Spalovací motory začínají podnikatelům v Evropě dělat vrásky na čele. Mohou je brzy vyjít pořádně draho a elektromobily nejsou pro mnohé z nich řešení.
Firemní auta patří v Česku dlouhodobě k nejčastějším nákladovým položkám podnikatelů. Nejde jen o velké flotily nadnárodních společností, ale především o řemeslníky, živnostníky, servisní techniky, obchodníky nebo malé firmy, které bez auta fungovat jednoduše nemohou.
Právě proto se v posledních měsících čím dál častěji mluví o tom, zda se mají i v Česku změnit pravidla, podle kterých lze auta uplatňovat v nákladech. Podobné úpravy už schválily některé evropské státy (například sousední Polsko) a jiné je intenzivně připravují. Jejich společným jmenovatelem je zkráceně řečeno jediné slovo – emise.
Zatím 2 miliony na osobák
V současnosti platí v naší zemi zatím stále ještě poměrně jednoduché schéma. Podnikatel si může do daňových nákladů uplatnit pořizovací cenu osobního auta až do zákonem stanoveného limitu, kterým jsou u osobáků konkrétně 2 miliony korun. Neřeší se přitom, jestli vozidlo jezdí na benzín, naftu, elektřinu, nebo kombinaci v podobě hybridů. Důležitá je cena, způsob užívání vozu a forma jeho pořízení (přímá koupě, leasing apod.).
Tři odpisové limity jako v Polsku
Jenže dosavadní „neutralita pohonů vozidel“ je podle některých ekonomů i politiků v rozporu s dlouhodobými klimatickými cíli Evropské unie. A právě tady se začíná mluvit o změnách. Pokud by Česko šlo cestou, kterou už nastoupily jiné státy, mohly by se daňové limity nově rozlišovat podle emisí CO₂. Jinými slovy čím ekologicky čistší auto, tím větší část pořizovací ceny by si firma mohla odepsat. A naopak.
Model, o kterém se zatím neoficiálně diskutuje, by mohl vypadat zhruba takto. Nejvyšší odpisové limity budou využitelné u elektromobilů a případně jiných vozů s nulovými emisemi (třeba vodíková technologie). Střední limity by byly nastavené na nízkoemisní auta v podobě hybridů, nebo plug-in hybridů. A nejnižší limity se předpokládají u vozů s klasickými spalovacími motory bez ohledu na to, zda jde o benzínové, nebo naftové motory.
Klidně i 10 000 ročně navíc
V praxi by to znamenalo, že podnikatel, který si pořídí běžné auto se spalovacím motorem kupříkladu za 900 tisíc korun, by už nemusel mít možnost odepsat celou pořizovací částku vozidla. A rozdíl by se následně přímo promítl do jeho vyšší daňové povinnosti. Pokud se vám zdá, že se jedná pouze o nějaký účetní detail, jste na omylu. Ve skutečnosti by šel rozdíl do tisíců až desítek tisíc korun ročně – podle ceny auta, délky odpisů a daňového základu firmy.
Zastánci změn na straně Evropské unie argumentují, že stát přeci musí podnikatele motivovat k ekologičtějším technologiím a že daňový systém je k tomu ideální nástroj. Kritici naopak upozorňují, že ne všechny obory mají reálnou možnost přejít na elektromobilitu. Řada řemeslníků, obchodních zástupců, nebo třeba regionálních manažerů potřebuje denně najezdit stovky kilometrů bez toho, aby byli limitováni délkou nabíjení elektroaut respektive jejich dojezdem, který u většiny elektromobilů stále ještě není závratný.
Hybridy budou v kurzu nejvíce
A vypadá to, že právě ti a řada dalších podnikatelů bude muset jednou řešit, zda ušetří ročně tisíce korun na bázi odpisů, nebo sice ušetří méně, ale zato budou i nadále flexibilní jako dosud. Pokud dojde ke kategorizaci aut ve smyslu jejich paliva, troufám si zatím jen odhadovat, že u nich začnou být v kurzu především hybridní pohony, a to i navzdory tomu, že na nich jejich provozovatelé na daních ušetří o něco méně než dosud.
Rozhodně neočekávám, že by se masově hrnuli do plně elektrických aut, která mají stále řadu nevýhod, a to od již zmíněného dojezdu a délky dobíjení přes vyšší pořizovací cenu až po postupnou degradaci akumulátorů a dramatické snížení ceny elektroojetin.
Nespokojenost malých firem
V anketě redakce AutoŽivě se objevily reakce reálných lidí, kteří vidí situaci velmi podobně. „Je hezké mluvit o čisté mobilitě, ale realita malých firem je úplně jinde. Ne každý má možnost dobíjet, ne každý jezdí krátké trasy a ne každý si může dovolit dražší vůz jen proto, aby ušetřil na daních,“ říká paní Lucie, účetní, která spravuje agendu několika menších firem. A dodává: „Ve výsledku by změna v odpisech nejvíc dopadla na živnostníky a malé podnikatele, ne na velké korporace.“
Ani pan Jeřábek z Kolína, který podniká v oblasti servisních prací a auto má jako hlavní pracovní nástroj, se k možné úpravě nestaví příliš pozitivně a řekl nám: „Elektromobil mi dává smysl maximálně ve městě, ale já denně objíždím zakázky po celém kraji a někdy musím zajet i mnohem dále. Nabíjení by mě zdržovalo víc než samotná práce. Abych platil za diesel deset tisíc ročně navíc, tak to mi připadá jako šikana malých podnikatelů.“
Firemní auto jako politický nástroj
Změna pravidel pro firemní auta by se v Česku dotkla reálného fungování tisíců malých firem. Stát a především Evropská unie sice může mluvit o ekologii a dlouhodobých cílech, ale praxe ukazuje, že univerzální řešení neexistuje. Ať už se legislativa vydá jakýmkoli směrem, jedno je jisté. Firemní auto přestává být jen dopravním prostředkem, ale čím dál více se stává politickým i daňovým tématem.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7659
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 2714
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 3094
