konkrétním případě může uložit i jinou částku.

Nejde jen o rychlost

Stejná zónová logika se na Slovensku vztahuje i na další režimy:

• Zóna zákazu stání (č. 275/276): zákaz platí v celé oblasti, ne jen v první ulici po vjezdu.
• Parkovací zóna (č. 277/278): podmínky parkování určuje dodatková tabulka a platí plošně.
• Nízkoemisní zóna (č. 248/249): vjezd vozidel nesplňujících emisní normu je zakázán v celém vymezeném území.

A totéž platí i v Česku. Vyhláška č. 294/2015 Sb. stanoví, že platnost zónové dopravní značky končí až značkou informující o jejím konci. Princip je identický: křižovatka zónu neruší.

Jedno pravidlo, které stačí si zapamatovat

Celý problém pramení z návyku. U běžné značky řidič oprávněně čeká, že za křižovatkou omezení padá. Zóna je výjimka, a právě proto na ni tolik lidí naráží. Veřejně dostupné statistiky slovenského ministerstva vnitra sice evidují překročení rychlosti v obci jako jednu z hlavních příčin nehod, ale nerozlišují, kolik řidičů chybovalo právě kvůli nepochopení zóny. Takto jemně rozpadlá data veřejně dostupná nejsou.

Kdo vjede do zóny a neviděl koncovou značku, má se chovat, jako by v ní pořád byl. Protože v ní pořád je.