Trvalo nám 43 let, než jsme vymysleli tento nepostradatelný prvek auta. Dnes je prakticky povinný a plní nespočet funkcí

Jízda v automobilu byla do té doby v podstatě sebevražedná mise, protože pásy tehdy neexistovaly.

i Zdroj fotografie: Mercedes-Benz
                   

Přemýšleli jste někdy o tom, jak důležitým prvkem v bezpečnosti jsou dveře automobilu? V prvních kočárech s motorem nebyly dveře vůbec. Byl pouze v lepším případě jakýsi řetízek, který měl zabránit vypadnutí cestujícím. Ani první automobil dveře neměl. Dnes už jsou prakticky povinné a můžete mít i takové, které se pohybují i se sedadlem řidiče.

Prví dveře až ve 20. století

První automobil, tedy tříkolka Karla Benze, neměla ani řetízek proti vypadnutí. Dokonce ani před přední lavicí neměla nic, čeho by se cestující mohly chytnout v případě potřeby. Dalo by se tedy říci, že pokud jste s Benzovou tříkolkou najeli do překážky, která zapříčinila zastavení vozu, tak jste vyletěli před auto. To se psal rok 1886. V roce 1897 na našem území byl sestaven první automobil. Nesl jméno Tatra Präsident a měl již čtyři kola. Bohužel dveře zde stále nebyly.

iZdroj fotografie: Uživatel Hakjosef / Creative Commons / CC BY-SA

Dveře jak jej známe dnes se začaly objevovat ve 20. letech 20. století. Dokonce ani první sériově vyráběný automobil, Ford T neměl zprvu dveře. V lepších případech byly dveře zakomponovány do karoserie, jako třeba u Bugatti type 13 a 23. Konstruktéři je původně ani moc nechtěli, protože byly velmi těžké a složité. To vyžadovalo značnou sílu od obsluhy.

Proti směru jízdy

V meziválečném období se objevují dveře s uchycením pantů v protisměru jízdy. Bohužel vlivem tehdejších měkkých karoserií, použití dřevěných prvků v konstrukci automobilu, jednoduchých zámků a dalších okolností docházelo k otevírání protisměrných dveří za jízdy. Ty tak dostaly nepříliš pěkný název „sebevražedné dveře“. Zámek dveří se občas vycvakl, dveře se pootevřely a pak už stačilo málo a dveře se otevřely úplně. V automobilech pak nebylo nic, co by drželo pasažéry uvnitř. Pásy neexistovaly.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vývoj však pokračoval dále a v 50. letech byly dveře s panty v protisměru jízdy na vrcholu. Tou dobou už byla konstrukce automobilů kovová a umožňovala lepší uchycení. I panty a zámky byly lepší. Každopádně tomuto způsobu uchycení „odzvonilo“ a panty se přesunuly dopředu. Tedy na místo, kde jej máme na dnešních automobilech. To platilo hlavně u klasických automobilů. Ty dražší dostaly panty jinde.

Různé způsoby otevírání

V roce 1954 představuje Mercedes-Benz svůj sportovní model 300 SL. Ten měl dveře, které se otevíraly vzhůru (racčí dveře). Dalo by se říci, že šlo o první rozšířený způsob otevírání dveří, který není konvenční. Následovaly další pokusy, například Německého Messerschmittu, u kterého se odklápěla vrchní část karoserie. Zajímavým příkladem pak byla i BMW Isetta, do které se nastupovalo čelem auta a při otevření dveří se vyklápěl i volant. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dalším příkladem jsou nůžkové dveře, které známe hlavně z vozů Lamborghini. Na podobný způsob se pak otevírají dveře Švédských supersportů značky Koenigsegg. Ty mají speciální panty, kdy se dveře otevírají jak směrem nahoru, tak ještě ven od automobilu. Krásné a efektivní. Jen těch pár vyvolených, co mohou vlastnit takový vůz, určitě musí dávat pozor, jak daleko parkují od obrubníku. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

Zvláštností jsou pak „motýlí“ dveře, které jsou uchycené na střeše a u rámu okna. Takové dveře mají například Ferrari Enzo nebo některé okruhové speciály. Jsou velmi drahé a vyžadují pevnou konstrukci. V historických pramenech se pak setkáváme i s dveřmi, které zajížděly do karoserie (BMW Z1). Řada různých konceptů pak představila různě bizarní pokusy, jak nastoupit a vystoupit z vozů. Například schováním dveří pod vozidlo, případně otevírání dveří včetně sedadla.

Posuvné dveře

Myšlenka posuvných dveří je vcelku stará. Jako první s ní přišla americká společnost Kaiser Motors v roce 1954. Postupně se začal tento typ dveří uplatňovat hlavně u dodávek a užitkových vozů, protože umožňuje dobrý přístup k prostoru a zároveň není náročný na prostor okolo vozu na otevření.

iZdroj fotografie: Peugeot

Třeba Peugeot 1007 měl takto koncipované dveře a při otevření jejich šířka nepřesahovala šířku auta se zpětnými zrcátky. Zajímavým modelem pak byl i Ford B-max, který nabízel přední konvenční pár dveří a zadní byl posuvný. Jeho výhodou byl i fakt, že postrádal B sloupek, tedy bylo možné velmi pohodlně například usazovat ratolesti na zadní sedadla.

Funkce dveří automobilu

Kromě zabránění vypadnutí cestujících jsou užitečné hlavně z hlediska bezpečnosti. Ta se nijak moc neřešila až do začátku 60. let. Tehdy přišly první nárazové zkoušky, které měly užitečné výsledky. První nárazová zkouška proběhla již v roce 1938 spuštěním auta ze svahu. Její výsledek však nejde považovat za nějaký vědecký experiment, spíše šlo o to zjistit, co se stane, když pošleme auto neřízeně z kopce dolů. Dveře se staly postupem času součástí deformační zóny, dostaly výztuže, pevnější rámy, airbagy, bezpečnostní skla atd.

Kromě bezpečnosti nesou prvky, jako jsou vnější zpětná zrcátka, bez kterých nemůžete legálně na silnici. Mezi další klady dveří pak patří i aerodynamika, komfort pro posádku, bezpečnost při opuštění vozidla (překážka pro zloděje, který chce vniknout do vozu) a ochrana posádky před vnějšími vlivy. V neposlední řadě hrají dveře i významný designový prvek při navrhování automobilu.

Jaký další způsob otevírání dveří znáte?

Zdroj: Autorský komentář Filipa Střechovského

Diskuze Vstoupit do diskuze
87 lidí právě čte
Zobrazit další články
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Bez Západu by Rusko bylo bez moderních zbraní, samo je totiž vyrobit neumí. Užívá techniku Francie, Německa i dalších zemí
Události247.cz
Události247.cz
Taxík levnější než jízda autobusem: Důchodci nemají ani ponětí, že jim stát poskytne dopravu kamkoliv za pár korun
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Nejděsivější místo na planetě: Přístup sem má jen pár lidí, běžný člověk by téměř s jistotou zemřel
adbz.cz
adbz.cz
Psi, které je téměř nemožné vychovat: Některá plemena pro poslušnost nemají předpoklady, mnoho lidí to před koupí neví