Motor s turbem je prý lepší než atmosférický motor. Opravdu diametrálně ušetříte za benzín i za servis?

Motory s turbem mají jasné výhody, například spotřebu podle tabulek a nízké povinné ručení. Jsou tady také nevýhody, a to značné.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Najít dnes pod kapotou nově vyrobeného auta motor s atmosférickým plněním je téměř nemožné, motory bez turba se staly raritou. Minimálně na evropském trhu. Automobilky v posledních letech preferují výrobu benzinových přeplňovaných motorů. Ty mají oproti atmosférickým řadu výhod, ale i nevýhod. Hlavními důvody velkého používání benzinových turbomotorů jsou údajný vliv na životní prostředí a legislativa. 

Malý znamená levnější? Ano i ne

Jde o to, že ve většině zemí se daně počítají na základě zdvihového objemu motoru – čím menší je, tím méně peněz auto majitel bude platit. A využití turbomotoru pomáhá získat více výkonu z menšího objemu. Další výhodou přeplňovaných motorů je, že jsou relativně kompaktní a lehké ve srovnání s atmosféricky plněnými motory. Turbomotory však mají dlouhý seznam nevýhod.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pokusy vymáčknout z malého motoru pomocí turba co největší výkon obvykle vedou k vážnému snížení životnosti motoru. Většina moderních turbodmychadel začíná „žrát olej“ při nájezdu těsně nad 100 000 km a bez větších oprav se často nedožije ani 300 000 km. Vzpomeňte na Mercedesy s atmosférickými motory a nájezdy klidně kolem půl miliony, až milionu kilometrů.  Maloobjemové atmosférické motory se také ne vždy mohou pochlubit obrovským nájezdem kilometrů, ale oproti přeplňovaným motorům mají výrazně delší životnost. Atmosférické motory o zdvihovém objemu nad 2 litry dokážou bez jakéhokoli zásahu ujet běžně půl milionu kilometrů.

Složitější konstrukce vyžaduje lepší servis

Turbomotory jsou vždy provozně dražší. Zvyšují požadavky na mazání motoru a intervaly jeho výměny. Turbomotory navíc často používají speciální iridiové zapalovací svíčky, které jsou výrazně dražší než klasické (ačkoli jsou odolnější). U turbomotoru je velmi důležitý i stav vzduchového filtru – zanesený filtr jej dokáže velmi rychle vyřadit z činnosti. Obecně se doporučuje zkrátit servisní intervaly vozů s turbomotorem pod 10 000 kilometrů, zejména v náročných jízdních podmínkách.

Turbodmychadla nemají ráda vysoké zatížení, když motor není zahřátý, je zapotřebí nejprve motor řádně zahřát, a pak teprve plně šlapat na plynový pedál. Akcelerace za studena může zkracovat životnost motoru. Rovněž se nedoporučuje vypínat turbomotor ihned po zastavení, pokud byl používán při maximální zátěži. K vyřešení tohoto problému jsou obvykle instalovány časovače, které umožňují motoru krátkodobě běžet na volnoběh, popřípadě dochlazovat vypnutý motor, ale ani to není ideální a hrozí riziko poškození. Turbomotor je složitější, vyžaduje kvalifikovanější odborníky na údržbu, speciální nářadí a větší množství součástek, které se mohou poškodit.

Velký motor, velká spotřeba? Naopak to neplatí!

Co ekonomika jízdy, náklady na provoz?Za určitých jízdních podmínek může turbomotor spotřebovat méně paliva než atmosférický motor podobného výkonu. Skutečný provozní režim však tento rozdíl téměř vždy ruší. Přeplňovaný motor spotřebovává méně paliva pouze v nízkých otáčkách, za pomalé jízdy. Jakmile začnete šlapat na plyn, spotřeba se zvýší Aby bylo dosaženo optimálního výkonu turbomotoru, musí se udržovat v dosti úzkém rozsahu otáček, překonat takzvanou turbodíru.

iZdroj fotografie: Pixabay

Atmosférické motory jsou odolnější a mohou být účinné v širším rozsahu rychlostí, průběh točivého momentu je obvykle plynulejší. V praxi to znamená, že přeplňovaný motor a atmosférický motor se nebudou z hlediska hospodárnosti asi výrazně lišit. Auto s turbomotorem tedy za benzín neušetří. Výhodnější může být motor s turbem v oblasti daní či povinného ručení. Atmosférický motor je snazší na údržbu, i když není v rámci EU diktátu populární.

Co vy, máte přeplňovaný motor, nebo atmosféru?

Zdroj: Autorský komentář Filipa Rakovana 

Diskuze Vstoupit do diskuze
108 lidí právě čte
Autor článku

Filip Rakovan

Dráhu motoristického žurnalisty zahájil v době tištěných médiích v časopise Speed a prošel velkou řadou renomovaných tuzemských časopisů, například Carauto, český TopGear. Následně zakotvil v online světě a pozvedl na špičkovou úroveň ve své době prestižní magazín Autoweb. Řídil snad vše, co má čtyři kola, od litrového hatchbacku po F1. Pořádá kurzy pro řidiče a amatérské závody, vyjadřuje se k problematice v televizi. A hlavně dnes s radostí píše na AutoŽivě.

Zobrazit další články