Brzdová světla aut budou nově blikat jinak. Evropská změna zasáhne i české řidiče

Evropská povinnost ESS už dávno není jen bod v tabulkách úředníků. Platí pro všechna nově registrovaná auta, přesto ji řada řidičů podceňuje nebo si ji nechává v servisu vypnout. Vysvětlíme, proč je to risk a jak tyhle „šíleně blikající“ brzdovky správně číst.

Od kdy povinnost platí a na koho dopadá

Většina řidičů si dnes myslí, že povinné „šílené blikání“ brzdovek dorazí až v roce 2026. Když jsme se ale v redakci AutoŽivě podívali na nařízení o obecné bezpečnosti vozidel GSR, konkrétně na nařízení (EU) 2019/2144, vyskočilo na mě jiné datum: 7. 7. 2024. A to pro všechna nově registrovaná auta v EU včetně Česka.

Od tohoto dne už nouzový brzdový signál ESS nepatří do kategorie „možná někdy“, ale stal se povinnou výbavou každého čerstvě přihlášeného vozu. A právě tady začíná odpověď na otázku z titulku, jestli se to týká i vás.

Letecká revoluce, které si nikdo nevšiml: Proč nová letadla vypadají „obyčejněji“, ale létají mnohem efektivněji než dřív?

AutoŽivě.cz

2 h

Evropské nařízení dělá z ESS standard u všech nově registrovaných aut, ne jen u nových typů. Článek 4 a příloha II s položkou D16 jasně říkají, že výrobce musí mít nouzový brzdový systém v každém autě, které od 7. 7. 2024 míří na registr vozidel v některém z členských států. V praxi to znamená jednoduché pravidlo: pokud vám úřad poprvé zapsal auto do provozu po tomto datu, ESS v něm už běží.

Jakékoli „vypínání“ tohohle systému proto nepředstavuje jen technický zásah, ale i čistý hazard. Auto tím přichází o funkci, kterou evropská legislativa považuje za klíčovou pro záchranu životů, i když to na první pohled vypadá jen jako „otravné blikání vzadu“.

Logická otázka řidičů se staršími vozy zní: kdy k nám STK přijde s požadavkem dodělat ESS? Směrnice o technických prohlídkách vozidel, tedy směrnice 2014/45/EU, však úřadům takový krok neukládá. Stanice technické kontroly mají hlídat shodu jen s bezpečnostními požadavky, které platily v době schválení konkrétního auta.

Fabia z roku 2015 ani Octavia registrovaná v roce 2020 proto žádnou dodatečnou elektroniku montovat nemusí a STK ji požadovat nezačne. Starší auta tak ESS zpětně řešit nemusejí, i když nově registrovaným vozidlům už se tahle povinnost nevyhne.

Evropská komise přesto od balíku GSR včetně ESS očekává do roku 2038 přes 25 000 zachráněných životů a minimálně 140 000 odvrácených těžkých zranění, a to i na českých dálnicích typu D1. To věru není málo. Aby měl tenhle potenciál šanci se naplnit, je potřeba vědět, co vám vzadu vlastně bliká a kdy ten signál začíná křičet, že jde opravdu do tuhého. Pojďme se na to podívat.

Co vám vzadu šíleně bliká a kdy to auto spustí

Nouzový brzdový signál ESS nevypadá u všech značek stejně, ale vždy „mluví“ jedním jazykem: rychlým, synchronním blikáním. Podle předpisu UNECE R48 mohou výrobci rozblikat buď všechna brzdová světla, nebo všechny směrovky, vždy frekvencí 4 ± 1 Hz, tedy zhruba čtyřikrát rychleji než běžné blinkry.

V praxi to znamená, že zezadu někdy uvidíte zběsile poblikávat červené brzdovky, jindy se vám najednou rozblikají všechny oranžové směrovky v „diskotékovém“ režimu. V obou případech ale auto dělá totéž: křičí na řidiče za sebou, že brzdí opravdu naplno a není čas zůstat v klidu.

Moje vlastní zkušenost? Poprvé mne tohle „rozkmitané oranžové peklo“ zarazilo u několika nových aut, která jsem měl v AutoŽivě na testu. Když jsem pak otevřel manuály Volva a smartu/Mercedesu, našel jsem přesně popsané chování: při prudkém brzdění auto nejdřív rozbliká brzdová světla a po zpomalení nebo zastavení samo zapne výstražná světla.

