Drastický zásah a opatření, které tisícům motoristů sebere možnost jezdit vlastním vozem. Stopka pro starší automobily je bez výjimek.
Jak čelit vysokým emisím CO2? Variant existuje více. Za nás, za řidiče a občany, kteří „to vždycky zaplatí“, by bylo jedno ideální řešení. Aby stát podporoval nová auta a pomohl je koupit všem motoristům. Tak, aby se flotila ve státě obnovovala, aby se omladila. A pak co dva roky znovu a znovu. To je samozřejmě utopie. Upřímně by to ani „ekologicky“ nedávalo smysl. Je nutné si přiznat, že neustálé pořizování nových aut je pro životní prostředí velmi nákladné. Těžba surovin, výroba, přeprava. Najednou ojetiny nevypadají tak špatně.
Stará auta skutečně často vypouští víc emisí než ta nová
Nemluvím tím o starých žigulících vykašlávajících saze a dehet. Faktem zůstává, že stará auta bez filtrů chrlí víc škodlivin než modernější vozy. Dovolím si odbočku. Jednou věcí je stále relativně moderní evropský vozový park, druhou stranou mince jsou vraky řítící se po Asii a Africe. Ale zpátky k tématu, ano, starší auta zřejmě vypouštějí víc škodlivých plynů než nová. Kde ale leží hranice „stáří“? Respektive od jakého věku už jsou automobily nevyhovující? Na opačném konci světa padl verdikt, že starými se rozumí vozy starší patnáct let. Tedy deset. První číslo platí pro benzínové motory, to nižší pro naftové.
Tato regulace je ve skutečnosti účinná už několik let, pravda, naštěstí zatím jen v zemi nám značně vzdálené. Řeč je o indickém městě Dillí. Tamní kvalita ovzduší byla tak mizerná, že představitelé rozhodli o zákazu provozu starších aut ve městě. Rozhodli, jenže aby naplnili legislativu, prakticky nic neudělali. To se má teď měnit. Jak prakticky zajistit, aby auto nevyjelo? Nedovolí se načerpat, řidič si prostě nenatankuje. A přesně o to jde. Platí to od prvního dubna letošního roku. Vozidlům starším patnácti let (těm benzínovým) a deseti let (naftovým) je zakázáno čerpání paliva.
Jak zastavit auta? Stačí je připravit o pohonné hmoty
O tomto kroku, který patří mezi několik dalších restrikcí na kontrolu znečištění, informoval tamní ministr životního prostředí Manjinder Singh Sirsa. Motoristé se starými vozy se tak ocitnuli v pozici, kdy museli přenastavit své návyky. Jaké to nese důsledky pro vlastníky starších aut? A co z toho plyne pro budoucnost tamního automobilismu? Pokud má místní řidič starší vůz, který tyto normy nesplňuje, prostě si už palivo nedoplní. Rozumím tomu, obzvlášť když je „smogová“ situace v Dillí reálně za hranou ekologické krize. Nicméně si nejsem jistý, zda to nebude líheň pro jiné problémy. Řeknu to přímo, podle mě ano, bude. Vyjádřím to jedním slovem. Prohibice.
Když ve třicátých letech 20. století v USA zakázali alkohol, co následovalo? Spotřeba i poptávka vyletěly nahoru a zboží se začalo pašovat. Objevily se tajné kluby, kde se lihoviny konzumovaly. A nakonec se Spojené státy stejně vrátily k normálu, tedy k ukončení prohibice. Obávám se tedy podobného scénáře. Jestliže nejde tankovat v Dillí, budou řidiči jezdit pro palivo jinam. Vyrostou nelegální pumpy, případně skryté sklady. S tím se pojí jak ekonomické potíže pro indické úřady, tak i bezpečnostní rizika. Manipulace a skladování černých zásob benzínu?
Problém je jinde, a to v rostoucím počtu lidí a aut, která jezdí
Nechtěl bych bydlet vedle překupníka, který má v garáži tolik benzínu, že by to během chvilky vyhodilo do vzduchu celý blok. A přesně tohle se podle mě bude dít. Možná už se to děje. Nejde jistě o jediné opatření. Tamní politická garnitura bojuje na všech frontách. Nechává sázet zeleň, instalovat na budovy vodní systémy, které rozprašováním vody snižují koncentraci škodlivých částic ve vzduchu. V městské hromadné dopravě přechází ze spalovacích motorů na elektrické autobusy. To ale podle mě nestačí. Problém je jinde. Na planetě je víc a víc lidí. A víc a víc lidí jezdí auty. Napadá někoho nějaké jiné řešení?