Genesis slíbila „jen elektro“, teď potichu vytahuje zpět šestiválce. Co se změnilo v Bruselu, proč to přímo zasáhne Hyundai v Česku a jak moc vlastně platí rok 2035?
Prémiová značka Genesis nejdřív postavila elektro na piedestal, teď sama couvá. V zákulisí se mezitím mění i bruselská pravidla a najednou už neplatí jednoduchá rovnice „2035 = konec benzínu“. Právě v tomhle napětí se láme budoucnost Hyundai v Česku, ale i reálné možnosti, jaké auto si za pár let vůbec půjde koupit.
Genesis: od velkého slibu „jen elektro“ k tichému návratu šestiválců
Na papíře to znělo jako manifest budoucnosti. 2. září 2021 představila Genesis svou oficiální vizi udržitelnosti: od roku 2025 uvádět jen čistě elektrické novinky, do roku 2030 přeměnit celé portfolio na bezemisní a v roce 2035 dosáhnout uhlíkové neutrality. Elektro tehdy dostalo roli jediné cesty, ne jedné z možností.
Silnou váhu tomu dodával i fakt, že za Genesis stojí koncern Hyundai, který je podle statistik Sdružení dovozců automobilů za prvních šest měsíců 2025 druhou nejprodávanější automobilkou v Česku. Pro místní řidiče tak nešlo o exotickou značku, ale o prémiového sourozence „jejich“ Hyundai.
O necelé čtyři roky později ale přichází tichý obrat. Šéf vývoje koncernu Hyundai Manfred Harrer v rozhovoru pro německý Auto Motor und Sport ze 14. ledna 2026 oznámil, že Genesis v Evropě znovu uvede modely se čtyř- a šestiválcovými spalovacími motory i hybridními pohony. Prémiová dcera značky, která ještě nedávno mluvila jen o zásuvce, najednou vrací do hry klasickou nádrž.
Napětí zvyšuje i časová shoda, kterou v AutoŽivě považujeme za klíčovou. Evropský newsroom Genesis 7. ledna 2026 stále ujišťuje o „plně elektrifikovaném portfoliu v Evropě“ a vypočítává trojici elektrických modelů pro aktuální rok. O pár dní později ale tentýž koncern přes Harrera přiznává návrat benzínu a hybridů do EU. PR tedy oficiálně prodává jednu tvář, zatímco technické vedení už počítá s jinou realitou, která se bez spalovacích motorů neobejde.
Pro českého řidiče nejde o akademickou debatu. Genesis je prémiová značka stejného koncernu jako Hyundai, který v Česku prodal za prvních šest měsíců 2025 přes deset tisíc aut a drží druhé místo na trhu. Když prémiová sestra couvá od čistého elektra, určitě to neprobíhá bez vědomí manažerů v Soulu. Aby si tak velká skupina dovolila podobnou otočku, musí se měnit něco většího než marketing, a právě tady přichází na řadu Brusel.
A změny, které přicházejí z Bruselu, vypadají jinak, než jak si mnoho lidí u hospodského stolu pořád představuje rok 2035.
Brusel chce změnit pravidla hry. Zákaz 2035 už nemusí být absolutní
Evropská regulace nejprve utáhla automobilky na maximum. Nařízení (EU) 2019/631 po úpravě v roce 2023 nastavilo pro nové osobní vozy cíl, že od 1. ledna 2035 musejí flotilové emise CO₂ klesnout o 100 % oproti roku 2021, jak shrnuje oficiální materiál EUR‑Lex. V běžné řeči to znamenalo konec nových aut se spalovacím motorem, protože průměr všech prodaných aut dané značky měl spadnout na nulu.
Jenže v prosinci 2025 přišla změna tónu. Evropská komise vytáhla takzvaný „Automotive Package“ a navrhla, aby se cíl pro rok 2035 změnil na 90% snížení flotilových emisí CO₂ z výfuků oproti roku 2021 a aby automobilky mohly zbývajících 10 % dorovnat například syntetickými e‑palivy, bio‑palivy nebo použitím nízkouhlíkové oceli. Vyplývá to z oficiálního materiálu k Automotive Package pro automobilový sektor.
Návrh zatím čeká na projednání v Evropském parlamentu a Radě a není dosud účinný, pokud však projde v navržené podobě, otevře zadní vrátka pro různé formy spalovacích aut, pokud výrobce udrží správné tabulky emisí. Politici tím fakticky přiznávají, že přístup „jen baterky, nic jiného“ narazil na realitu trhu i peněženek.
Podle statistik asociace ACEA tvořily v roce 2025 v EU čisté bateriové elektromobily jen 17,4 % nových aut, zatímco:
- hybridy měly 34,5 %,
- plug-in hybridy 9,4 %,
- benzin s naftou dohromady 35,5 % trhu.