UNECE R48 navíc dovoluje nakonfigurovat ESS i čistě přes směrovky, takže při zvolení této varianty může auto během nouzového brzdění zezadu vypadat, jako by někdo „zapnul výstražky na steroidech“. Bez znalosti předpisů to působí chaoticky, ve skutečnosti ale předpis přesně určuje frekvenci i to, že všechny lampy musí blikat synchronně.

Druhá zásadní otázka zní: kdy auto tenhle dramatický signál vůbec pustí. Brzdový předpis UN R13‑H nastavuje jasný práh. Prostředek k indikaci nouzového brzdění se vůbec neaktivuje při zpomalení menším než 6 m/s². To je něco úplně jiného než pohodlné přibrzdění před červenou.

UNECE R48 zároveň váže použití ESS na rychlosti nad 50 km/h a na tzv. nouzový brzdový signál z brzdového systému. Aktivace tedy přichází až při opravdu brutálním brzdění ve vyšších rychlostech, případně když při rychlosti nad 50 km/h ABS na pedálu vibruje tak, že vám ho málem vyrazí z pod nohy. Předpis mluví o „plně cyklujícím“ ABS, které hlídá hrozící zablokování kol. V koloně u Mladé Boleslavi proto ESS při lehkém přibržďování mlčí, ale při panickém dupnutí na brzdu na dálnici okamžitě rozbliká zadek auta.

Kdo tenhle mechanismus zná, čte provoz úplně jinak. Když se mi při testovací jízdě nový vůz poprvé rozblikal při nouzovém brzdění „čtyřhertzovým tempem”, okamžitě jsem si do poznámek pro AutoŽivě zapsal, že ESS v praxi neznamená další „otravnou elektroniku“, ale extrémně čitelné varování pro řidiče vzadu.

Jinými slovy: pokud se v autě před vámi aktivuje tento režim, zbystřete a buďte připraveni brzdit na maximum. Neb za okamžik může jít do tuhého.

„Rozbitá světla“, nelegální zásahy a rozdílné finty výrobců

Když pak někdo „čipováním“ nebo přehráním softwaru nouzový signál ve svém voze vypne, nejen že sebere posádce důležitou bezpečnostní funkci, ale hlavně může narušit shodu auta s typovým schválením podle nařízení (EU) 2018/858.

Směrnice o STK 2014/45/EU dává stanicím jasný úkol: kontrolovat, jestli vozidlo pořád splňuje bezpečnostní požadavky, které platily v době jeho schválení nebo dovybavení. Pokud vám tedy výrobce dodal auto už s ESS a někdo ten systém „vypreparuje“, může vozidlo přestat odpovídat schválenému typu a úřední svět ho může brát jako nelegálně upravené.

Český postup pro přestavby vozidel, který popisuje ministerstvo dopravy, navíc počítá s tím, že větší zásahy do výbavy člověk hlásí a nechává znovu schválit. Z „neškodného vypnutí protivného blikání“ se tak může stát technický i právní problém, který nikdo nechce řešit až ve chvíli, kdy někdo zezadu narazí do vašeho auta.

K tomu všemu různé značky přidávají svoje vlastní fígle, které řidiče matou ještě víc. Když jsem v testu Polestaru 2 zažil nouzové brzdění, auto nejdřív spustilo ESS, a jakmile zastavilo, samo rozsvítilo výstražné blinkry, aniž bych sáhl po tlačítku. Manuál Polestaru přesně tenhle postup popisuje, ale zároveň z něj i z UNECE R48 vyplývá, že automatické zapnutí výstražných světel je volba konkrétního výrobce, nikoli unijní povinnost.

Auto tak po prudkém brzdění může ESS prostě nechat zhasnout a dál nic nedělat, nebo podle rozhodnutí výrobce přejít plynule do klasických „výstražek“. Základ však zůstává vždy stejný: povinné nouzové blikání při opravdu brutálním brzdění, které se do evropské legislativy propsalo na úrovni GSR 2019/2144 a technických předpisů UNECE.

Pokud vám tedy nové auto při ostrém brzdění začne zezadu zběsile blikat, berte to jako součást balíku GSR včetně ESS, od kterého Evropská komise očekává reálně přes 25 000 zachráněných životů a statisíce odvrácených těžkých zranění, včetně toho vašeho, a který podle zjištění redakce AutoŽivě funguje přesně tak, jak unijní pravidla chtějí.

Nejrozumnější krok pro každého českého řidiče proto zní: naučit se ten signál číst, respektovat ho a hlavně do něj zbytečně nezasahovat, protože až jednou ESS spustí auto před vámi, půjde už pravděpodobně o vteřiny.