Elektromobily dlouho těžily z výjimek, slev a daňových úlev, jenže státní kasy mezitím přišly o miliardy ze spotřební daně z paliv.
Není to tak dlouho, co jsem na těchto stránkách publikoval svoji úvahu nad tím, jak se nynější ekonomiky vypořádají s nástupem elektromobilů, jejichž majitelé jaksi z principu odmítají posílat do státní kasy spotřební daň. Ne že by nechtěli. Ale elektřina zkrátka není zdaněna tolik jako nafta nebo benzín. A co se možná přehlédne u pár stovek vozů, začne s tisíci a tisíci pochopitelně činit problém. Co s tím? Pojďme se na to podívat nyní společně.
Prosíme, kupujte elektromobily! My vám všechno odpustíme
Elektromobily se totiž v Evropě dlouho prodávaly s výraznou daňovou podporou – ať už šlo o přímé dotace, osvobození od registračních daní, nižší firemní zdanění, slevy na mýtném, parkování, nebo různé výjimky. Zkrátka model „kupte a my vám odpustíme, co budeme moci, jen to pro Boha hlavně kupte“. Jenže s rostoucím podílem elektromobilů začíná být stále zřetelnější druhá strana mince: státy přicházejí o jeden z nejpohodlnějších a nejstabilnějších zdrojů příjmů z dopravy, totiž spotřební daň z benzínu a nafty (a k ní navázanou DPH).
A to je přesně důvod, proč se v následujících letech bude tlakem rozpočtové reality elektromobilita „zdražovat“ – buď přímo v ceně auta (při nákupu), nebo nepřímo v provozu (ročními poplatky, daněmi z používání infrastruktury nebo zpoplatněním kilometrů).
Proč je výpadek daní z paliv pro stát tak citelný
Daň z paliva je navíc pro stát zcela ideální, a to hned z několika důvodů:
- vybírá se automaticky (na čerpací stanici, bez velké administrativy),
- je průběžná (stát dostává peníze každý den),
- je relativně „spravedlivá“ podle používání (kdo jezdí víc, platí víc),
- má vysoký výnos, neb se vztahuje na obrovské objemy prodaných litrů.
Elektromobil tenhle mechanismus dost okatě obchází. Řidiči nejenže neodvádí spotřební daň v ceně benzínu/nafty, ale často nabíjí doma (bez speciální „dopravní“ daně na kWh), a v mnoha zemích ještě navíc platí nižší nebo žádnou silniční daň. Výsledek: stát má stejnou potřebu financovat silnice, údržbu a dopravní infrastrukturu, ale chybí mu tradiční příjmový pilíř. A to tak, že ne málo.
Čeká nás opravdu zdražení elektromobilů?
Tohle je celkem zajímavá otázka a rád bych se u ní s dovolením na chvíli zastavil. Všichni výrobci elektromobilů jsou v dnešní době pod brutálním tlakem na snížení ceny a přiblížení se k cenové hladině automobilů se spalovacím motorem. To je celkem pochopitelné. Ale je to jen jedna strana mince. Tou druhou je fakt, že na ně začínají „dorážet“ státní instituce, aby majitelé elektromobilů více plnili kasu, jak bylo dobrým zvykem. Respektive nutným zvykem. Co s tím?
Důležité je pochopit, že nejde nutně o to, že by se „elektromobily měly trestat“. Jde o to, že dosavadní stav (silná podpora + nulové či nízké provozní daně) je u masového rozšíření finančně neudržitelný. Jakmile se elektromobil stane mainstreamem, stát začne postupně:
- rušit výjimky a slevy, které měly původně pomoci rozjezdu trhu,
- vracet do hry daně při koupi (registrace, DPH, „luxusní“ přirážky),
- zavádět nové provozní poplatky, které nahradí spotřební daň.
Zdražení tedy může mít dvě tváře: Za prvé zdražení při nákupu (větší jednorázové daně a menší pobídky), za druhé zdražení při používání (roční poplatek, kilometrická daň, mýto, dražší veřejné nabíjení). Jak to bude vypadat v praxi, přibližují infoboxy:
Nejpravděpodobnější nové poplatky, které uvidíme nejčastěji
1) Roční „silniční daň“ nebo poplatek za vozidlo (často přes pojištění). Je to administrativně nejjednodušší: stát si sáhne na majitele jednou ročně (nebo měsíčně) a výběr je velmi dobře vymahatelný. Nevýhoda je menší spravedlnost: řidič, který jezdí málo, platí podobně jako ten, kdo jezdí hodně, pokud poplatek není odstupňovaný.
2) Zpoplatnění podle ujetých kilometrů (kilometrická daň / road user charging). Tohle je logicky nejbližší náhrada spotřební daně: „Kdo používá silnici víc, zaplatí víc“. Může být kombinované i s hmotností vozidla, protože těžší auta silnice opotřebovávají více. Nevýhody: potřeba evidence kilometrů (odometr, STK, telematika), otázky soukromí a riziko manipulace.
3) Zdanění elektřiny určené pro nabíjení (daň na kWh). Teoreticky nejpřímější náhrada daně z litrů. Politicky citlivé, protože elektřina je univerzální komodita. Proto se spíš čeká cílené zdanění veřejného nabíjení nebo specifických tarifů pro nabíjení než plošné zvýšení ceny elektřiny.
4) Mýto / zpoplatnění vjezdu a městské poplatky Tohle se týká hlavně měst. Jakmile je EV hodně, výhody typu „parkování zdarma“ mizí a města budou dál víc regulovat prostor (parkování, vjezdy do center). Není to plnohodnotná náhrada spotřební daně, ale je to významný trend.
5) „Daňová selekce“: nejdřív drahé elektromobily, pak zbytek. Politicky nejprůchodnější bývá začít u drahých aut: zavést DPH, registraci nebo přirážku nad určitou cenu, případně zrušit výjimky jen u vyšších výbav. Pro stát je to výnosné a pro veřejnost se to dá prodat jako „daň na luxus“, nikoli jako útok na elektromobilitu.
Jeden „drobný problém“ aneb proč tohle tak trochu odskáčeme všichni
Dokud je elektromobilů málo, výpadek ve spotřební dani se „ztratí“ v rozpočtu a zároveň dává smysl je podporovat. Jakmile se ale elektromobily stávají dominantní částí prodejů (typicky Norsko, ale boom je nyní i v Německu), začne výpadek nabývat rozměrů, které už se nedají ignorovat.
Stát totiž stále musí platit:
- údržbu a výstavbu silnic,
- dopravní policii, bezpečnost a správu,
- infrastrukturu a často i investice do energetické sítě.
A pokud peníze nepřijdou z paliv, musí přijít odjinud. Jinými slovy: elektromobilita se bude postupně přibližovat „normálnímu zdanění“ – ne proto, že by byla špatná, ale protože se stane normální. Směšné, což? Spíše reálné. Aneb vítejte v reálném světě.
Jakmile je něčeho výhodného hodně, musí se to zdanit
Elektromobily pravděpodobně neztratí všechny výhody ze dne na den. Ale trend je jasný: jakmile přestanou být výjimkou a stanou se masovou technologií, stát bude muset nahradit výpadek spotřebních daní z paliv. To povede buď k růstu daní při nákupu, nebo k novým provozním poplatkům – nejspíš k mixu obojího. Pro řidiče to bude znamenat, že „levný provoz“ elektromobilu se nebude odehrávat jen v ceně energie, ale stále víc i v nové daňové realitě, která bude hledat náhradu za litr benzínu a nafty. Také už se na tyto věci těšíte?
