Konec spalovacích aut se blíží a s tím i to, že automobilky přiznávají, že přechod na elektromobilu není vlastně možný. Co na to EU?
Když evropské automobilky zvednou telefon a společně volají do Bruselu, nejsou to prázdné fráze. Je to seznam konkrétních kroků, které mají vrátit realitě a politice stejný směr. Přesně o tom je společné sdělení, které 27. srpna 2025 mířilo na stůl předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Dobře, není to telefonát, abych byl přesný, omlouvám se za nadsázku. Jde o dopis.
Sdělení je jasné, rok 2035 jako konec spalováků nevyjde
Prezidenti evropských výrobců (ACEA) a dodavatelů (CLEPA) vyložili očekávání vůči nadcházejícímu Strategic Dialogue o budoucnosti evropského automobilového průmyslu. Přímo říkají, že od přijetí současného rámce snižování emisí CO2 pro silniční dopravu se průmyslové, ekonomické i geopolitické okolnosti dramaticky změnily. Takže jestli má Unie skutečně naplnit klimatické ambice a současně podržet konkurenceschopnost Evropy, sociální soudržnost a odolnost dodavatelských řetězců, musí se strategie pro autoprůmysl vyvíjet spolu s tímto posunem.
Datum není náhodné ani symbolické, klíčovým milníkem je 12. září, kdy má Strategic Dialogue proběhnout. Právě tehdy má přijít šance „překalibrovat“ unijní politiku pro celou hodnotovou síť mobility tak, aby se líp potkala s dnešním trhem, geopolitikou a ekonomikou. Jak výslovně uvádí článek ACE, dopis, podepsaný prezidentem CLEPA Matthiasem Zinkem a prezidentem ACEA Olou Källeniem, z nějž cituje i CLEPA. Nechodí se okolo horké kaše. Dokument upozorňuje, že bez změn v politickém rámci jsou současné emisní cíle pro rok 2035 neproveditelné.
Je to jasné, všichni to vědí už roky, ale EU dělá, že nic nevidí
Pokud se EU včas nepodívá na přechod prizmatem průmyslu a poptávky, hrozí, že si sama podsekne konkurenceschopnost, produkční kapacitu i know‑how. Přesně tohle shrnuje přehledné stanovisko CLEPA. V kostce, sektor je připraven investovat do technologií pro dekarbonizaci. Ale Evropa dnes zároveň naráží na téměř úplnou závislost na Asii v bateriovém řetězci. To v praxi znamená riziko pro ceny, dostupnost i bezpečnost dodávek. Do toho nevyrovnaná nabíjecí infrastruktura zbytečně brzdí adopci a vysoké výrobní náklady. Včetně elektřiny.
Ukusují marže tam, kde by měly vznikat investice do modernizace. A aby toho nebylo málo, vnější tlak zvyšují i cla, typicky 15% clo uplatňované na export vozidel z EU do USA. Právě tady se z dopisu stává konstruktivní manuál toho, co změnit a jak. Zaprvé posílit poptávkovou stranu, tedy chytré pobídky, které mají smysl pro koncového zákazníka i flotily. Od přímých pořizovacích dotací přes daňové úlevy až po snížení nákladů na dobíjení, protože bez posílení poptávky se tabulkový cíl nikdy nepřetaví v reálné registrace.
Nejde o nějakou krátkou zprávu pro EU, ale rozsáhlý dokument
Zadruhé ukotvit technologickou neutralitu jako pevný regulační princip. Doslova chránit všechny technologie, které můžou k dekarbonizaci přispět, ať už jde o bateriové elektromobily, plug‑in hybridy, range extendery, vysoce účinné spalovací motory, vodík, nebo dekarbonizovaná paliva. Protože pokud se politika uzamkne do jednoho řešení, riskuje se slepá ulička i v místech, kde by kombinace přístupů fungovala lépe. Zatřetí je třeba zajistit férové zacházení s plug‑in hybridy (PHEV), protože utahování pravidel kolem elektrické jízdy může paradoxně dát konkurenční výhodu výrobcům mimo EU.
To je opak toho, co by evropská průmyslová politika měla chtít. Začtvrté je potřeba začít systematicky zohledňovat emise nejen z provozu, ale i z výroby a dodavatelských řetězců. Protože dekarbonizace mobility bez dekarbonizace průmyslové stopy je polovičatá a neposkytuje férový obrázek o tom, kde a jak emise vznikají. Pátá věc, nutnost urychlit revizi pravidel pro CO2 u nákladních vozidel a autobusů.
Kde je dopad regulací na logistiku a veřejnou dopravu okamžitý. A kde zároveň může dobře nastavená stimulace technologií přinést rychlé reálné snížení emisí. Mohl bych pokračovat dál, ale nebudu. Je mi smutno z toho, že tohle všechno jde na stůl fanatické Ursule až teď. Že až teď začínají výrobci tlačit na pilu. Hájit své zájmy. Naše zájmy. Chtěl bych věřit, že to nějak dopadne. Jen aby už nebylo pozdě.
Co si o tom myslíte?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6931
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7247
PŘEČTENÍ: 5915
