Za čelní sklo si dávají „CDčko“. Údajně řidiče chrání před změřením rychlosti radarem. Vyzkoušeli jsme to

Naši čtenáři si povšimli jedné zajímavosti. Totiž, že někteří ukrajinští řidiči vozí na palubní desce CDčko obrácené lesklou stranou vzhůru. Diskuze na toto téma neberou konce.

i Zdroj: Depositphotos
                   

Zkuste se právě na tento relativně nový jev sami zaměřit. Schválně, kolik napočítáte CD na palubních deskách osobních aut. Uvidíte, že bez úspěchu coby bedliví pozorovatelé nebudete. Ale pozor, jedná se především o vozy s ukrajinskou SPZkou. To vám lov na CDčka možná usnadní.

Ale teď vážně. CD za předními skly některých vozů skutečně občas zaregistrujete. Není to až tak ojedinělý úkaz. A je rozhodně zajímavé se podívat na to, proč tak řidiči činí. V případě některých šoférů tato praktika vychází až z neuvěřitelných mýtů. Ale existují i důvody, které smysl vážně dávají.

CD versus kazety? Naprosto jiný level

Možná si na počátky kompaktních disků u nás vzpomínáte. Všichni tehdy poslouchali hudbu a jiné nahrávky na kazetách. A najednou na trh přilétla CDčka jako raketa. Díky CD všichni začali vnímat podstatně vyšší kvalitu hudby a současně přestali řešit nějaké motání pásek v kazetách. A také skončilo otáčení kazet na konci pásku, aby bylo možné si poslechnout „druhou stranu“. Ten, kdo byl mezi prvními majitelem CD přehrávače, autorádia s CDčkem, nebo dokonce přenosného diskmana, cítil se jako pán. Tyto přístroje totiž vůbec nebyly levné a zpočátku ani nijak snadno dostupné.   

iZdroj: Depositphotos

A víte, kdy vlastně vznikla první CD? Již v roce 1979 vyvinuly společnosti Philips a Sony první verzi kompaktního disku. Tento nosič zvuku měl původně uchovávat nahrávku v délce 60 minut, ale představitelé firmy Sony trvali na 74 minutách. Proč? Aby se na CDčko vešla celá Beethovenova Devátá symfonie. Data na CD byla ukládána do spirály podobně jako v případě gramofonových desek, ale na rozdíl od nich začínala stopa od středu a nikoli od kraje.

První album ovládla ABBA a CD brzy nahradila DVD

Úplně první album na CD, které spatřilo světlo světa, bylo The Visitors od skupiny ABBA. Album na kompaktním disku vzniklo v roce 1982. Známou čtveřici Švédů v podobě dvou zpěváků a dvou zpěvaček tehdy poslouchali skoro všichni. Jejich popularita byla neskutečná. A třeba moji rodiče milují skupinu ABBA dodnes. Netrvalo však dlouho a původní CD disky postupně nahradily DVD. Tyto modernější nosiče měly hned šestinásobnou kapacitu oproti klasickým CD. A mimochodem jak CD, tak následně DVD získala obrovskou popularitu ve světě počítačů. Velice rychle nahradila pomalé a formátově minimální diskety.   

Každopádně už první CDčka během chvíle doslova ovládla svět zvuku, a především kvalitního zvuku. Tedy alespoň v originále. Vyznavači gramofonových desek by mohli vůči tomuto tvrzení vznést samozřejmě námitku, a to úspěšnou. Ovšem formát gramodesek prostě nebyl vhodný do mobilních, nebo dokonce přenosných zařízení. A tak jej CDčka a následně DVDčka doslova převálcovala.

iZdroj: Jiří Louthan pro AutoŽivě

Také jste si vypalovali vlastní CD? Já se cítil jako DJ

U nás přišel rozmach CD v devadesátých letech. Kdysi jsem někde zaslechl vtipnou připomínku, že z naší země odešly kazety spolu s komunisty. Každopádně zatímco v úplných začátcích stála CD stovky korun i více, nedlouho nato již bylo možné si pořídit tzv. nahrávací (prázdná) CD za pakatel. A na ně jste si mohli sami kompilovat hudbu podle libosti v CD rekordérech. Na rekordér jsem tehdy neměl peníze, ale chodil jsem ke strejdovi, který mi dovoloval si u něj CDčka vypalovat. To byly časy. Cítil jsem se jako DJ a kamarádům jsem vytvářel hudební sety podle jejich libosti.