Zákazníci tak dál kupují hlavně auta s nádrží, ať už jako čisté spalováky, nebo v různých kombinacích s elektromotorem. A právě v tomto prostředí se rozhoduje, jak odvážná může být značka typu Genesis, když chce v Evropě znovu nabídnout šestiválce.
Ještě důležitější ale je, jak na tenhle mix reaguje skupina Hyundai, kterou čeští řidiči znají zcela konkrétně z vlastních parkovišť.
Hyundai a Genesis přepínají na „multi‑energy“. Vedle zásuvky zůstává i nádrž
Průzkum firmy McKinsey v Německu z května 2025 ukázal, že 52 % zájemců stále plánuje koupit vůz se spalovacím motorem a jen 18 % míří k plug‑in hybridu. I v jedné z nejbohatších zemí EU tedy většina lidí nepřesedá rovnou na čisté bateriové elektromobily.
Genesis na to začala reagovat už v červnu 2025, kdy představila strategii nových pohonů a otevřeně mluvila o klasických hybridech (HEV) a vozech typu EREV, tedy elektromobilech s malým spalovacím generátorem dojezdu. Už tehdy bylo zřejmé, že značka hledá cesty, jak spojit elektrickou jízdu ve městě s jistotou nádrže na dlouhé trasy.
Nejtvrdší čísla ale leží doma. V Česku držela v první polovině 2025 bateriová auta jen 5,63 % trhu, zatímco benzin 66,89 % a nafta 20,81 %. Právě v této době se Hyundai stal druhou nejprodávanější značkou v zemi. Pro takový koncern je velmi těžké ignorovat fakt, že jeho zákazník je zatím především „člověk od pumpy“.
Koncern Hyundai proto na akci „CEO Investor Day“ v září 2025 oficiálně vsadil na takzvanou multi‑energy strategii. Slíbil více než 18 hybridních modelů a první vozy EREV od roku 2027, přičemž Genesis má přivést hybridy už od 2026. Z pohledu řidiče tím „naše“ automobilka otevřeně přiznává, že v příštích letech nechá vedle zásuvky žít i nádrž.
Jinými slovy, místo jedné cesty k nule emisí se začíná rýsovat spleť různých stezek, v níž se zákazník může snadno ztratit. A právě na tomhle informačním chaosu vyrůstá i český mýtus kolem roku 2035.
Češi chtějí benzín. Mýtus roku 2035 se láme, ale strach zůstává
V diskusích pod testy elektromobilů se v Česku opakuje stejná věta: „Ať si to Brusel jezdí sám, já chci benzín.“ Tuhle emoci nepodněcují jen titulky, ale i tvrdá data. Bateriové elektromobily držely u nás v první půlce 2025 zmíněných 5,63 %, zatímco v celé EU dosáhly za celý rok 2025 podílu 17,4 %. Český trh tak brzdí elektrifikaci ještě silněji než evropský průměr, a výrobci proto s „otočkami“ typu Genesis riskují méně, než by se zdálo.
Současně ale část českého strachu stojí na zjednodušeném obrazu, který se kdysi uchytil v médiích: 2035 = absolutní zákaz benzínu. Původní text nařízení 2019/631 tenhle dojem podporoval, protože požadoval stoprocentní pokles flotilových emisí CO₂, jak vyplývá z oficiálního shrnutí na EUR‑Lex. Návrh Automotive Package z prosince 2025 však zavádí cíl 90 % a prostor pro nízkouhlíková paliva, což zahraniční média typu AP News a The Guardian popisují jako „změkčení“ plánovaného zákazu.
Co to znamená v praxi? Pokud bude Automotive Package schválen v navržené podobě, výrobce nebude muset v roce 2035 prodávat jen čisté bateriové elektromobily (BEV). Bude muset udržet průměrné emise všech svých nově prodaných aut o 90 % nižší než v roce 2021 a zbytek může dopočítat přes e‑paliva, bio‑paliva nebo jiné kompenzace. V překladu: část flotily mohou dál tvořit auta s klasickým spalovacím motorem, pokud poběží na nízkouhlíkové palivo nebo je výrobce „schová“ za dostatek aut na baterky.
Z redakčního pohledu AutoŽivě tak Genesis nepředstavuje výkřik proti Bruselu, ale spíš předvoj realističtější éry. Automobilky přestávají hrát na jednoduchý slogan „jen elektro“ a hledají kombinace: čisté BEV pro ty, kdo mají podmínky, plug‑in hybridy (PHEV) a EREV pro ty, kdo chtějí jezdit po městě na elektřinu a na dovolenou s plnou nádrží.
Pro řidiče v Česku z toho plyne jediné: čeká ho volba, ne diktát jediné technologie. V příštích deseti letech bude mnohem častěji řešit otázku, jakou kombinaci baterie a benzínu mu automobilky a bruselské tabulky flotilových emisí vlastně dovolí, než dilema „elektro, nebo nic“. Což, jak to vnímám, není nakonec tak úplně špatná zpráva, co myslíte?
Galerie
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 8133
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 9372
