Získání statutu historického vozidla není pouze administrativní změnou. Kdo to dělá kvůli delšímu intervalu STK, neví, o co jde.
Téma se na první pohled týká „starých aut“, ale ve skutečnosti rozlišuje mezi běžně registrovaným starším automobilem a vozem, který je oficiálně uznaný jako historické vozidlo. Jinak řečeno, mluvím v redakci AutoŽivě o veteránech. U běžných osobních aut v kategorii M1 (do 3,5 t) je stále základní model 4–2–2 a tak dále. Tedy první prohlídka za čtyři roky od první registrace a pak každé dva roky. Klíč je v pojmu „historické vozidlo“.
Jedna z podmínek je věk, pod třicet let nejde o veterána
Nejde o libovolné auto starší třiceti let. Starý Favorit, který se vám stydí doma v zaprášené garáži, není veteránem. Tedy může být, ale nestane se jím sám od sebe. Jenom tak, že zestárl. Historickým se stává teprve poté, co projde tzv. testací historického vozidla a získá příslušné doklady. Testace hodnotí technickou a estetickou zachovalost, především věrnost původnímu provedení a zásadní prvky shody s obdobím výroby. Až tato testace umožní registraci do zvláštního režimu a přidělení speciální registrační značky pro historická vozidla (typicky se zelenými znaky). To je základ, to je nutnost, jinak to nejde. Bez tohoto je to stále jen staré auto.
Z opačného úhlu pohledu řeknu, že v Česku neplatí pětiletý interval technických prohlídek STK automaticky pro všechna starší auta. Ale jen pro ta, která jsou oficiálně zaregistrována jako historická vozidla a mají přidělené zelené registrační značky. Aby je vůz získal, musí být starší 30 let. To je základní podmínka. Pak musí automobil projít dvoustupňovou testací historického vozidla. Nejprve klubovou u akreditovaného veteránského klubu, který posuzuje původnost, technický stav a soulad s dobovými parametry. To je jedna věc.
Veteránem se nestává vůz automaticky po třiceti letech
Co následuje dál? Pak je tady krok číslo dvě, následně se jde na testaci krajskou. Tu provádí pověřená autorita a potvrzuje klubové posouzení. Po úspěšné testaci je vozidlo zapsáno do registru historických vozidel a získává zelené registrační značky. Co to znamená pro majitele? Klíčovou výhodou je prodloužení periodické technické kontroly z obvyklých dvou let na pět roků. Zároveň se u historických vozidel neprovádí měření emisí a kontrola je zaměřená hlavně na základní bezpečnost a celkový stav.
Majitel ovšem nese plnou odpovědnost za to, že vůz je v provozu bezpečný a způsobilý. K dalším benefitům patří zpravidla levnější povinné ručení. Proč? No protože pojišťovny vycházejí z nižšího nájezdu a šetrného zacházení. Plus je tady mnohdy lepší přístup na srazy, rallye a výstavy, kde bývá historický status podmínkou účasti. To jsou ta pozitiva. Není ale všechno tak sluníčkové. Režim veterána má totiž i limity, jsou tady určitá omezení. Veteránský režim je určen převážně pro volnočasové jízdy a hobby využití.
Mít veterána znamená respektovat i definovaná omezení
Každodenní dojíždění či komerční použití je v rozporu se smyslem registrace a nadměrné využívání může být policií posuzováno jako zneužití statutu. Po testaci navíc nejsou přípustné neodborné či neperiodní úpravy. Veškeré změny musí odpovídat dobovým parametrům, aby se zachovala autenticita a historická hodnota. Jinak řečeno, když má člověk doma oficiálně veterána, nemůže si na něm dělat, co chce a jak chce. K tomu, co se stává veteránem, rozhoduje kombinace věku – minimálně třicet let – a stavu konkrétního kusu.
Kromě tradičních tuzemských aut typu Škoda 120 či Favorit a východních značek jde o klasické Mercedesy, BMW či americké modely. Jak roky přibývají, do režimu plynule vstupují i vozy z první poloviny 90. let. To rozšiřuje okruh potenciálních majitelů.
Pro řadu z nich je kromě delšího intervalu kontrol a levnějšího pojištění důležitý také symbolický aspekt. Prestiž a potvrzení historické hodnoty vozu. Co si o tom myslíte vy? Je veterán jako veterán? Budu moc rád pod článkem v komentářích. Já to vidím tak, že zmiňovaný Favorit pro mě není stejně klasický a hodnotný jako Praga z první poloviny minulého století. A o STK mi vlastně vůbec nejde.
| Typ vozidla | Kategorie / příklad | 1. STK od 1. registrace | Perioda dalších STK |
|---|---|---|---|
| Osobní automobil | M1 (Octavia apod.) | 4 roky | každé 2 roky |
| Lehká dodávka | N1 ≤3,5 t (Transporter N1) | 4 roky | každé 2 roky |
| Motocykl / čtyřkolka | L | 6 let | každé 4 roky |
| Nákladní vozidlo >3,5 t | N2, N3 | 1 rok | každý rok |
| Autobus | M2, M3 | 1 rok | každý rok |
| Přívěs nebrzděný ≤750 kg | O1 (nebrzděný) | 6 let | každé 4 roky |
| Přívěs brzděný do 3,5 t | O1 (brzděný), O2 | 4 roky | každé 2 roky |
| Veterán se „zelenými“ značkami | HV (po testaci) | — | každých 5 let |
| „Staré auto“ bez statutu veterána | ≥30 let, ale bez testace HV | 4 roky | každé 2 roky |
Který interval se týká vás?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 5566
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6684
