Nehoda při současném přejíždění do středního pruhu? Víme, čí je to vina

Při současném přejíždění do středního pruhu zaviní nehodu nejčastěji řidič z levého pruhu. Rozhoduje pravidlo pravé ruky

Dva řidiči, tři pruhy, jeden střední, a zákon jasně říká, kdo musí ustoupit. Většina řidičů to netuší.

i Zdroj fotografie: Martin Sedláček pro AutoŽivě

Představte si tříproudý tunel. Jedete v levém pruhu, vedle vás v pravém se někdo rozhodne přejet do středu. Vy taky. Bliknete směrovkou, začnete stáčet volant, a v tu chvíli se z pravé strany vynoří kapota druhého auta. Rána, plech, hádka. Oba jste chtěli totéž místo. Jenže zákon neříká „kdo byl první“ ani „kdo měl blinkr dřív“. Říká něco jiného: přednost má vozidlo přijíždějící zprava. A to platí v Polsku i v Česku.

Tři situace, které si řidiči pletou

Celý problém začíná tím, že řidiči házejí do jednoho pytle tři naprosto odlišné dopravní režimy.

Běžná změna pruhu – přejíždíte do vedlejšího pruhu, kde už někdo jede. Musíte ho pustit. Jednoduché.

Současné přejíždění do středního pruhu – oba krajní řidiči na tříproudé jednosměrce míří do stejného středního pruhu ve stejný okamžik. Tady nastupuje zvláštní pravidlo: přednost má ten zprava.

Jízda na zip – pruh končí, provoz se výrazně zpomalil, auta se střídavě řadí do průjezdného pruhu. Zip se spouští až při zániku pruhu nebo překážce, ne při libovolném přejetí do středu.

Záměna těchto tří režimů je tak běžná, že ji opakovaně vysvětluje Policie ČR i polská policie ve svých osvětových materiálech. Řidič, který si myslí, že „zipuje“, když přejíždí z levého pruhu do středního na plynule jedoucí tříproudce, se mýlí. A v případě nehody za to zaplatí.

Co přesně říká zákon

Polský článek 22 odstavec 4 zákona Prawo o ruchu drogowym v konsolidovaném znění účinném k 3. březnu 2026 stanoví dvě povinnosti při změně pruhu: řidič musí dát přednost vozidlu jedoucímu v cílovém pruhu a vozidlu, které do téhož pruhu vjíždí zprava. Polský soud výslovně uvedl, že druhá část pravidla míří právě na komunikace se třemi a více pruhy, kdy oba krajní řidiči míří do středu.

Český § 12 odstavec 6 zákona č. 361/2000 Sb. je postaven na stejné logice. Řidič přejíždějící z levého pruhu do středního nesmí ohrozit řidiče přejíždějícího do středního pruhu z pravého pruhu. Nejde o doporučení ani o ohleduplnost, je to zákonné pravidlo s konkrétními sankcemi.

Důležitý detail: pravidlo přednosti zprava se uplatní jen při skutečně současném manévru. Jakmile je jedno auto ve středním pruhu dřív, než druhé začne přejíždět, řeší se situace jako běžná změna pruhu, tedy přednost má vozidlo, které v cílovém pruhu už jede. Soudní rozhodnutí v polském systému SAOS opakovaně zdůrazňují, že rozhoduje konkrétní průběh, ne jen směr, odkud kdo přijel.

Co rozhoduje po nehodě

Když se dva vozy střetnou uprostřed středního pruhu, obvykle oba řidiči tvrdí, že měli přednost. Policie nemusí viníka určit hned na místě. Rozhodují stopy po střetu, postavení vozidel, záznamy z palubních kamer, městského monitoringu, výpovědi svědků a případně znalecká rekonstrukce.

Polský soud v jednom z případů připomněl, že samotné zapnutí směrovky ještě nedává právo manévr dokončit. Řidič musí průběžně sledovat situaci a manévr přerušit, pokud by ohrozil jiné vozidlo. Bez blinkru se procesní pozice obou řidičů zhoršuje, ale levý řidič tím nezíská přednost před vozem přijíždějícím zprava.

Z pohledu českého práva Policie ČR uvádí za ohrožení při přejezdu mezi pruhy pokutu na místě 1 500 až 2 000 Kč, ve správním řízení až 5 000 Kč a 4 body. Zaviněná nehoda se navíc propíše do škodního průběhu povinného ručení a zhorší bonus/malus, a to i po případné změně pojišťovny, protože data sdílí Česká kancelář pojistitelů.

Kde na to v Česku narazíte

Přesný žebříček nejrizikovějších míst pro tento typ střetu se veřejně nevede. Ministerstvo dopravy ale v jednom ze svých rozhodnutí popsalo jako konkrétní třípruhový úsek Brusnický tunel v Tunelovém komplexu Blanka, směr Troja. Typicky stejný konflikt vzniká na třípruhových městských tunelech, radiálách a před velkými křižovatkami s řadicími pruhy, tedy všude tam, kde se tři pruhy v jednom směru kombinují s hustým provozem a řidiči mění pozici kvůli blížícímu se odbočení.

Praktická rada pro levý pruh je prostá: než začnete přejíždět do středu, zkontrolujte nejen střední pruh, ale i pravý. Pokud z pravé strany někdo míří do stejného místa, ustupte. Zákon je na jeho straně.

A co ten zip?

Polský zákon v článku 22 odstavci 4b řeší i specifickou situaci, kdy zanikají oba krajní pruhy a průjezdný zůstává prostřední. Tehdy řidič ve středním pruhu musí pustit nejprve jedno vozidlo zprava, pak jedno zleva, střídavě. Český § 12 odstavec 5 obsahuje obdobnou logiku: kde se dva pruhy sbíhají v jeden a není zřejmé, který je průběžný, nesmí řidič v levém pruhu ohrozit řidiče v pravém.

Právě tady vzniká největší zmatek. Řidič si řekne „je to zip“ a cítí se v právu, jenže zip vyžaduje zánik pruhu a výrazné zpomalení. Dokud pruhy existují a provoz plyne, žádný zip neplatí. Platí změna pruhu. A při současném přejíždění do středu platí přednost zprava.

Nejdůležitější není zapamatovat si heslo „pravá ruka“. Důležité je poznat, ve které ze tří situací se právě nacházíte, protože každá má jiná pravidla a jiného viníka.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články