Žádný benzín, žádný vodík, žádná nafta a rozhodně ani náznak elektřiny v bateriích. Tenhle motor jezdí na něco úplně jiného.
Když se bavíme o budoucnosti pohonů, obvykle se diskuze zasekne u elektriky a vodíku. Případně u klasických benzínů a nafty. Jenže občas se zpoza zatáčky vynoří koncept, který se vymyká škatulkám. Nutí přehodnotit, co vlastně považujeme za ideální a efektivní „motor“. V redakci AutoŽivě vnímáme, že je tady řada jiných možností. Syntetická paliva, čpavek. Přesně tak působí řešení, které britská společnost Dearman popisuje jako spalovací motor poháněný kapalným dusíkem.
Nová technologie je vysoce účinná, a přitom celkem dostupná
Ať už si o termínu myslíme cokoliv, pointa je nezvykle prostá a zároveň fascinující. Využít extrémně nízké teploty a prudkou expanzi dusíku k tomu, aby vznikla práce na hřídeli. Zní to jako školní pokus s tekutým dusíkem. Jenže přeneseno do reality to znamená stroj, který podle dostupného popisu nepotřebuje ani benzín, ani elektřinu, ani vodík. A přitom má mít přibližně 700krát větší výkon než jiné srovnatelné konstrukce. To číslo doslova bije do očí a svádí k otázce, jestli tu náhodou nepřeháníme. Princip je popsán přímočaře.
Dusík v kapalném skupenství se skladuje při teplotě −196 °C a za atmosférického tlaku. Tedy bez hektických tlakových lahví, jaké známe od jiných plynů. Do pracovního prostoru se dávkuje v podobě drobných kapek a mísí se s nemrznoucí kapalinou nebo čistou vodou. Právě tahle interakce spouští reakci. Kapalný dusík se prudce odpaří a změní na plyn, přičemž jeho objem poskočí zhruba 700krát. Tuhle expanzi je možné přenést do mechanické práce. Pokud si představíte píst, který najednou dostane „nakopnutí“ vznikajícím plynem, víte, odkud sebere motor svou sílu. Mně se na tom líbí jedna věc.
Nový motor nemá škodlivé emise, jen dusík a čistou vodu
Využívá se energie ukrytá v teplotním rozdílu a v samotné změně skupenství místo toho, aby se něco pálilo ve válci nebo převádělo přes stator a rotor. Je to jiný svět, ale mechanicky to dává logiku. Tvůrci přitom zdůrazňují vlastnosti, které nejsou v dnešní debatě o pohonech nijak marginální. Jednak se tu mluví o tom, že systém je bezemisní. A že dusík jako takový je inertní, tedy chemicky netečný prvek. Tím se s ním tedy manipuluje bezpečněji než s hořlavinami. Tedy praktická stránka, není potřeba budovat speciální dobíjecí stanice. Motor je podle popisu možné relativně snadno integrovat do existujících hnacích ústrojí ve vozidlech.
Nízké teploty, které vznikají při provozu, se dají efektivně využít. A právě tahle zbytková „zima“ je v dopravě nečekaně praktická. Když máte na palubě zdroj chladu, můžete jím napájet klimatizaci v osobních autech bez další energetické zátěže. U rozvážkových služeb nebo chladírenských nástaveb to znamená možnost chladit náklad bez hluku a kouře dieselgenerátoru. Zrovna ten poslední bod už prý neskončil na papíře. Technologie byla zavedena v chladicích systémech vozidel řetězce Sainsbury’s ve Spojeném království.
Navíc je tady možnost využívat zbytkový chlad na chlazení
Systém je britský, od společnosti Dearman. Uvádí se, že během prvních dvou měsíců se zaznamenal pokles emisí CO2 o 1,6 milionu tun. Ať si čtenář to číslo hned teď porovná s čímkoli, co zná z běžných dopravních statistik. Nic to nemění na zásadním sdělení. Cílem není „jen“ jezdit, ale zároveň něčím smysluplným nahradit energeticky náročné chlazení potravin během přepravy. Protože právě ono stojí za nezanedbatelnou částí spotřeby i emisí.
Když se vrátím o krok zpátky, proč vlastně tenhle přístup působí tak provokativně? Protože jsme si v posledních letech zvykli na jednoduché rozdělení. Elektřina je tichá a do města možná super, ale řeší se dobíjení a dojezd. Vodíkový článek je účinný a tankování je rychlé, ale infrastruktura je komplikace sama.
Výhody technologie Dearman
- Cenově konkurenceschopné a s nízkými emisemi uhlíku
- motory Dearman jsou vyrobeny z konvenčních materiálů s využitím metod známých v průmyslu výroby motorů.
- Rychlé plnění paliva
- zkapalněný vzduch lze mezi nádobami přepravovat vysokou rychlostí, průmysl průmyslových plynů vyvinul plnicí systémy schopné přepravní rychlosti >100 litrů/min.
- Významná stávající infrastruktura
- průmysl průmyslových plynů je zavedený a globální. Existuje dostatečná volná kapacita pro výrobu kapalného dusíku k zásobování tisíců motorů.
- Zralý proces výroby paliva
- zkapalňování vzduchu je stoletý proces a jedinými požadavky jsou vzduch a elektřina. Výrobní zařízení lze provozovat flexibilně, lze je využít k využití obnovitelné energie, aby se minimalizovaly náklady.
Fosilní paliva pořád fungují, ale emisně i účinností jsme se už dál moc neposunuli. A pak se objeví motor, který nevyžaduje elektřinu z baterie. Nepotřebuje benzín ani vodík a jde o dodávku kapalného dusíku. Nic, co by dnešní technologie nezvládla. Takže tady máme další alternativu pohonu aut. Stále se tedy budeme držet nesmyslné elektřiny?