Centrum je vybaveno prvním aerodynamickým tunelem schopným simulovat vydatné sněžení a podmínky v nadmořské výše až 5 200 metrů, což je stejně vysoko jako třeba v severním základním táboře u Mount Everestu. Pokud se v takové výšce octnete se svým autem, asi byste si měli přenastavit navigaci. Tunel také dokáže simulovat širokou škálu teplot – 40 až po + 55 stupňů Celsia). Zařízení také umí vytvořit až 95% vlhkost vzduchu. Tedy něco jako po ránu ve skleníku. Může se zde testovat až deset vozidel najednou.

„Široká škála zátěžových testů umožní řidičům vozů Ford přesvědčit se, že jejich vozidla dokážou zvládnout všechny klimatické zóny, ve kterých žijí,“ řekl Joe Bakaj, viceprezident pro vývoj produktů Ford of Europe. „Cestování do čtyř koutů této budovy je jako cesta přes čtyři světadíly a naši inženýři to dělají nepřetržitě, každý den, aby pokračovali ve vývoji budoucích nejlepších vozidel ve své třídě.“

Ford svá auta protáhne skrz mnoho simulací počasí, při nichž testuje bezpečnost a trvanlivost, komfort, elektrický výkon, brzdění, tažení přívěsu, vytápění kabiny a klimatizaci. Inženýři analyzují účinky silného větru na prvky karoserie, uvidí, jak rychle se odmrazuje čelní sklo, a ujistí se, že těsnění funguje i při dešti a sněhu.

„Vidíme, jak se chovají stěrače čelního skla v arktických teplotách, jak se v extrémním teple a chladu mění výkon motoru a kolik sněhu spadne řidiči na hlavu, když otevře dveře. Je to sen každého konstruktéra, “ rozplývá Michael Steup, projektový manažer, Environmental Test Center, Ford of Europe.

Simulace všech těchto klimatických podmínek spotřebuje hodně energie – 11 megawattů elektřiny, abychom byli přesní. Ty by stačilo na provoz menšího města s 2 400 obyvateli. Ford však získává energii z plně obnovitelného zdroje, který je šetrný k životnímu prostředí, od firmy RheinEnergie, která působí především ve Skandinávii.