Česko přepočítává známky podle inflace, Rakousko zavádí nové tarify, Itálie a Chorvatsko zůstávají u mýtného. Kdy se vyplatí roční známka?
U toho, kolik na dálnicích v roce 2026 skutečně zaplatíte, už se nedá spoléhat na staré tabulky z internetu. Částky sdílené na sociálních sítích často neodpovídají tomu, co bude platit od 1. ledna.
V Česku stanovilo ministerstvo dopravy nové ceny elektronických dálničních známek s účinností od 1. 1. 2026. Roční známka pro osobní auto vyjde na 2 570 Kč, kratší varianty v řádu stovek korun si rozebereme níž.
V Rakousku začínají tarify pro rok 2026 platit už od 1. 12. 2025 a roční vigneta pro osobní auto jako obvykle platí 14 měsíců. Tedy od začátku prosince do konce ledna následujícího roku. I tam se ceníky meziročně lehce mění a zároveň přibyly nové produkty, třeba jednodenní digitální vigneta.
V Itálii a Chorvatsku ani v roce 2026 nepřichází časové známky pro osobní auta vůbec v úvahu. Mýtné se tam dál vybírá podle projetého úseku. Jenže právě tady se většina řidičů v přehledech začíná ztrácet.
V redakci narážíme na to, že řidiči na internetu vidí různé částky a často netuší, které pro rok 2026 skutečně platí. V Česku se cena známek automaticky přepočítává podle inflace a délky dálniční sítě. Takže starší přehledy přestávají sedět, včetně dřívějších odhadů, které roční známku pro rok 2026 posílaly nad 2 600 Kč.
Podobně v Rakousku se vedle nových produktů řeší i to, kde známky vůbec nakupovat. Ministerstvo dopravy navíc upozorňuje na neoficiální prodejce, kteří si k oficiální ceně připočítávají vysoké marže, což může výslednou částku výrazně navýšit.
Proto v následujících odstavcích najdete souhrn částek vycházející z aktuálních oficiálních ceníků, aby bylo jasné, kolik od 1. ledna (a okolních měsíců) zaplatíte doopravdy, a hlavně jak z těchto čísel poskládat vlastní rozpočet.
Konkrétní ceny 2026: Česko a Rakousko versus Itálie a Chorvatsko
Nejprve pevná čísla. V Česku budou mít v roce 2026 řidiči osobních aut do 3,5 tuny na výběr čtyři délky platnosti elektronických známek: jednodenní, desetidenní, měsíční a roční.
- Roční: 2 570 Kč
- Měsíční: 480 Kč
- Desetidenní: 300 Kč
- Jednodenní: 230 Kč
Zvýhodněny jsou ekologičtější vozy. Auta na CNG či LNG platí zhruba polovinu, plug-in hybridy asi čtvrtinu ceníkové ceny a elektromobily i vodíková auta jsou od poplatku osvobozeny. Právě tady se dá ušetřit nejvíc, pokud do této kategorie spadáte.
Rakousko nabízí pro osobní auta a motocykly také čtyři typy vignet: jednodenní (pouze digitální), desetidenní, dvouměsíční a roční. V tarifním roce 2026 stojí:
- Roční vigneta pro osobní auto: 106,80 €
- Dvouměsíční: 32,00 €
- Desetidenní: 12,80 €
- Jednodenní: 9,60 €
- Roční vigneta pro motorky: 42,70 €
Naopak v Itálii a Chorvatsku žádné časové známky pro osobní auta neexistují. V Itálii se platí úsekové mýtné u koncesionářů dálnic, v Chorvatsku obdobná cestarina, která i po zavedení nového bezkontaktního systému zůstává založená na ujeté vzdálenosti.
Typická trasa, například Záhřeb–Split, vychází v aktuálních přehledech na desítky eur podle kategorie vozidla. Jak z těchto čísel ale udělat konkrétní rozpočet na jednu cestu, aby vás suma u mýtnice nepřekvapila?
Jak si spočítat náklady na jednu cestu
U časových známek je klíčové porovnat délku pobytu a počet jízd s tím, co nabízí ceník, ne jen automaticky kupovat to, co berete každý rok. Právě tady se totiž láme, jestli přeplatíte, nebo ušetříte.
V Česku jsou ceny kratších známek navázané na roční. Jednodenní smí činit maximálně 9 %, desetidenní 12 % a měsíční 19 % ročního poplatku. Z toho vyplývá, že z hlediska ceny za den se dlouhodobější známka vždy vyplatí víc. Ale krátkodobé varianty mohou být levnější, pokud jedete po dálnici jen pár dní v roce.