Zmatení radarů? Jako vážně?

Ale jak je to tedy s CDčky nebo DVDčky za předními okny aut? To je to, oč tu běží. Rozhodně nečekejte, že by důvody měly něco společného s pouštěním hudby nebo snad přenosem jiného typu dat. Tento zajímavý fenomén se objevil v době, kdy policejní kontroly začaly měřit rychlost jedoucích vozidel. Z ničeho nic tu byla fáma, že nejlepší řešení, jak zmást policejní radary, je právě umístění CD za přední sklo, a to nutně lesklou stranou vzhůru. Paprsky radaru by se tak měly od CD odrážet a neměřit rychlost daného vozidla správně, nebo dokonce vůbec. 

Ale přátelé, pokud jste z tohoto důvodu kdysi vy sami, nebo třeba vaši rodiče vozili CD na palubce, bylo to naprosto zbytečné. Žádný podobně jednoduchý zlepšovák policejní radary nemátl. Byla, a dokonce ještě je to obyčejná a nepodložená fáma. CD nemá absolutně žádné dispozice k tomu, aby dokázalo ovlivnit paprsek radaru měřícího vaši rychlost v průběhu jízdy. To znamená, že pokud CD za oknem ještě dnes praktikujete, patrně na vás dopadne ještě celá řada pokut za překročení povolené rychlosti.

iZdroj: Depositphotos

Mnohem více než u nás je popsaný „fígl“ s CDčkem rozšířený ve východní části Evropy. A právě ve vozech, které k nám přijely z východu, také kompaktní disky za předním oknem vídáme. Tímto tvrzením nechceme nikoho hanit, tak to prostě je.

Jako dekorace – alespoň nějaká smysluplná funkce

Ale pak tu máme ještě jeden důvod pro umístění CD v přední části vozu – opět většinou kolem předního okénka. A to je dekorace. Někomu se točící se CD zavěšené na středovém zrcátku prostě líbí a pro někoho je to nostalgická záležitost. Příjemná vzpomínka na časy, kdy si daní řidiči ještě pouštěli své oblíbené „pecky“ právě na kompaktních nebo DVD discích.

Největšími sekáči jsou v tomto ohledu řidiči kamionů. Zrovna nedávno jsem viděl v kabině kamionu v čelním okně zavěšený celý gigantický trs, nebo chcete-li hrozen ze snad desítek CDček najednou. Byla to rozhodně pozoruhodná dekorace, ale asi bych si ji sám do vozu nepověsil. Odlesky z CDček by mě během jízdy zaručeně rušily.   

iZdroj: Jiří Louthan pro AutoŽivě

Víte o další funkci CD? Třeba pobaví

Pokud si vzpomínáte ze své historie (či historie přátel a rodičů) na další funkce CDček v autě, budeme moc rádi, když se nám s nimi v diskuzi pod článkem pochlubíte. A reprodukci hudby tím opravdu nemyslíme. Musím říct, že už teď je mi příjemné zavzpomínat na doby, kdy jsem byl ještě teenager.

Sám jsem po ulicích chodil se sluchátky přes hlavu na uších a v ruce nebo v kapse bundy jsem pyšně třímal walkmana. První walkman mě stál spoustu peněz, které jsem si vydělal na brigádě při studiu. Tahal jsem a balil těžké plastové koupací vany ve fabrice, kde horký plast neskutečně zapáchal. Ale co bych neudělal proto, abych si mohl pořídit walkamana, že?   

Kolikrát už jste zahlédli CDčko za předním sklem auta?

Zdroj: Snopes
Diskuze Vstoupit do diskuze
73 lidí právě čte
Autor článku

Jiří Louthan

Zkušený automobilový novinář, který seděl za volantem více než 500 různých aut, přináší svůj bohatý repertoár zkušeností do nového pořadu AutoŽivě. Můžete ho sledovat na české službě Stream i YouTube.

Zobrazit další články