Jsou elektromobily v Česku slepou uličkou? Vědec ukázal výpočty. U nás nevhodné řešení – levné, jen když budete chytří

Konec s růžovými brýlemi. Studie jasně ukazuje nedostatky eletromobility, která dává smysl jen v některých zemích a za určitých okolností.

i Zdroj fotografie: Jiří Louthan pro AutoŽivě
                   

Debaty o budoucnosti elektromobilů se rozhořely naplno. Díky fundovaným vědeckým analýzám ale začíná být definitivně jasno, že pokud se nezmění výroba a využívání elektrické energie, pak je v evoluci pohonů právě ten elektrický slepou uličkou.

Jak se podařilo redakci AutoŽivě zjistit, tak studie polského docenta Marka Kamińského z Varšavské techniky jasně ukazuje, že provoz elektromobilů není žádnou ekologickou výhrou, jak mnozí eko příznivci tvrdí. Vůbec totiž nejde jen o produkce nulových emisí z „výfuků“. Ve hře jsou také životní cykly baterií, emise při jejich výrobě a skutečné náklady na provoz elektrických aut.

Vysoká uhlíková stopa z výroby, a navíc špinavá energie

Docent Kamiński upozorňuje především na tři hlavní problematické body. První z nich je uhlíková stopa výroby baterie. Poukázal na to, že výroba jednoho Li-ion akumulátoru pro středně velký elektromobil (baterie cca 60–70 kWh) včetně těžby surovin v Asii produkuje emise ve výši až 13 tun CO₂. A to je přibližně tolik, kolik vyprodukuje vůz s průměrným spalovacím motorem za čtyři roky provozu.

iZdroj fotografie: Foto: Ondřej Komárek / AutoŽivě

K tomu je podle polského vědce třeba vzít v potaz i nabíjení ze „špinavé“ elektřiny. Podle jeho slov je v zemích, kde při výrobě elektřiny dominuje hnědé uhlí (např. Polsko a Česko), provoz elektromobilu rozhodně méně „čistý“ než provoz moderního dieselového auta. Pro příklad emisní faktor polské elektřiny je desetkrát vyšší než ve Francii, kde dominuje jaderná energetika.

Náklady na provoz vůbec nemusí být nízké

A aby toho nebylo málo, není možné opomenout ani reálnou spotřebu elektromobilů v rámci jejich provozu. Průměrná spotřeba elektromobilu se pohybuje na hladině cca 20 kWh/100 km a v zimě nebo při jízdě po dálnici ve vyšších rychlostech stoupá až na 30–35 kWh/100 km. Na domácích nabíječkách to znamená náklad přibližně od 120 Kč/100 km, ovšem na rychlonabíječkách se jedná až o 540 Kč/100 km.​

Docent Kamiński spočítal, že aby elektromobil překonal emisní handicap výroby baterie, musí na polské elektřině ujet alespoň 130 až 160 tisíc kilometrů, zatímco ve Francii na to stačí méně než polovina tohoto nájezdu. Navíc výměna baterie po cca 250 tisících kilometrech znamená nový ekologický dluh.

iZdroj fotografie: Foto: Ondřej Komárek / AutoŽivě

Smysl dává jen domácí nabíjení

Podle mě je důležité, abychom si jízdní náklady elektromobilů detailněji rozklíčovali. Když se blíže podíváme na podmínky nabíjení v České republice, pak je situace v rámci nákladů na provoz ve srovnání se spalovacími motory následující.

Cena domácího nabíjení elektromobilů vychází přibližně na 6 Kč/kWh, což ve finále představuje částku 100 až 120 Kč/100 km při spotřebě 17–20 kWh. Ovšem cena nabíjení na rychlostanicích je podstatně dražší a v jejich případě už je třeba počítat s 13–18 Kč/kWh, což v konkrétních cenách znamená 270 až 540 Kč/100 km.

iZdroj fotografie: Foto: Ondřej Komárek / AutoŽivě

Tím pádem můžeme říci, že provoz elektromobilu je levnější než u spalovacího auta pouze v případě, že ho nabíjíte z domácí sítě a k tomu jezdíte pouze řekněme lokálně. Na skutečně dlouhých trasách, neřkuli při jízdě po dálnicích už je rozdíl mizivý. Když vezmeme v úvahu cenu benzínu 39 Kč/l (a to je dnes skutečně ta vyšší hranice), pak vůz s klasickým benzínovým motorem se spotřebou 7,5 l/100 km vychází nákladově na 293 Kč/100 km.

Elektromobilita vůbec nemusí dávat smysl

Z celé polské studie vychází, že elektromobil je největším přínosem tam, kde má možnost jezdit na „čistou“ elektřinu, což není zrovna případ Polska ani České republiky. Navíc je ale potřeba, aby se majitelé elektro aut zaměřili co nejvíce na domácí nabíjení, protože jinak se nemohou těšit z vysoce úsporného vozidla, ale právě naopak.

Odborníci celosvětově varují před dogmatickou podporou pouze jedné technologie a navrhují kombinaci v podobě nárůstu počtu městských elektromobilů s malými bateriemi, silné podpory jaderných elektráren a rozumné bilance emisí z výroby a recyklace baterií.​ Teprve pak bude dávat elektrický provoz vozidel skutečný smysl. 

Jaký je váš postoj k elektromobilům v naší zemi?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jiří Louthan

Jiří Louthan se věnuje psaní již pěknou řádku let. Svou novinářskou kariéru započal už v roce 2013. Nasbíral během ní cennou řádku zkušeností, a to nejen v oblasti automotive. V AutoŽivě.cz působí od roku 2023 a pravidelně připravuje pořad, který můžete sledovat na Stream i Youtube.

Zobrazit další články