Každé třetí auto starší patnácti let nezvládne v Německu technickou kontrolu. Český vozový park je přitom v průměru ještě o šest let starší.
Když v listopadu 2025 zveřejnil německý TÜV-Verband výsledky svého výročního reportu, čísla ukázala čtvrté zhoršení v řadě. Z 9,5 milionu kontrol provedených mezi červencem 2024 a červnem 2025 neprošlo kvůli závažným nebo nebezpečným závadám 21,5 % vozidel. Jenže za tímto průměrem se skrývá příběh, který se českého řidiče týká víc, než by se na první pohled zdálo. Nejde jen o stáří auta. Jde o to, co se stane, když si jeho majitel nemůže dovolit opravit brzdy včas.
Čím starší auto, tím tvrdší verdikt
TÜV-Report 2026 rozkládá neúspěšnost kontrol podle věkových kategorií a výsledná křivka připomíná schody, po kterých se jde jen nahoru. U aut kolem pěti let propadne zhruba každé desáté. U jedenáctiletých už 22,9 %. U dvanácti- až třináctiletých 28,4 %. A u patnáctiletých vozů neprojde kontrolou téměř každé třetí, přesně 32,9 %.
Nejhorší je, že rozdíly mezi modely stejného stáří jsou propastné. Mezi dvanácti- až třináctiletými auty najdete modely s neúspěšností kolem 18 %, ale i takové, kde propadne přes 40 %. Věk je tedy rizikový faktor, ne rozsudek. Rozhodující je údržba.
A právě ta se stává problémem.
Servis, který si lidé odpouštějí
Podle DAT Reportu 2026 stála průměrná údržba osobního auta v Německu v roce 2025 asi 13 550 Kč a průměrná oprava přes 15 100 Kč. Oproti roku 2020 je to nárůst o 27 a 30 procent. Kompletní výměna brzd vyjde snadno na 25 000 Kč, spojka na 37 500 až 50 000 Kč.
Reakce majitelů je předvídatelná. Téměř 60 % držitelů aut v Německu přiznává, že kvůli rostoucím cenám změnilo své chování vůči servisu. U vozů starších deseti let klesá podíl provedených oprav opotřebitelných dílů, z 41 % v roce 2019 na zhruba třetinu v roce 2025. Martin Endlein z DAT a Detlef Peter Grün ze svazu německých autoservisů (ZDK) popisují majitele starších aut jako skupinu, která je na cenu servisu nejcitlivější. Část z nich podle oborových zdrojů „jezdí s neopravovanými škodami“ a 42 % pochybuje, zda jsou všechny doporučené práce vůbec nutné.
Výsledek? Auta přijíždějí ke kontrole s defekty, které by při včasném zásahu nestály ani zlomek ceny opravy po propadnutí. Podle sekundárních shrnutí dat TÜV může odklad kontroly o šest až dvanáct měsíců zvýšit pravděpodobnost závažné závady o desítky procent. Přesnou metodiku tohoto výpočtu se v otevřených primárních materiálech TÜV nepodařilo dohledat, ale směr je jednoznačný: z vozidel označených při kontrole jako „nebezpečná“ nebo „nezpůsobilá k provozu“ je zhruba 90 % starších než deset let.
Co na starších autech nejčastěji padá
Únorová analýza TÜV pro rok 2026 pojmenovává deset nejčastějších problémů. Seznam čte jako inventura toho, co si majitelé starších aut odkládají nejdéle:
- Potkávací světla, nejčastější závada vůbec, přitom výměna žárovky je u většiny aut záležitost stokoruny.
- Brzdové kotouče a destičky, opotřebení, které řidič cítí, ale ignoruje.
- Brzdová vedení, koroze, kterou řidič nevidí.
- Pružiny, praskliny, typicky po zimě.
- Pneumatiky, nedostatečný dezén, praskliny, stáří gumy.
- Směrovky, další levná oprava, kterou lidé odkládají.
- Únik oleje z motoru, postupný, nenápadný, při kontrole fatální.
- Prahy a nosné části karoserie, koroze, která u aut nad deset let přerůstá z kosmetického problému v bezpečnostní.
- Tlumiče, zhoršení je plíživé, řidič si zvykne.
Část z toho zvládne pozorný majitel zkontrolovat sám: obejít auto, rozsvítit všechna světla, podívat se pod něj na olejové stopy, změřit dezén mincí. Brzdy, pružiny, tlumiče a korodující nosné díly ale patří do servisu. Právě tady vzniká začarovaný kruh: oprava stojí peníze, které majitel nemá, a tak ji odloží do doby, kdy je pozdě.
Český rozměr problému
Německý vozový park má průměrné stáří 10,6 roku a 27,4 % aut je starších patnácti let. V Česku je situace dramaticky jiná. Podle dat Svazu dovozců automobilů, která v březnu 2026 přinesla ČTK, dosáhlo průměrné stáří osobního auta v českém registru na konci roku 2025 hodnoty 16,68 roku. K 1. lednu 2025 bylo v registru 6,64 milionu osobních aut a přibližně 64 % z nich, tedy asi 4,25 milionu vozů, bylo starších deseti let.
Přímý přenos německých statistik TÜV na české poměry samozřejmě není korektní. Jiná je metodika kontrol, jiná struktura vozového parku, jiné klima. Ale směr trendu je pro Česko podle nás ještě relevantnější než pro Německo. Pokud v Německu s průměrným stářím 10,6 roku propadá přes pětinu aut, co se děje v zemi, kde je průměrné auto o šest let starší?
A finanční motivace k odkládání servisu je v Česku přinejmenším srovnatelná. Kdo jezdí s prošlou STK, riskuje podle tabulky BESIP pokutu 2 500 až 3 500 Kč na místě, ve správním řízení 4 000 až 10 000 Kč, šest trestných bodů a možný zákaz řízení na půl roku až rok. Automatické zdražení pojistky kvůli propadlé STK se v otevřených zdrojích nepotvrdilo, ale při nehodě může pojišťovna uplatnit regres, pokud prokáže souvislost technického stavu se škodou.
Problém, který neodjede sám
Nejde o příběh pár zanedbávaných vraků. Jde o strukturální problém masově starého vozového parku, jehož majitelé čelí rostoucím cenám servisu a reagují logicky: odkládají opravy. Jenže logika rozpočtu a logika bezpečnosti jdou proti sobě. Každý odložený servisní úkon posouvá auto blíž k bodu, kde oprava stojí víc než prevence a kde kontrola končí razítkem „neprošlo“.
Čtyři a čtvrt milionu českých aut starších deseti let nejsou statistická abstrakce. Jsou to auta, se kterými jejich majitelé každý den vozí děti do školy.
Ojetiny
|
PŘEČTENÍ: 3196
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 9828
PŘEČTENÍ: 4756
