Německý řidič kamionu Tobias Wagner najezdil přes 200 tisíc kilometrů čistě na elektřinu. Jeho provozní data z tahače Mercedes-Benz eActros 600 boří tři nejčastější námitky proti e-kamionům.
Wagner není marketér ani inženýr v laboratoři. Je to profesionální řidič, který si před lety řekl, že PowerPointy nestačí, a sedl za volant elektrického tahače. Na svém YouTube kanálu Elektrotrucker, který podle Daimler Trucku sleduje přes 160 tisíc lidí napříč platformami, ukazuje trasy, nabíjení, pauzy i problémy. A právě ta otevřenost mu dává věrohodnost, kterou firemní brožury nemají.
Tři námitky, které Wagner oslabuje čísly
Nejčastější předsudek zní: elektrický kamion nezvládne dálkový provoz. Wagner na to odpovídá denním nájezdem 650 až 750 kilometrů v mezinárodním provozu. Druhá námitka tvrdí, že dobíjení rozbije pracovní den řidiče. Jenže evropské předpisy vyžadují po 4,5 hodinách řízení minimálně 45 minut pauzy, a přesně v té době Wagner dobije baterii eActrosu 600 zpět na 80 %. Třetí výtka říká, že bez zázraku v infrastruktuře nejde jezdit stejné relace jako s dieselem. Wagner na oborové konferenci electrive LIVE v srpnu 2025 prohlásil: „Stejné trasy ve stejném čase jako diesel.“
Čísla k eActrosu 600 při plném zatížení 42,1 tuny:
- Dojezd na jedno nabití: 500-600 km
- Denní nájezd: 650-750 km
- Dobití v povinné pauze: 45 minut na 80 %
- Celkový elektrický nájezd: přes 200 000 km
Mercedes u tohoto modelu oficiálně uvádí 500 km bez dobíjení a do budoucna slibuje nabití z 20 na 80 % za zhruba 30 minut na megawattových stanicích. Wagnerova praxe se tedy od marketingu příliš neliší, ale řidič k tomu přidává to, co brožura zamlčí.
Co ještě nepadá: noc, parkování, data
Baterie a dojezd přestávají být hlavní překážkou. Spor se přesouvá jinam. Wagner otevřeně mluví o tom, že noční nabíjení je problém. Někdy musí odpojit návěs a zajet k nabíječce jen s tahačem. Pokud po nabití přeparkuje, jeho zákonný odpočinek se podle jeho zkušenosti resetuje, a to je právní i provozní komplikace, kterou žádný katalogový list neřeší.
Výzkum Öko-Institutu z konce roku 2025 potvrzuje, že 87 % analyzovaných vozidel v noci nedojíždí do firemního depa. Veřejné nabíjecí body pro těžká vozidla jsou často daleko nebo stavebně nevhodné. Kvalita dat o stanicích (kde přesně stojí, jaký mají výkon, jestli jsou volné) zůstává slabá. Kolem 40 % dálkových jízd ve studii potřebovalo cestou dodatečnou energii, většinou ale ne velkou.
Hlavní bariéra tedy není v tom, co e-kamion umí. Je v tom, jak je kolem něj organizovaný svět.
Česko: první vlaštovky a 960 milionů na stole
V Česku se elektrické kamiony teprve rozjíždějí, ale první kroky už existují. E.ON v létě 2025 otevřel v Mořicích u dálnice D1 první veřejný dobíjecí hub pro nákladní vozy, sedm stojanů po 400 kW, výhledově devět. Ministerstvo dopravy v červnu 2026 samo přiznalo, že veřejné dobíjení těžkých elektrických vozidel je v celé EU teprve v rozjezdu a Česko v tomto segmentu zaostává.
Pro dopravce, kteří chtějí přechod vyzkoušet, je od února 2026 otevřená výzva TRANSCom 2/2025 s rozpočtem 960 milionů korun. Dotace pokrývá 30 až 50 % způsobilých nákladů na elektrická nákladní vozidla kategorie N2 a N3 i na související nabíjecí stanice. Nejsilnější obchodní případ čeká firmy s vysokým ročním vytížením, předvídatelnými koridorovými trasami a vlastním depotním nabíjením. Pro nepravidelný provoz závislý na veřejné infrastruktuře je ekonomika zatím nejistá.
Od jednoho youtubera k celým flotilám
Wagner není osamělý experimentátor. Nizozemská firma Nanno Janssen měla v červenci 2025 pět eActrosů 600 v provozu, dalších pět na cestě a cíl provozovat do konce roku padesát elektrických tahačů. A sám Wagner plánuje s eActrosem 600 cestu kolem světa, zhruba 45 tisíc kilometrů přes více než 35 zemí s maximálně 80 nabíjeními. Projekt „Around the world in 80 charges“ oznámil Daimler Truck v květnu 2026.
Studie Öko-Institutu přitom ukazuje zajímavý vzorec: skeptičtější bývají firmy bez vlastní praktické zkušenosti. Jakmile řidič nebo dispečer vidí reálná data, odpor klesá. Wagner to potvrzuje; kolegové z dieselových kamionů se ho prý ptají, jak to „opravdu funguje“, a po vyzkoušení bývají rychle přesvědčení.
Elektrický kamion v roce 2026 není otázka toho, jestli pojede. Pojede. Otázka je, jestli bude mít kde v noci zaparkovat a nabít.
