Albánie za první čtyři měsíce roku 2026 zaregistrovala 4 606 nových aut, meziročně o 164 %. Více než polovinu z nich prodal jediný čínský výrobce.
Čísla, která koncem května zveřejnil analytický portál Best Selling Cars Blog, vypadají na první pohled jako statistická kuriozita z trhu, který je menší než okres Brno-venkov. Jenže právě proto stojí za pozornost. Albánie funguje jako laboratorní vzorek toho, co se stane, když na cenově citlivý trh vstoupí čínské elektromobily bez dodatečných cel. BYD tam v samotném dubnu ovládl nejméně 54,5 % registrací. Duben přitom nebyl výjimka, byl jen nejhlasitější měsíc trendu, který se buduje celé čtvrtletí.
Dubnový přehled: trh ztrojnásobený za rok
V dubnu 2026 přibylo v Albánii 1 388 nových osobních aut. Před rokem to bylo zhruba třetinové číslo, meziroční růst dosáhl 214 %. Kumulace za leden až duben ukazuje 4 606 registrací a růst 164,3 %. BYD v dubnu obsadil minimálně 54,5 % trhu a v modelovém žebříčku dominoval hned několika vozy. Volkswagen se ve veřejně dostupném výtahu objevuje až na devátém místě s modelem Tharu, tedy SUV vyvinutým primárně pro čínský trh.
Přesný poměr značek BYD ku Volkswagenu otevřená data neukazují; detailní tabulku drží agentura CE Auto za placenou zdí. Dominance BYD je nicméně tak výrazná, že i bez přesného čísla je jasné, kdo v Tiraně udává tón. Vedle BYD se v horních příčkách objevují i další čínské značky, Geely EX5 a Dongfeng Shine. Evropská konkurence prakticky zmizela.
Proč zrovna Albánie
Albánie není členem EU. To je klíčový detail. Evropská komise od října 2024 uplatňuje na čínské bateriové elektromobily definitivní vyrovnávací cla, u BYD jde o 17 % navíc k běžnému 10% dovoznímu clu. Dohromady tedy 27% cenová přirážka, která v unijních zemích tlumí agresivitu čínské nabídky. V Albánii tento filtr neexistuje.
K tomu se přidává struktura trhu. Podle albánského dopravního úřadu DPSHTRR tvořily elektrické, hybridní a plug-in vozy s nulovým nájezdem za leden až duben 2026 plných 81,2 % nových registrací. Čistě elektrických aut přibylo 4 155 kusů, meziročně o 225 %. Čína se stala třetí nejčastější zemí původu dovážených vozidel s podílem 18,3 %. Albánie se zkrátka překlápí k elektrifikaci tempem, které nemá na Balkáně obdobu, a BYD do toho okna vstoupil s cenou, které lokální konkurence nemá co postavit.
Cenová propast: Albánie versus Česko
Albánský dealer AMS Auto nabízí BYD Atto 2 za 15 400 eur a Sealion 7 za 26 000 eur. Český konfigurátor BYD přitom uvádí Atto 2 od 765 000 Kč a Sealion 7 od 1 198 000 Kč. Po přepočtu vychází albánská dealerská cena Atto 2 zhruba na 385 000 Kč, tedy na polovinu českého ceníku. U Sealionu 7 je rozdíl podobný.
Nejde o srovnání jablek s jablky. Albánské ceny mohou odrážet jinou specifikaci, jinou marži dealera i absenci unijních cel. Přesto ukazují, jaký cenový prostor BYD má, když ho nesvazuje bruselský tarifní režim. Pro českého zájemce o elektromobil jsou albánské ceny zajímavé jako produktový signál (oba vozy se v ČR oficiálně prodávají), nikoli jako cenový srovnávací bod.
Balkán není monolit
Albánie je extrém, ne balkánský standard. V Srbsku měl BYD v dubnu 240 registrací a skončil čtvrtý za Fiatem, Toyotou a Škodou. V Bosně a Hercegovině se do první desítky vůbec nedostal, tam vévodí Škoda, Volkswagen a Toyota. V Severní Makedonii se z čínských značek v první desítce objevuje Geely, nikoli BYD; Volkswagen tam drží stabilní pozici.
Co Albánii odlišuje, není jen absence cel. Je to kombinace extrémně rychlého růstu celého trhu, masivního přechodu k elektrickým pohonům a malého absolutního objemu, kde se modelová ofenziva jednoho výrobce propíše okamžitě. Srbsko nebo Bosna mají jiný mix paliv, jiné dealerské sítě a jiné nákupní zvyklosti.
Co to znamená pro Evropu
V rámci EU zůstává BYD zatím malým hráčem. Podle statistik ACEA za leden až květen 2026 zaregistroval v unii 99 578 aut a drží 2,1% podíl. Volkswagen ve stejném období v širším evropském prostoru (EU, EFTA a Velká Británie) prodal 590 820 vozů s podílem 10,1 %. Celá skupina Volkswagen pak 25,8 %. Trojciferný meziroční růst BYD o 158,9 % je impozantní, ale startuje z nízké základny.
Albánie proto není předpovědí, jak bude vypadat český nebo německý trh příští rok. Je to zátěžový test. Ukazuje, co se stane na cenově citlivém trhu bez tarifní ochrany, když čínský výrobce nasadí agresivní ceny a širokou modelovou paletu. Pokud by EU cla zmírnila, třeba v rámci obchodní dohody s Pekingem, tlak na evropské značky by zesílil rychleji, než naznačuje dnešních 2,1 %.
Albánských 4 606 registrací za čtyři měsíce by na pražském trhu nikdo nezaznamenal. Ale tempo, kterým se tam trh překlopil, by si zapamatovat měl.