Podobně v Rakousku: roční vigneta za 106,80 € je výrazně dražší než jedno konkrétní desetidenní období za 12,80 € nebo dvouměsíční za 32,00 €, ale při více cestách v roce se roční známka postupně zaplatí. Rozhodující je počet plánovaných jízd, ne pocit, že „roční je jistota“.
V Itálii a Chorvatsku je nutné vyjít z kilometrového mýtného. Vezmete konkrétní trasu, zjistíte sazbu podle kategorie vozidla a sečtete ji za cestu tam i zpět. Bez tohoto jednoduchého propočtu se z orientačních tabulek těžko pozná, kolik opravdu necháte na mýtnicích.
Statistiky prodeje českých známek ukazují dva typické extrémy: část řidičů skládá dovolenou z několika desetidenních známek, až by se jim vyplatila roční. Jiní si z pohodlnosti berou delší platnost i tam, kde plánují jedinou krátkou cestu. Vyplatí se proto vzít si k ruce ceník a spočítat si konkrétní počet dní a jízd, ne spoléhat na pocit, protože ten vede k nejčastějším přeplatkům.
Roční plán: kolik vás dálnice skutečně stojí
Stejný přehled, který použijete pro jedinou dovolenou, se dá snadno využít i pro plánování ročních nákladů na dálnice. Kdo si to jednou za rok projde, má jasněji v tom, kde mu peníze mizí.
Základ tvoří roční sazby: v Česku 2 570 Kč, v Rakousku 106,80 € za roční vignetu, která zároveň pokrývá i prosinec předchozího a leden následujícího roku. K tomu připočtete odhadované mýtné v Itálii a Chorvatsku, kde se nerozhodujete podle jedné roční známky, ale podle součtu úseků, které skutečně projedete.
Orientační přehledy pro Chorvatsko uvádějí například průměrné ceny v řádu jednotek eur za 100 kilometrů a konkrétní částky pro obvyklé relace typu Záhřeb–Split. Když si takto projdete hlavní trasy, které za rok reálně plánujete, získáte střízlivý obraz, kolik vás dálnice skutečně stojí, a kde máte prostor s volbou tras nebo typů známek pohnout.
Teprve na tomto základě má smysl řešit, kdy dává roční známka smysl a kdy je lepší zůstat u těch nejkratších variant.
Kdy se vyplatí roční známka a kdy zůstat u krátkých variant
Klíčová otázka pak zní: kdy dává smysl delší známka a kdy co nejkratší? Odpověď je ukrytá v samotném nastavení ceníků podle evropských pravidel.
Směrnice Euroviněta, podle níž Česko nastavuje ceník, omezuje cenu měsíční známky na 19 %, desetidenní na 12 % a denní na 9 % ročního poplatku. Zajišťuje tak, že v přepočtu na den je dlouhodobá známka vždy levnější než krátkodobá.
Roční česká nebo rakouská známka se vyplatí těm, kdo po dálnici jezdí opakovaně, třeba pravidelně dojíždějí za prací, mají rodinu v jiné části země nebo několikrát do roka míří přes Rakousko na jih. V Rakousku navíc roční produkt pokrývá 14 měsíců, takže jednou platbou zabezpečíte i přelom dvou sezón.
Naopak pokud jedete po české či rakouské dálnici jen jednou či dvakrát za rok na několik dní, dává smysl držet se desetidenních či měsíčních variant. V takové situaci by roční známka byla zbytečný luxus, který nevyužijete.
V Itálii a Chorvatsku volíte spíš mezi zpoplatněnou dálnicí a bezplatnými alternativami. Při výjimečné cestě většinou převaží pohodlí a rychlost, při častém ježdění se vyplatí kombinovat různé trasy.
Jednou za rok si proto zkuste všechny plánované cesty nahrubo spočítat: pár minut s ceníkem vám ušetří desítky eur a především vás u hranic nic nepřekvapí.
Jedno je jisté, mimo Německo člověk všude v EU zaplatí
Dálniční známky a mýtné pro rok 2026 se na první pohled mohou zdát složité, ve skutečnosti ale stačí držet se několika pevných čísel a pravidel. V Česku a Rakousku hrají hlavní roli časové známky s jasně daným poměrem k roční sazbě, v Itálii a Chorvatsku zase vzdálenost, kterou po dálnici skutečně projedete.
Rozhodnutí, zda zvolit roční, měsíční nebo krátkodobou variantu, se vždy láme na počtu cest, ne na pocitu jistoty. Kdo si jednou za rok spočítá své trasy podle oficiálních ceníků, má přehled, kolik opravdu zaplatí, a může se vyhnout jak přeplatkům u neoficiálních prodejců, tak zbytečnému stresu těsně před nájezdem na dálnici.
Zákony
|
PŘEČTENÍ: 4330
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 3317
